Home WEALTH PLANNINGSvěřenské fondy Motivace a osobní zkušenost zakladatele. Dr. Michal Horáček o svém svěřenském fondu.

Motivace a osobní zkušenost zakladatele. Dr. Michal Horáček o svém svěřenském fondu.

Autor Eva Ulrichová

Dr. Michal Horáček nabízí vhled do tématiky svěřenských fondů z jeho pohledu jako zakladatele. Přináší tak unikátní možnost seznámit se s institutem svěřenského fondu z opačné strany, než jsou informace sdělené odborníky, notáři, právníky či zákonodárci. Jaká je reálná praxe a osobní zkušenost se svěřenským fondem?

Michal Horáček je textař, spisovatel, básník, publicista a prezidentský kandidát v roce 2018. Když se v roce 2015 rozhodl svůj majetek vložit do svěřenského fondu, stal se tak jedním z prvních zakladatelů trustů v České republice. Podle tohoto textaře a spisovatele, který si prožil například i zatčení StB, prochází Česká republika ve své historii mnoha zásahy do majetku a je podle něj důležité předvídat případné obdobné situace, a to nejen z obecného hlediska, ale i předpokládat možnost rodinných sporů „Všichni přece víme, jak je ten život složitý. Někomu odkážete majetek a on si třeba synek vezme nějakou osobu. Prostě do toho vstoupí nové a nečekané věci. Také nelze vyloučit, že se mezi dědice dostane někdo, kdo třeba podlehne závislostem. Bude fetovat, gambler, nebo psychicky nemocný. A to samozřejmě tomu majetku nebude prospívat. Tak jsem se začal ptát na to, co mi ten institut svěřenského může nabídnout“. Říká Michal Horáček a dodává, že taková situace se může týkat každého z nás.

Kandidát na prezidenta 2018 ve své příběhu mimo jiné sdělil i obavy z vážných nemocí a mnohdy vysokých úhrad za jejich léčbu. Michal Horáček, který byl z politických důvodů vyřazen ze studia Univerzity Karlovy, nám sdělil, že jednou z motivací k založení svěřenského fondu byla starost o případnou úhradu vzdělání potomků na některých z nejuznávanějších světových univerzit. Své stanovisko opřel o přesvědčení, že „nejlepší investicí, kterou můžeme udělat, je vzdělání.”

Svěřenský fond Michala Horáčka „Trust Futura H“ byl založen krátce po tom, co svěřenské fondy byly v České republice uzákoněny. Majetkovou podstatu svěřenského fondu čítají nejen výnosy z autorských práv, ale i nemovitosti v Roudnici nad Labem, umělecké sbírky a další finanční obnos. Položili jsme Michalu Horáčkovi několik otázek o osobní zkušenosti, motivaci i možných nástrah založení svěřenského fondu.

Jak dlouho máte osobní zkušenost se SF?

Dost možná ten svěřenský fond, který jsem založil, je jeden z prvních v České republice. To bylo dávno předtím velkým nárůstem. 

Co vás motivovalo k založení SF?

Myslím, že jsem byl v podobné situaci jako mnoho jiných lidí, kteří vybudovali firmu, teď stárnou a předávají to svým dětem, nebo přemýšlí nad prodejem. Chtěli postavit nějaký solidní základ. Všichni přece víme, jak je ten život složitý. Někomu majetek odkážete, a on si třeba synek vezme nějakou osobu. Prostě do toho vstoupí nové a nečekané věci. Tak to bývá zkrátka. Také nelze vyloučit, že se mezi dědice dostane někdo, kdo podlehne závislostem. Bude fetovat, gambler, nebo psychicky nemocný. A to samozřejmě tomu majetku nebude prospívat. Já si myslím, že to se týká každého z nás. Tak jsem se začal ptát na to, co mi ten institut svěřenského fondu může poskytnout a nabídnout, a s potěšením jsem zjistil, že leccos.

Co podle Vás svěřenský fond může nabídnout?

Zjistil jsem, že je to docela pružná věc. Dovoluje to zakladateli, aby stanovil nějaká pravidla podle sebe. To je pěkný, je to liberální. Proto jsem jednal obdobně jako pro sepsání  základních pravidel pro fungování toho fondu, taková charta. Ne pro současnost nebo dohlednou budoucnost, ale právě pro tu nedohlednou. Tam se objeví nějací lidé, kteří se v ideálním případě ještě dneska nenarodili. Např. vaši pravnuci, které třeba ani nikdy nepoznáte, ale s pomocí Boží tu budou. Já jsem to chtěl koncipovat jako imperpetuum, jako na co nejdéle, do nedohledna. A stanovil jsem tomu nějaká základní pravidla. Ta nejsou povinná, to byl jen můj osobní přístup, moje vlastní pravidla.

Jaká pravidla to byla?

Za prvé je třeba říct, že větší peníze mohou pomoct, ale také ublížit: může se stát, že pokud se někomu dostane přístup k větším částkám, vezme mu to motivaci se sám zlepšovat, být sám nezávislou, tvůrčí, tvořivou osobností a to bych nechtěl. Já bych si přál, aby se ti moji potomci rozvíjeli. Ale jsou některé věci, které při sebevětším úsilí nemůžete ovlivnit, např. vážná nemoc. Proto jsem stanovil, že se nejprve zohlední zásadní věci. 

Nejprve tedy ta vážná nemoc, která vyžaduje to, aby se ta léčba přinejlepším zaplatila. Druhá věc je, že věřím, že nejlepší investicí, kterou můžeme udělat, je vzdělání. Kdyby na to někdo měl z těch obmyšlených a chtěl studovat třeba na Sorbonně nebo Harvardu, přijali ho, přál bych si, aby tam šel studovat. V případě přijetí by to z toho mého fondu bylo hrazené. To jako je dobrá motivace, si myslím. Třetí, to je, že může přijít někdo s dobrým podnikatelským záměrem. Tak jsem stanovil, že bude-li mít minimální poloviční krytí z banky, tak druhou polovinu může dostat z mého fondu. Aby rozvinul svoje podnikání a usnadnila se mu cesta za uskutečněním záměru. 

Na co byste upozornil budoucí zakladatele svěřenských fondů?

Že je těžké mluvit o něčem, co je nevyzpytatelné z povahy věci. Za dobu mého života se toho tolik změnilo, ne jednou, ale tolikrát, že je obtížné něco stanovovat do budoucnosti. Proto jsem tomu už pak ponechal flexibilitu. Chci, aby obmyšlení, jejich děti, děti jejich dětí atd. měli ten benefit, když budou nemocní, vzdělávat se, podnikat. Takto to mohou využít, jinak se ale k těm penězům nedostanou. Ono to vypadá divně jim nedat přístup k financím, ale já jsem v reálném životě zažil mnoho situací, kdy to lidi poškodilo. Vzalo jim to motivaci, nutnost přemýšlet, pracovat.


Chcete dostávat pozvánky na akce a bezplatné webináře?
Přihlaste se k odběru novinek!

Související články