Až 70 % rodinných firem nepřežije druhou generaci. Proč? Chybí efektivně nastavená správa rodiny. Jak ochránit a zachovat rodinné bohatství pro další generace?

Family Governance – správa rodiny je komplexní proces. Nejedná se o jednorázovou záležitost. Je nutné celý systém nastavit tak, aby bohatství bylo ochráněno před veškerými nepříznivými vlivy v současnosti i v budoucnu, aktiva byla ideálně bez problémů předána potomkům a nebylo zachováno pouze rodinné bohatství a podnik, ale také rodinné hodnoty. O praxi ze správy rodiny, rodinného bohatství a podniku vyprávěl Mgr. Jan Pavelka, LLM., předseda Asociace rodinných firem a zakladatel advokátní kanceláře pro privátní klientelu a rodinné firmy. „V rámci advokátní praxe navštěvujeme celou řadu klientů, a to především mimopražské klienty, kteří s tímto nemají tolik zkušeností, jako třeba klienti v Praze.“ Uvedl své povídání zakladatel advokátní kanceláře.

Jak začít se správou rodiny?

„První bodem je si určit časovou osu, tzn. říct si, co mě vlastně v budoucnu čeká, co mám, co jsem nashromáždil, jakým způsobem s tím budu nakládat a jaké jsou moje plány do budoucna.“ Radí Pavelka. Časovou osu si přitom představuje jako:

• Konsolidace majetku
• Předání bohatství
• Udržení pro další generace

Co je konsolidace majetku?

Jedná se o rozštěpení veškerých aktiv na ta rodinná a firemní. Mnohdy totiž podnikatelé s vysokou hodnotou čistého jmění mají všechno své bohatství vložené ve firmě. „Přijedeme za klientem a klient má SROčko. Můžete si představit obrovskou rodinnou firmu s miliardovým obratem. Nicméně veškerý majetek má podnikatel v jednom SROčku, tedy tak jak žil svůj podnikatelský život, těch 30 let, a jak se mu majetek nabaloval jak sněhová koule, tak všechen vložil do té firmy. A třeba to s podnikáním nemělo ani co dělat. Mám klienta, který má sbírku Aston Martinů, nebo jiný má penzion v Jeseníkách atd. To jsou pak neprovozní aktiva, která třeba vůbec v té společnosti nemají co dělat. Považoval bych to za typicky rodinný majetek, který vlastně s tím podnikáním vůbec nesouvisí.“ Upřesňuje předseda Asociace rodinných firem.

Řízení rizik

Větší bohatství s sebou nese více rizik. Při aktivech takové hodnoty je majitel či zakladatel rodinné firmy ohrožen. Může se stát naprosto cokoliv. Family Office se z toho důvodu v rámci správy rodinného bohatství věnují tomu, jak řídit potenciální rizika.

ČTĚTE TAKÉ: ROLE FAMILY OFFICE PŘI ŘÍZENÍ OSOBNÍ A DIGITÁLNÍ BEZPEČNOSTI

„Může se stát cokoliv: externí vnější vlivy, nebo faktory interní, jako jsou rodinné nespory, politické a ekonomické vlivy atd. Ale může se stát v zásadě cokoliv, může na vás přijít šikanózní žaloba, insolvenční řízení, nebo na vás zaklekne finanční úřad. Najednou vám zamrznou účty a rodina a podnikatel zůstane bez prostředků, veškeré jmění, které nashromáždil, je ohroženo tímto jedním okamžikem,“ vyjadřuje se advokát k rizikům a dodává, „v prvním okamžiku si musíme říct, jaká ta případná rizika jsou, a ten majetek podle toho diverzifikovat. Jako první, co u klientů děláme, je nějaká vertikální a horizontální restrukturalizace. Je nutné ten majetek rozčlenit, říct si, co používají k podnikání, co považují za rodinný majetek. Nějakým způsobem si ten majetek tzv. rozškatulkovat a připravit ho pro další úkony správy.“

Pro diverzifikaci rodinného i osobního bohatství můžete využít různých instrumentů, ať již se jedná o holdingové struktury, svěřenské fondy, offshore či další struktury.

ČTĚTE TAKÉ: Jak strukturovat svá aktiva?

„My vždy jako první možnost volíme výstavbu rodinného holdingu,“ vypráví Jan Pavelka své zkušenosti. „Následně provedeme horizontální restrukturalizaci, tzn. tu společnost, kde je naskládáno úplně vše, rozštípeme na malé kousky. Vyvedeme ze společnosti nemovitosti, odštípneme do samostatné společnosti případná práva duševního vlastnictví, neprovozní aktiva, nebo do samostatných aktiv vkládáme případnou výrobu… Jedná se o tzv. strukturaci a diverzifikace aktiv.“

Mezigenerační transfer v rámci konsolidace

Dle odborníka na správu rodinného majetku bychom si měli nejprve položit tři hlavní otázky:

• Co chceme předat?
• Komu to chceme předat?
• Jak to chceme předat?

Rodinné bohatství můžeme rozdělit na dvě základní entity: aktiva a hodnoty. Co z toho budete chtít svým potomkům předat? „Důležitým prvkem je nástupce: zda to máme komu předat, jestli je dostatečně vzdělaný, nebo jestli je nástupce dostatečně připravený. Musíme si taky rozmyslet, jakým způsobem chceme předávat, protože je podstatný rozdíl mezi předáním vlastnickým a manažerským. Tzn. nechám toho potomka, aby řídil moji firmu, kterou jsem vybudoval? Je na to připraven?“ Upřesňuje Pavelka.

Advokát, který rodinám s vysokou hodnotou čistého jmění pomáhá se správou rodinného bohatství, dále radí zaměřit se na to, zda chcete majetek předat postupně nebo naráz. Příkladem je dědictví, kdy transfer majetku probíhá najednou. Ze zkušenosti Jana Pavelky by si zakladatelé rodinných firem často přáli něco jiného: „Oni chtějí potomkům předat majetek, ale ne naráz. Pokud předáte naráz půl miliardy, může to být náročné. Chtějí to předávat postupně, např. 3 – 5 % ročně, aby nedošlo k lapsu v rámci rodiny. K tomu pak slouží různé instituty jako svěřenské fondy, závěti, atd.“

Rizika při transferu bohatství

Letitá praxe advokáta a předsedy Asociace rodinných firem ukázala, jak náročné mnohdy může být předání majetku svým potomkům. Nejde totiž pouze o rodinu, ale i partnery vašich potomků, „i když jste své děti vychovali dobře, tak nezapomeňte na jejich partnery. To je podstatný moment,“ upozorňuje.

„Takže ono je potom důležité myslet i na partnery svých dětí. Takový univerzální základ strukturalizace je: rodina, partneři, rodinná firma a dceřiné firmy, komerční nemovitosti, v rámci života podnikatele může být i umění, rodinné nemovitosti a finance.“ Dodává Pavelka k příkladu.

Předání připraveného majetku

Předávání majetku je opět proces o několika krocích. Ve finále však zůstává jediná otázka: jak naložit s vystaveným rodinným holdingem, resp. jeho aktivy? „Variant je několik, v rámci běžných právních institutů můžeme akcie darovat dětem. Je otázka, zda je to ta správná cesta. Spousta bohatých podnikatelů a zakladatelů se mě ptá, proč to mají dětem dát, když to vybudovali a děti si toho stejně nebudou vážit.“ Vysvětluje odborník. Další možností může být prodej akcií. Zkušenost advokáta ukazuje, že tuto variantu volí až polovina HNWI jedinců.

ČTĚTE TAKÉ: ONDŘEJ POPELKA: JSTE PŘIPRAVENI NA PŘEDÁNÍ MAJETKU?

Jak takový prodej nejčastěji vypadá? „Vybuduje se holding a dětem se akcie prodají. Majitel si je vezme ještě do zástavy, tzn. věřitelsky je kontroluje. Kdyby to ty děti vedly od desíti k pěti, otec zavolá jako věřitel, že chce akcie zpět.“ Vysvětluje předseda ARF. Výhodou je, že potomci jsou poté více motivováni. „Neznamená to, že akcie jen tak dostanou, ale musí si na ně vydělat a splatit je.“ Dodává Pavelka.

Svěřenský fond jako instrument předání majetku

Svěřenské fondy se stávají stále více oblíbeným nástrojem předání majetku dalším generacím, což potvrzují i zkušenosti Michala Horáčka nebo Petra Víta. Popularita fondů není ale jen mezi klienty a rodinami, ale i u advokátů:

„V rámci své advokátní praxe stavím desítky, možná stovky svěřenských fondů. Je to určitě skvělý vehikl. Jedná se o právní úpravu, která do ČR byla implementována ze zahraničních právních úprav. Konečně se nám do Česka dostal prvek, který dává mnohem širší možnosti pro správu majetku. Není to klasické dědictví nebo závěť, tedy instrumenty, které mají svoje limity. Svěřenský fond má sice také nějaké hranice, ale je jich daleko méně. V zásadě se jedná o velmi volnou disciplínu. To, co si napíšete do statutu fondu, tak je. Zároveň je svěřenský fond v zásadě jediný instrument, který dokáže zachovat majetek celistvý. Totiž, s fyzickou existencí člověka končí i fyzická existence majetku, resp. pokud člověk zemře, tak se vždy ten majetek rozpadá na části, a je jedno, jestli je to na základě zákonné úpravy dědictví, závěti, odkazu… zkrátka veškerých právních institutů, které nám český řád dává. U svěřenských fondů tomu tak není, to je jediný instrument, kdy majetek přežívá svého vlastníka.“ Vysvětluje Jan Pavelka oblíbenost svěřenských fondů.

Pokud vložíte aktiva do svěřenského fondu, můžete pomocí statutu stanovit jasná pravidla pro to, jak bude s majetkem nakládáno. Svěřenský fond je autonomní nástroj, tedy vlastní sám sebe. Z toho důvodu je chráněn před riziky v okolí zakladatele nebo v případě jeho smrtí. Dle jasně stanovených požadavků ve statutu se o majetek ve fondu stará jeho svěřenský správce.

Základem je komunikace s rodinou: „Pokud v rodině neexistuje komunikace, nebo jsou tam pošramocené vztahy, tak ani ten svěřenský fond vás nespasí.“ Upozorňuje advokát. Problémem v komunikaci často bývá jasné vysvětlení toho, kdo bude mít jakou roli a kdo co dostane. Obecně se doporučuje si s potomky či následovníky v klidu promluvit a vysvětlit si důvody vaší volby. „Nicméně, vždycky nedoporučujeme vytvářet svěřenské fondy pro případ smrti, protože pak se vám ti dědicové stejně pohádají. Vždy doporučujeme vytvářet fond s účinností ještě za života, rodinu na to připravit a vysvětlit, proč se ten majetek rozděluje tím a oním způsobem.“ Potvrzuje Pavelka a dodává: „Nejčastější obava všech našich klientů je, že ty děti se mu pohádají, až tu nebude, a rodina se rozpadne. Protože spolu dědicové a děti nebudou komunikovat, a jak to udělá tu zlou krev na 20 let dopředu, a to třeba jen kvůli chatě.“

Mimo jiné můžete vytvořit rodinnou ústavu, ve které společně s rodinou můžete určit cíle i rodinnou kulturu. Předseda Asociace rodinných firem se v závěru svého povídání též zabýval možností ústavy, která je v některých státech velmi uznávaným dokumentem: „Rodinná ústava. Ta patří mezi softové dokumenty, které drží rodinu pohromadě. Jedná se o pravidla nebo hodnoty, které vlastník vtělí do psaného dokumentu. Ten dokument u nás není právně závazný, ale v jiných jurisdikcích, třeba v anglosaském právním řádu, je to velmi silný institut v tom, že když se ta rodina sejde a řekne si, jaké jsou vlastně rodinné hodnoty, jaká měla být vize zakladatele, kam by naše rodina měla směřovat, tak to je vlastně základní dokument, který nám na toto dá odpověď.“

Kdo je Jan Pavelka?

Mgr. Jan Pavelka, LL.M., předseda Asociace rodinných firem, je zakládajícím partnerem advokátní kanceláře Pavelka s.r.o. Jako advokát a odborník na problematiku korporátního práva má za sebou více než 12 let praxe. Věnuje se rovněž strategickému poradenství rodinným firmám, a to především v otázkách mezigeneračních převodů, vhodného nastavení holdingových struktur či optimálních forem exitu z firem. V roce 2019 se jako řečník účastnil třetího ročníku mezinárodní konference Trust & Wealth Management.