J&T Family Office od roku 2018 mezi svými klienty pořádá rozsáhlý průzkum o předání majetku a plánování nástupnictví. Studie přináší zajímavé a hodnotné výsledky v oblasti Wealth Planningu i Family Governance.
O zkušenostech z praxe i výzkumu mluvil Mgr. Ing. Ondřej Popelka.
Kdo je Ondřej Popelka? Nynější zástupce ředitele J&T Family Office a správce majetku působí ve společnosti J&T už od roku 2006. Nejprve byl na pozici privátního bankéře a mezi roky 2010 – 2013 vedl divizi privátního bankovnictví ve švýcarské J&T Banky, kde měl plnou odpovědnost za provoz, působení a rozvoj. Když se vrátil zpět do ČR, dostal se na pozici zástupce ředitele J&T Family Office. „Ve firmě spravujeme majetek rodin s důrazem na mezigenerační předávání. Našim klientům spravujeme majetek už několik let a teď se je snažíme učit, že by měli začít uvažovat o předání, začít v tom dělat reálné kroky.“ Popsal svou práci Ondřej.
Mimo jiné v roce 2019 Ondřej Popelka přednášel na konferenci Trust & Wealth Management 2019 na téma nástupnictví a předání majetku.
Nový pohled na správu majetku: plánování mezigeneračního převodu
Ondřej Popelka přiznal, že se s klienty znají již desítky let. Jako jejich soukromý poradce má s rodinami úzký vztah, scházejí se nejen oficiálně v práci, ale i mimo. Ondřej vyprávěl, jak se od správy majetku dostali k mezigeneračním převodům: „Teď s nimi (pozn. autorky: s klienty) řešíme ty mezigenerační věci. Oni sami nám říkají ‚my už nějakou dobu pracujeme a chceme si už trošku užít volného času i těch peněz, které jsme nastřádali‘, ale zároveň nechtějí pouštět otěže z ruky. Ve finále jsme zjistili, že není příliš dokončených procesů předávání.“
Proč teď?
Nyní se blíží konec generace prvních porevolučních podnikatelů, kteří dlouhé roky budovali své rodinné podniky nebo svůj majetek. Obvykle bývá cílem otců zakladatelů zanechat rodinný odkaz nebo vizi rodiny. „Tito lidé pracovali 25 – 30 let, aby něco vybudovali. Většinou si říkají, že by byla škoda to prodat či zlikvidovat a vzít si jen peníze. A teď hledají cestu, jak dál. Často chtějí vytvořit i nějakou rodinnou tradici atd., a zároveň chtějí mít už klid. Chtějí si užít těch vydělaných peněz a své penze.“
ČTĚTE TAKÉ: Jak vám správa rodiny pomůže upevnit vztahy a vytvořit trvalý odkaz?
Převod majetku na další generaci je komplexním procesem. „Má to svůj začátek i konec. Začátek je, když začnete připravovat svoje následovníky, ať už jsou to děti nebo ještě další generace, případně někdo jiný. Končí to tím, že ten nástupce úplně převezme rodinnou firmu nebo majetek.“ Vysvětlil Ondřej Popelka, kde vnímá začátek a konec předávání majetku.
Proces mezigeneračního transferu je soubor postupných kroků. Obecně se má za to, že proces trvá dlouho, několik let. Dle zástupce ředitele J&T FO je však doba předávání majetku individuální. „Logicky to může být různě dlouhé, protože každý začíná někde jinde. Ano, začínat se má co nejdřív. Ale co je to co nejdřív? Je to od dětského věku dítěte, nebo až tehdy, když děti vnímají ekonomiku a peníze? Je to individuální a podle toho pak existuje několik cest, kudy se vydat v nastavení konkrétního postupu,“ upřesnil Ondřej.
Generace prvních porevolučních podnikatelů sice pomalu a jistě svůj byznys končí, ale většina nemá zcela vyřešené předání majetku další generaci. Ondřej Popelka zdůrazňuje, že zakladatelé firem si často myslí, že jejich proces předávání je dokončen. „Bavil jsem se s jednou hodinářskou rodinou a ti mi řekli, že už to mají dokončené a zcela předané. Pak jsem zjistil, že určitě nejsou na konci, není to tak, že by již nástupce měl firmu a zakladatel už tam vůbec nefungoval.“ Vyprávěl správce majetku v J&T FO své zkušenosti z praxe. Tím vznikl i nápad na rozsáhlou studii rodinných firem v pohledu otázky nástupnictví a mezigeneračního předání majetku. „Dost jsme se nad tím zamýšleli, proč to tak je? Kde je ta překážka v tom jejich rozhodování? Napadlo nás udělat si průzkum. Tak jsme v roce 2018 udělali první průzkum se společností Perfect Crowd.“
Jaké jsou výsledky průzkumů?
Rozsáhlá studie se zaměřuje na tři různé úhly pohledu, jak proces předávání majetku zkoumat: potenciální nástupci, zakladatelé a rodina.
Potenciální nástupci
Studie J&T Family Office Report 2018 se primárně zabývá otázkou nástupnictví. Potenciálními nástupci jsou téměř vždy děti, alespoň na počátku podnikatelé rodinnou firmu povětšinou zakládají s myšlenkou předání vybudované společnosti a rodinné tradice svým potomkům. Studie tak předpokládá potenciální nástupce jako děti zakladatelů. „Snažili jsme se proto dívat na to, jak zakladatelé vychovávají své děti, jak je připravují.“ Upřesnil záměr výzkumu Ondřej Popelka a dodal: „Často se říká, že otcové zakladatelé jsou nekompromisní, je vše po nich.“ Myšlenku potvrzují výsledky výzkumu, které říkají, že 55 % zakladatelů či majitelů firem ve výchově uplatňují autoritativní přístup.
ČTĚTE TAKÉ: České firmy pálí otázka nástupnictví, 70 % ztrácí majetek už v druhé generaci
„Otcové zakladatelé by rádi dětem vnutili nějaké studium, které by jim mohlo pomoct v rámci předávání rodinného byznysu. Zároveň to ale kombinují s materiální svobodou a umožňují jim naplňovat svoje cíle – dostatečně jim dávají finanční podporu, což trochu působí proti té autoritě. Dá se to připodobnit politice cukru a biče,“ analyzoval výsledek Ondřej.
Autoritářský přístup však není v rodinách cílem. Zakladatelé by často chtěli děti naučit byznysu stylem „hodit do vody a plavat“, tento přístup však není příliš úspěšný. Dle výsledků až 43 % respondentů se snaží neúspěšně učit své potomky jejich byznysu „hozením do vody“.
Efekt Lotranda
Výzkum ukázal tendenci většiny (80 %) zakladatelů/majitelů rodinných firem posílat své děti na studia do zahraničí či na praxi ke konkurenci. „Viděli jsme i v zahraničních průzkumech, že bývá poměrně běžné dávat děti na vyučenou ke konkurenci. Není to špionáž, ale dohodnutá kooperace, v té rodině se učí a zároveň si pak sdílí nabyté zkušenosti,“ vysvětlil Ondřej pohled zakladatelů.
Kvalitní vzdělání ze zahraničí nebo praxe v oboru je důležitý faktor pro naučení se byznysu, souvisí však s mnohými riziky. Jedním z nich je tzv. Efekt Lotranda. O co se jedná? Zástupce ředitele J&T Family Office vysvětlil pojem takto: „V pohádce Lotrando a Zubejda šel loupežníkův syn na učenou, vzdělal se a nechtěl dělat řemeslo svého otce. A to ti klienti zažívají. Pošlou děti studovat do Ameriky, Británie nebo jinam, a děti tam přičuchnou k jiné kariéře. Vytvoří si svůj jiný sen, mají problém se vrátit domů, pracovat v matčině či otcově firmě a zapojit se do rodinného života. Přičuchli si totiž k jinému světu. Mají svůj sen a svou strategii, což je jednoznačně podstatná překážka v procesu předávání firmy další generaci.“
Zakladatel
Mgr. Ing. Ondřej Popelka při svém povídání vychází z definice zakladatele dle J&T Wealth Reportu 2019, podle které je zakladatel jedinec (většinou muž), kterému je více než 50 let a 80 % jeho vybudovaného majetku pochází z podnikání. Jedná se o celkový majetek, tedy v oněch 80 je započítána i hodnota všech jeho podniků, soukromá a firemní aktiva… „Zakladatel ke všemu přistupuje autoritářsky, ale naopak nerad dělá komplikovaná rozhodnutí v rámci rodiny,“ objasňuje Ondřej Popelka osobu zakladatele.
Příklad z praxe p. Popelky:
Kolegyně má klienta, který k nám přišel v září jednoho roku. Měl rozsáhlý, různorodý majetek a přišel s tím, že má vše promyšlené a naplánované. Chtěl to vše zprocesovat do konce roku. Po dvou kolech rozhovorů jsme mu udělali návrh a pak jsme přešli do fáze, kdy jsme mu řekli „A na tohle potřebujeme odpovědět“. Najednou bylo ticho a na tři měsíce se klient odmlčel. Přitom původně chtěl za 3 měsíce mít celou strukturu na předání připravenou.
Proč?
Dávali jsme mu dotazy do vnitra rodiny, co se stane, když dcera nebo syn odejde, když se klient s manželkou rozvedou, nebo potomci, když se rozvedou, otázky ve stylu coby kdyby. Najednou jsme zjistili, že se klientům špatně odpovídá na dotazy do jádra pudla.
Co vede klienty k otázce mezigeneračního transferu majetku?
Výsledky J&T Wealth Reportu 2019 ukázaly, že věk není důvodem, proč HNWI jedinci začínají uvažovat nad předáním majetku následující generaci. Spouštěčem je počet dětí. „Rodina se musí dohodnout, a čím více máte členů rodiny, tím je dohoda komplikovanější, a tím pádem s tím začínali brzy. Ale to, že jim je 65 a necítí se dobře, tak to vůbec,“ vysvětluje Ondřej počátky úvah klientů o otázce nástupnictví. Komplikací při předání může být však autoritativní povaha zakladatele.
Příklad z praxe:
Bavil jsem se jednou s pánem na konferenci, který měl velkou firmu. Ptal jsem se, co se stane, když nepřijde domů. Odpověděl, že nic, že přijde zítra. Ten dotaz byl decentně formulován, ale chtěl jsem vědět, co by se s firmou a majetkem stalo, kdyby se mu nedej bože něco stalo a on už domů nepřišel.
Tak jsme vyloženě tlačili na to, když by nastala smrt, co by se stalo s podnikem. Řekl: „Majetek předám až teprve tomu, kdo to bude umět dělat stejně jako já. Ale nikdo takový zatím není.“
To můžeme považovat za výraz autoritativního chování, které otcové zakladatelé aplikují.
Mgr. Ing. Ondřej Popelka
Co je překážkou v dokončení procesu předávání?
Vraťme se na začátek článku, kde je zmínka o nápadu průzkumu: zjistit, kde je překážka v předávání majetku, proč klienti mezigenerační transfer a nástupnictví plně nedokončí? Výsledky J&T Family Office 2018 ukazují následující:
- 43 % respondentů cítí odpovědnost za firmu a zaměstnance, což má vliv na (ne)ochotu zakladatelů předat firmu někomu jinému, i když se jedná o člena rodiny
- 30 % zakladatelů přiznává, že firma je hlavním smyslem jejich života a hlavním zdrojem příjmů
„Tyto aspekty jsou pak důležité při rozhodování o předání. Odtahují zakladatele od rodiny. Otec většinu času tráví ve firmě, rodina dosud byla stranou, neprobíhaly příliš žádné rodinné komunikace, max. jednou týdně u oběda, kdy otec stejně přemýšlel nad tím, co zase bude v pondělí za problémy. Rodina byla stranou. A neměla ani moc podvědomí o těch problémech a strukturách firmy.“ Vyjadřuje se Ondřej Popelka k výsledkům.
Dalším problémem může být ztráta sociálního statusu. Dle výzkumu J&T Family Office 2020 si problém ztráty společenského postavení uvědomuje až 47 % respondentů, ale pouhá 3 % dotazovaných přiznává, že sociální status je pro ně důležitým faktorem.
Praxe je ale jiná. Nejviditelnější důsledky má potenciální ztráta postavení ve společnosti na malých městech. „V okamžiku, kdy je dominantnější firma, která funguje ve společnosti a té společnosti něco vrací, tak ti zakladatelé se cítí jako vážení. To je správně. Ale najednou nechtějí opouštět ten pocit. Ve chvíli, kdy by firmu předali, už nebudou ti Vážení. Nebudou je zdravit na ulici a děkovat. Už to budou říkat dětem nebo někomu úplně jinému,“ vysvětluje pan Popelka a dodává, „ale to nejsou jediné jejich obavy. Mají strach ze ztráty příjmů. Mají rezervy, nejen na firmě, ale mají pocit, že jim peníze budou už jen ubývat, ne přibývat.“
Jaké jsou hlavní výzvy při předání majetku?
- Efekt Lotranda a vytvoření si vlastního snu jít za jinou kariérou
- Komplikované vztahy v rodině, zvláště v rodinách s větším počtem členů. „Přicházejí partneři, ale i když je nepustíte do firmy, stejně jsou našeptávači a to vše komplikuje.“ Upřesňuje Ondřej Popelka.
- Odcizení zakladatele od rodiny
- Obava ze ztráty sociálního statusu, smyslu života a ztráty příjmů
ČTĚTE TAKÉ: TŘI HLAVNÍ VÝZVY PŘI MEZIGENERAČNÍM PŘEDÁNÍ BOHATSTVÍ
Jak rizikům předejít?
Zakladatel jako autorita
„Z praxe se ukazuje, že to ti lidé vůbec nevnímají. Nejčastěji klientům radíme zvolit autoritářský režim, najít si volný čas a především diskutovat s rodinou o firmě a majetku, vytvářet rodinné ústavy. Minimálně diskutovat o tom, jak by mohla ústava vypadat, jakým způsobem by měly probíhat rozhodovací procesy atd. Tím, že otevřou diskuzi, zjistí, co chtějí syn nebo dcera v životě dělat, jaké jsou jejich myšlenky. Kolikrát zjistili, že rodina ani netuší, o jakém majetku dotyčný mluví, ať již šlo o firmu, umělecká díla… Rodina nevěděla, o co se jedná, ani že tento majetek vlastní.“ Povídá správce majetku v J&T Family Office.
Podle zástupce této rodinné kanceláře je vhodné oslovit externí manažery nebo jednatele. „To je vhodné v případě, kdy se rodina chce odprostit od řídící role a chce být pouze v roli akcionářské, ale zároveň chce, aby firma dál pokračovala, nebo zakladatel potřebuje přeskočit generaci.“ Prodej vybudované firmy je až poslední varianta, kdy není východisko, nebo členové rodiny jinou možnost nechtějí.
„Rozhodně je ale třeba mít někoho, s kým diskutovat. Pro zakladatele je hrozně těžké se dívat na ten majetek, ať je jakýkoliv, nezávislým pohledem. Těžko se pak rozhoduje. Jednomu chtějí dát tohle, druhému něco jiného a mají pocit, že to není spravedlivé a že to bude problém,“ radí Ondřej Popelka. Vhodným způsobem může být komunikace s někým, kdo má nezávislý a nezaujatý pohled. Může se jednat o poradce z Family Office, právníka, Wealth Managera nebo i rodinného přítele.
Podnikání jako smysl života
Pokud zakladatel prakticky žije jen firmou, je efektivním způsobem najít si nové cíle mimo podnikání. „Máme klienta, který si zřídil ve svém městě muzeum, snaží se tam shromáždit sbírky umění, byť je to třeba sisyfovský úkol, ale chce to udělat. A díky tomu neřeší firmu. Má najaté profesionální manažery, kteří jeho firmu spravují.“ Vypráví Ondřej.
Firma jako hlavní zdroj příjmů
Je pochopitelné, že konec podnikání může být pro mnohé zakladatele či majitele firem velikým strašákem. Abyste se však vyhnuli zbytečnému stresu, doporučujeme efektivní Wealth Planning. S plánováním vašeho bohatství vám mohou pomoct profesionální poradci. „Jde o to diverzifikovat své příjmy, rozdělit to své velké s.r.o., kde máte i majetek, který tam nepatří, a vzít si jej. Hrozně málo lidí si v praxi tohle uvědomuje. Dále je vhodné využít všechny instrumenty pro plánování bohatství, jako služby Family Office, Wealth Managery nebo svěřenské fondy. Ale to už jsou konkrétní nástroje, jde o to nastavit si onen proces primárně v rodině a následně to začít řešit. Ideálně s pomocí nezávislého poradce,“ radí Ondřej Popelka.
