Home WEALTH PLANNINGCharita a filantropie Tomáš Krejčí: Jak na filantropii ve svěřenských fondech

Tomáš Krejčí: Jak na filantropii ve svěřenských fondech

Autor Eva Ulrichová

Chtěli byste svým bohatstvím pomoct i někomu dalšímu? Rádi byste podpořili vzdělání v chudých státech, nemocné děti nebo životní prostředí, a nevíte, jak na to? Přečtěte si rady bývalého ředitele Ústecké komunitní nadace.

Mnoho jedinců s vysokou hodnotou čistého jmění (HNWI) investuje část svého bohatství do filantropie. Krom toho, že darovaná aktiva pomohou potřebným, je to dobrý způsob k udržení rodinných vztahů a pro zachování vašich hodnot i v další generaci. Darovat můžete na cokoliv, co odráží vaše hodnoty a co byste rádi podpořili. „Přišel klient, bohatý podnikatel, s tím, že se mu nelíbí ústecký region a sám má zkušenost z Austrálie, která změnila jeho pohled na Ústecko. Zastával názor, že když se dá lidem možnost vycestovat, získají pocit, že si sebe mají více vážit. Až se vrátí, nebudou tak ovlivnitelní a budou dělat věci, které je baví,“ vypráví příklad z praxe filantropický poradce Tomáš Krejčí.  Spoluzakladatel Ústecké komunitní nadace se s nám podělil o tom, jak filantropii zapojit do svěřenského fondu, a nad čím vším se zamyslet, pokud bystě chtěli věnovat na filantropické účely.

Kdo je Tomáš Krejčí?

Tomáš Krejčí zahájil svojí profesní dráhu v neziskovém sektoru v roce 1991 ve sdružení pro péči o duševně nemocné FOKUS, kde pracoval do roku 1996 jako manažer sdružení. Souběžně v roce 1993 spoluzakládal Ústeckou komunitní nadaci, ve které až do roku 2018 zastával funkci ředitele. V roce 2006 spoluzakládal Asociaci českých komunitních nadací – spolek A.K.N., jejímž je dosavadním výkonným předsedou. „Dá se říct, že celý svůj profesní život jsem zasvětil neziskovému, a hlavně nadačnímu sektoru. Před nějakými 25 lety jsem stál u vzniku ústecké komunitní nadace a 20 let jsem jí šéfoval a skončil jsem na konci roku 2018. Říkal jsem si, že se také budu věnovat něčemu jinému, ale téma filantropie mi je stále hodně blízké,“ popsal sám sebe pan Krejčí.

Filantropická terminologie

Tomáš Krejčí nám prozradil, že nejčastěji je dobročinnost vyjadřována pěti různými slovy:

  • Filantropie – láska k člověku
  • Charita – láska k dobrodění
  • Dárcovství – český ekvivalent daru, jedná se o fyzický posun nějakého majetku, peněz či věci směrem k obdarovanému
  • Dobročinnost – nejlépe shrnující české slovo k filantropii a charitě
  • Mecenášství – termín, který je na vzestupu, často je spojováno s podporovateli umění

Charita vs. strategická filantropie

Charita a filantropie se často zaměňují. Jaký je význam a jak jsou vnímány jednotlivé termíny? „Charita je v tom dárcovském světě i mezi lidmi obecně vnímaná jako responzivní. Charita vychází z tradice, v Čechách navazuje na křesťanství, např. katolická církev má charity jako samostatné organizace, které se jmenují charita. Proto je často spojena s tímto rozměrem. Vyznačuje nějakou okamžitou potřebu nebo problém. Snaží se o okamžitou bezprostřední změnu. Proti tomu se stále častěji staví tzv. strategická filantropie. Přikládá se tam to slůvko strategická a je v roli té proaktivní,“ vysvětluje odborník a dodává, že ve strategické filantropii jde o hledání kořenů problému tak, aby bylo možné se dostat k systémovým změnám.

Rozdíl mezi charitou a filantropií vystihuje africké přísloví:

Když chcete někoho nasytit na jeden den, darujte mu rybu. Když chcete někoho nasytit na celý život, darujte mu prut nebo ho naučte rybu chytat.

Závisí však i na individuální osobě a jeho postoji. Filantropický poradce vysvětluje další vymezení charity a filantropie: „Každý jsme jiný. Můžeme si vybrat, když budeme mít možnost zachránit buď před smrtí jedno dítě z 1.000 nebo jej nezachránit, ale věnovat peníze na výzkum, aby těch dalších 1.000 neumřelo. Je to Sofiina volba a každý dárce, který se bude profilovat na poli této činnosti, se bude muset rozmyslet, jak s tímto problémem vypořádat. Každý v tom zaujímá jiný postoj.

Základní témata k řešení při plánování filantropie

Pokud přemýšlíte nad zapojením se do filantropických účelů, je nutné se zabývat několika ústředními otázkami. Tomáš Krejčí rozděluje zásadní témata k řešení do čtyř oblastí:

  • Rozhodnutí o filantropickém záměru (co se bude podporovat)
  • Stanovení prováděcích pravidel
  • Výběr optimálního institucionálního rámce
  • Možnosti kooperace v realizační fázi

Rozhodnutí o filantropickém záměru

Odborník na filantropii radí, že na začátku je potřeba zamyslet se nad důvodem, proč byste se chtěli filantropii věnovat. Poradci dle Krejčího často zjišťují, jaký je pohled klienta na svět a jaká jsou jeho hodnotová východiska. „Za 20 let nadace to byl jeden z klíčových bodů. Je to velmi citlivá a individuální záležitost, protože lidé jsou různí. Např. když vyhořel Notre-Dame, byla to velká ztráta a zvedla se vlna solidarity. Na druhou stranu se objevila spousta ukázek a postů na sociálních sítích, že také prales v Amazonii by si zasloužil tolik pozornosti. A je to logické, jsme každý jiný,“ sdělil spoluzakladatel Ústecké komunitní nadace.

Rozhodnutí o filantropickém záměru je velmi důležitým bodem na začátku celého procesu. Bez jasného vymezení účelu nemusí být dobročinnost nastavená správně. „Nelze to přeskočit,“ upozorňuje Krejčí a doplňuje, „pak je možné to téma či postoj nějakým způsobem rozvinout a vyprecizovat tak, aby klient měl jasně nastavenou změnu, které chce prostřednictvím svých prostředků dosáhnout.“ Při svém povídání však odborník poukázal na to, že proces filantropie a jeho rozvinutí dále musí být jasně nastavený i do daleké budoucnosti.  Ve velkém množství případů jde totiž o stálé dárcovství, které má pomáhat již navždy.

Příklad z praxe T. Krejčího

Městská nadace v Hamburku měla asi 100 let starý odkaz, kde si jeden bohatý doktor přál poslední vůlí odkázat prostředky do nadace. Bohatství mělo sloužit k pořízení teplého lněného prádla pro námořníky.

Před 100 lety to samozřejmě mělo svou logiku, v současnosti již ale účel splnit nelze. Nadace posunula smysl a cíl využití prostředků na jiné věci – azylový dům.

Stanovení prováděcích pravidel

Druhý bod se týká definování toho, na co se peníze mají dát. Zdá se to jednoduché, např. že lidé budou moct získat stipendia pro cesty do zahraničí. Dle Krejčího to nestačí: „Dostáváme se k otázce: Jací konkrétní lidé? Kdokoliv? Nebo mohou být omezeni regionem, věkem, nebo statusem? Je to pouze pro sociálně slabé, handicapované nebo pro talentované? Má jít o konkrétní osoby, které bude mít zakladatel už na mysli?

Odborník radí, že v počátku je potřeba si určit, jak dlouho má filantropický projekt fungovat. Možnosti jsou tři: navždycky, dočasně (např. 10 let, 50 let…) nebo jednorázově. „Rozdíl je v tom, že pokud se má během 10 nebo 50 let rozpustit fond, tak může každoročně dosahovat větších změn,“ vysvětluje Krejčí.

Jak hospodařit s prostředky v charitativním svěřenském fondu?

Nejdříve je třeba definovat, o jaký majetek se bude jednat. Především je dle filantropického poradce důležité stanovit, zda vklad aktiv je již finální, nebo zda budou další lidé či zakladatel do fondu ještě spořit. Dále je nutné zajistit tzv. spending policy a investment policy. Tedy to, aby hospodaření (příjmy a výdaje) s majetkem ve fondu vedlo k jeho zachování po stanoveně dlouhou dobu, či napořád.

Pro představu, americký model charitativních trustů je postaven na tom, že na začátku jsou vloženy prostředky, dejme tomu jeden milion x měny. Dále je to nastavené tak, že se prostředky budou investovat. Z milionu se vydělá 7 %, z nichž se 5 % utratí, 1 % se nechá na správu či administrativní fee a 1 % se počítá na srovnání inflace,“ vysvětluje Krejčí a dodává, že v Americe je zákonná povinnost každoročně 5 % z majetku v charitativním fondu vydat na daný účel. „Důvodem je, že ty charitativní trusty prostředky kumulovaly, ale nerozdělovaly. Čili takto se jasně řeklo, že 5 % je potřeba vydávat. Trusty na to zareagovaly, že tedy musí být jasná investiční strategie tak, aby alespoň těch 5 % za rok vydělaly,“ osvětlit americký model odborník.

Poté je třeba ujasnit si několik důležitých technických věcí, jako např. transparentnost nadace/fondu, jak správně vybrat z uchazečů o prostředky, možnosti spolupráce s externími partnery, čímž dle Tomáše Krejčího může zakladatel dojít k větším filantropickým úspěchům: „Běžně se používá tzv. pobídkový grant. To znamená, že se řekne ‚Dám milion na téma podpory dětí bez rodin, pokud se najdou další lidé, kteří posbírají také milion‘. Tím se může na podporu vašeho filantropického účelu nasbírat dvojnásobně více prostředků.

Filantropie často zanechává odkaz zakladatele, což je další z technikálií, které jsou třeba před realizací projektu promyslet. Vliv zakladatele či obmyšleného může být skrze pojmenování fondu po zakladateli či po někom z rodiny, jak z minulých generací předků, tak po potomcích. Zásadní je také to, jakou roli budou mít ve vaší filantropii členové rodiny. High-net-worth individuals často zapojují do rozhodovacích procesů nejen partnera, ale i potomky. „Je to jedna z edukativních strategií, jak zapojit potomky do odpovědnosti za svět a společnost,“ upřesnil Krejčí.

Výběr optimálního institucionálního rámce

Filantropie nevznikne jen tak. Je nutné stanovit, jak by měl být záměr institucionálně zakotven. Možnosti dle Tomáše Krejčího jsou:

  • Svěřenský fond s veřejně prospěšným účelem, popř. v rámci svěřenského fondu se soukromým účelem vymezit část pro dobročinnost
  • Založení samostatné nadace nebo nadačního fondu
  • Navázat již na existující nadaci prostřednictvím dárcovského či přidruženého fondu
  • Být přímým realizátorem nebo prostřednictvím externího partnera pro plnění filantropického účelu, kterému budete stoprocentně věřit

Hlavní výhody a slabiny jednotlivých institucionálních forem

Svěřenské fondy

Určitě jejich výhodou je, že poskytuje vyšší míru kontroly a flexibility nad tím filantropickým záměrem. Nemusí vytvářet vícečlenné či správní orgány, struktura tak může být vcelku jednoduchá. A na rozdíl od jiných forem, mohou podporovat i osoby blízké,“ posoudil Krejčí filantropii ve svěřenských fondech.

Nadace

Nadace dle Krejčího poskytují vyšší míru transparentnosti a sebekontroly. Jedná se totiž o nástroj, který je stanovený přímo pro dobročinné účely. „Zakladatel nadace však ztratí už tím aktem bezprostřední vliv na fungování, může tam sice nominovat správní a dozorčí orgány, ale už to není o tom, co nabízí svěřenské fondy,“ sdělil hlavní nevýhodu nadace odborník. Dále upozornil na to, že z důvodu střetu zájmů není na rozdíl od svěřenských fondů možné, aby příjemci byli členové rodiny.

Výhodou však je daňové zvýhodnění příjmů. „Zákon určuje, že výnosy z majetku vložené do nadační jistiny jsou osvobozené od daně z příjmu právnických osob. Je tam tedy majetkové zvýhodnění, které zatím nemá žádná jiná forma,“ řekl Krejčí a dodal, že na druhou stranu je při založení nadace nutné doložit jistinu alespoň 500.000 Kč. Tato hodnota se musí držet po celou dobu existence nadace.

Dárcovský nebo přidružený fond při existující nadaci

Výhodou této institucionální formy je, že je nejlevnějším řešením vaší filantropie. „V praxi to znamená, že nadace spravuje vedle svých aktivit prostředky zakladatele podle pokynů na základě statutu. Opět je ale vliv zakladatele upozaděn, není to náhradou toho, co lze ve svěřenských fondech,“ porovnal tento rámec Krejčí.

Realizátor projektu nebo nalezení externího partnera

Tyto možnosti jsou dle filantropického poradce velmi náročné a nákladné. Sám se k tomu vyjádřil následovně: „Pokud někdo bude mít dost sil a bude chtít realizovat knihovnu, tak to určitě může udělat. Ale je to dost náročné. Nebo může naopak nalézt partnera, u kterého si nechá udělat knihovnu tzv. na klíč.

Možnosti kooperace v realizační fázi

Naplánováním svěřenského fondu nebo filantropického záměru to nekončí, ale naopak začíná,“ upozorňuje Krejčí. Nejde jen o samotnou realizaci a správu fondu, ale také zajistit, aby vaše filantropie byla stále funkční. Bývalý ředitel Ústecké komunitní nadační upřesnil, že se jedná o různé analýzy prostředí, činnosti atd.: „Musí se analyzovat potřebnost, zda ta daná věc je ještě platná a stále potřebná. Jestli ten daný region opravdu trpí daným problémem, je potřeba se vyrovnat s tím, jak zacházet s prostředky a jak dát vědět o prostředcích. Je potřeba se připravit, že se může přihlásit hodně lidí k prostředkům, pak bude potřeba udělat efektivní administraci, vybrat ty správné uchazeče.“ Zároveň dodává, že zakladatel by měl být průběžně informován o tom, jak bylo s prostředky naloženy a zda jeho dárcovství vede k efektivním výsledků.


Chcete dostávat pozvánky na akce a bezplatné webináře?
Přihlaste se k odběru novinek!

Související články