Home WEALTH PLANNINGPlánování bohatství Distressová aktiva

Distressová aktiva

Autor Jan Rada

Distressová aktiva. Co tento pojem znamená, kdy a koho mohou distressová aktiva zajímat a jaký vliv na ně má pandemie Covid-19?

1.          Co jsou distressová aktiva?

Zjednodušeně řečeno se jedná o aktiva, především pak samotné firmy, které jsou „v problémech“. Tyto problémy se často označují jako „distress“.

Zpravidla se jedná o zásadní finanční problémy, které dříve nebo později vedou k tomu, že firma není schopna podnikat, a zejména není schopná řádně plnit své finanční závazky, ať už vůči bankám, dodavatelům nebo třeba svým zaměstnancům.

Příčiny těchto problémů mohou být různé. Často se hovoří o tom, že distressová aktiva jsou důsledkem nějaké „finanční krize“ nebo recese.

To je pravda… částečně. Původcem mohou být totiž například i spory mezi majiteli (společníky nebo akcionáři), konflikty při předání firmy v rámci tzv. mezigenerační obměny, nebo třeba i nepodařená podnikatelská rozhodnutí, příkladem může být nepovedený vstup na zahraniční trh nebo nepovedené uvedení nové produktové řady.

I tyto vnitřní problémy „bublající pod povrchem“ mohou časem přerůst do takové míry, že začnou ohrožovat samotnou firmu a její životaschopnost.

2.          Problém tzv. tající kostky ledu

Hlavním cílem majitelů a statutárů problémových firem (v některých případech je to jedna a tatáž osoba) je zpravidla firmu zachránit a zajistit její pokračování, tzv. going-concern, byť by bylo nutné ji osekat, některé provozy uzavřít a třeba i propustit významnou část zaměstnanců.

Jestliže se firma ocitne v problémech, její majitelé a statutáři nemají kouzelnou hůlku, aby pomocí ní zastavili čas a v klidu si rozmysleli, jak tyto problémy vyřešit. Popravdě, klid je to poslední, co mají. Pokud řešení nenajdou co nejdříve, začne jim firma doslova tát jako kostka ledu před očima, až z ní nemusí zbýt vůbec nic.

3.          Insolvenční souvislosti – meč nad statutáry?

Jejich situace je opravdu svízelná. Kromě nedostatku času nad nimi visí „meč“ v podobě povinností statutárů vyplývajících především z insolvenční legislativy. Dosáhnou-li finanční problémy určitého stupně (zpravidla hrozícího úpadku nebo již úpadku), pak už není řešení osudu firmy jen na nich. Jejich povinností je podat tzv. dlužnický insolvenční návrh, do hry zpravidla nastupuje insolvenční správce, věřitelský výbor apod.

Neučiní-li tak, mohou se vystavovat různým rizikům, v krajním případě odpovědnosti za škodu způsobenou věřitelům pozdním podáním nebo nepodáním insolvenčního návrhu.

4.          Pro jaké investory jsou distressová aktiva zajímavá a proč?

Pro distressová aktiva platí rovnice:

vysoké riziko = relativně nižší cena = potenciálně vysoký výnos

Pokud jde o koupi těchto aktiv, dá se s trochou nadsázky říct, že je to samostatná, a po všech stránkách velmi náročná, disciplína.

Z těchto důvodu mezi zájemci o problémová aktiva naleznete spíše finanční nebo strategické investory než třeba rodinné firmy. Existuje i celá řada ostřílených investorů, kteří se na problémová aktiva vyloženě specializují.  

5.          Čím se liší koupě/prodej distressových aktiv od těch „běžných“?

Rozdílů mezi problémovými a tzv. distressovými (neproblémovými) aktivy a jejich koupí/prodejem je celá řada, tady jsou některé z nich:

Časový tlak

Přestože prodej/koupě ve standardním režimu má své vysoké tempo, často i tak ten proces trvá třeba několik měsíců. V distressovém módu potřebujete urgentně řešit více nebo méně kritický stav, zajistit financování nebo vhodného partnera/investora a řadu dalších neodkladných záležitostí. Čas není skoro na nic. Uhasíte oheň na jedné straně a on začne hořet na té druhé.

Rizika, kam se podíváš

Zájemce může dost získat, ale i dost ztratit, když se transakce nevydaří. Podobně je tomu i u dalších zúčastněných osob od majitele společnosti, přes samotnou společnost a její statutáry. Rizikovost na straně „prodávající“ zvyšuje třeba i výše zmíněná povinnost spojená s podáním insolvenčního návrhu a řada dalších „insolvenčních návazností“. 

Počet tzv. stakeholderů

Pokud je společnost v „distressovém módu“, pak existuje celá řada osob, které „mají co ztratit“. Banky a jiní věřitelé, dodavatelé, odběratelé, zaměstnanci, samotní majitelé, statutáři…s výčtem bychom mohli pokračovat. Většina z nich zároveň může transakci buď podpořit, nebo naopak poslat do kytek. Všichni něco chtějí a vy se musíte dohodnout se všemi. Pokud něco platí pro distressová aktiva, pak že základem je bravurně zvládnutá a řízená komunikace se všemi stranami.

Insolvenční řízení – veřejný rozměr

Majitelé a statutáři problémové společnosti se logicky snaží vyvarovat vyhlášení insolvence, ať už prodejem „mimo insolvenci“ nebo třeba tzv. neformální (neinsolvenční) restrukturalizací. Pokud se jim to nepodaří, pak se osud firmy a jejich aktiv řeší už v rámci insolvenčního řízení. Vzhledem k veřejně přístupnému insolvenčnímu rejstříku se problémy firmy stanou „věcí veřejnou“. Takové insolvenční řešení může mít řadu podob od konkurzu (zjednodušeně rozprodej zbývajícího majetku a aspoň částečné uspokojení pohledávek věřitelů), přes tzv. předbalenou až po „klasickou“ reorganizaci.     

6.          Pandemie Covidu-19 a trh s distressovými aktivy

Současná situace vyvolaná pandemií tzv. koronaviru uvedla velkou část firem do finančních problémů. Především v důsledku držení hotovosti „na své straně“ a snížení odbytu služeb / produktů se řada podnikatelů stala na jedné straně v podstatě ze dne na den dlužníky naplňující formální znaky úpadku a současně věřiteli jiných subjektů v podobné finanční situaci.

O konkrétních dopadech „koronakrize“ se zatím vedou debaty. Lze však předpokládat, že po odpadnutí státní podpory, která drží řadu firem nad vodou, i dočasných změn (opatřeních) insolvenční legislativy, např. možnosti vyhlášení mimořádného moratoria nebo dočasné „suspendace“ povinnosti podat na sebe insolvenční návrh, se nemalý počet firem může dostat do kategorie distressových aktiv a hledáčků investorů. Většina investorů se zatím pravděpodobně ještě porozhlíží a čeká, až se situace trochu vykrystalizuje.  

Autor: Mgr. Jan Rada – PADĚRA, RADA & PARTNEŘI s.r.o. advokátní kancelář


Chcete dostávat pozvánky na akce a bezplatné webináře?
Přihlaste se k odběru novinek!

Související články