Home WEALTH MANAGEMENT Ekonomická nerovnost v ČR i ve světě

Ekonomická nerovnost v ČR i ve světě

Autor Eva Ulrichová

Asi většina někdy slyšela o Jánošíkovi. Bohatým bral a chudým dával. Proč? Ekonomická nerovnost. Pojem známý především z oblasti ekonomie a sociologie. Jak přesně můžeme termínu rozumět? Jaké jsou důvody ekonomické nerovnosti a jaký vliv na ní má světová pandemie?

Ekonomická nerovnost pramení z nerovného rozdělení příjmů a různorodé hodnoty čistého bohatství lidí. Pohledy na ekonomickou nerovnost se liší: jeden názor vidí rozdělení na bohaté a chudé, jiný zase vnímá pohled sociální, kulturní nebo genderové nerovnosti, který ovlivňuje i tu ekonomickou. Jedno je ale jisté, někteří mají čistých aktiv více, jiní nemusí mít nic. Pokud bychom se pokusili o definici, ekonomická nerovnost je rozdíl v příjmech a čistém jmění ve společnosti.

Co ovlivňuje ekonomickou nerovnost?

To neví nikdo a zároveň to ví každý. Názory jsou rozporuplné. Základem však je náš výdělek. Čisté příjmy každého z nás se liší. Mnohdy nezávisle na vzdělání, pohlaví nebo pozici: tedy, dva stejně vzdělaní lidé na stejné pozici a stejného pohlaví mohou každý mít jiný příjem. Čím to je?

Ekonomickou nerovností se zabývají především (ekonomičtí) sociologové i (sociální) ekonomové. Dle PhDr. Kamily Fialové ze Sociologického ústavu ČR je nerovnost ve mzdách ovlivněna třemi faktory: mzdovou úrovní daného státu, nerovností v rozložení mezd a stupněm mzdové mobility. Tedy ekonomická nerovnost může být ovlivněna tím, v jakém státě žijete. Ekonomická nerovnost mezi státy je zřejmá již např. z žebříčku miliardářů Forbes z března 2020.

Srovnání

New York, počet obyvatel 19,45 milionů (Wikipedia, 2018)

Počet osob s čistým jměním nad 1 miliardu USD: 116

Čína, počet obyvatel 1, 41 miliard (Wikipedia, 2017)

Počet osob s čistým jměním nad 1 miliardu USD: 26

Údaje z Forbes, 2020

Ve srovnání jsou dva státy. Ten nejlidnatější a ten s největším počtem miliardářů. Liší se. Úmyslně jsem z žebříčku vybrala tyto dva státy. Oba jsou známé investicemi, v obou nalezneme přední výrobce, společnosti, firmy i finanční osobnosti. A ekonomickou nerovnost mezi nimi spatříme na první pohled. Důvodem takto jasné nerovnosti může být ekonomická i politická situace státu i mzdová úroveň každého ze států, daňová politika…

Ekonomická nerovnost v sociologii

Názory na ekonomickou nerovnost se výrazně liší. Sociologové obecně vnímají ekonomickou nerovnost v souvislosti se sociálními vrstvami. Už klasikové jako Karl Marx nebo Max Weber ve své době vnímali a zabývali se rozvrstvením společnosti, velmi jednoduše řečeno, na ty „bohaté“ a „chudé“. Marxův systém vykořisťování chudých dělníků bohatými kapitalisty je známý snad v celé ekonomii a sociální ekonomii.

Faktory ovlivňující (ekonomickou) nerovnost mohou být sociálně-ekonomické (zdroj příjmů, klasifikace, sociální původ…) a sociálně-kulturní (gender, etnicita, věk…). Pierre Bourideu jako zdroj nerovnosti vnímá kapitál. Kapitálem rozumí prostředky každého z nás, kterými můžeme disponovat. Kapitál rozděluje na sociální (např. naše kontakty, zaměstnání…), kulturní (např. vzdělání, etnicita) a ekonomický (např. čisté jmění, plat…). Bourdieu také tvrdí, že je systém kapitálů propojený. Protože dobré sociální postavení, sociální status, prestiž i naše „kontakty“, stejně jako úroveň vzdělání, ovlivňuje náš ekonomický status.

Příklad

Jste osobní lékař bohaté rodiny (kulturní a sociální kapitál). To vám dává postavení a pravděpodobně i nemalé peníze. Tedy váš sociální a kulturní kapitál zvyšuje váš ekonomický kapitál.

Vaši potomci

Když jste doktor a jste bohatý, získáte moc i spoustu nových „přátel“. Díky tomu můžete svým dětem zajistit vzdělání na prestižní univerzitě. Ti skrze vás a vaše známé získají vlastní kontakty, budou mít vzdělání a nakročeno k vysokému platu…

A takto se po generace může točit dál. Stejně tak to může být i s vaším rodinným podnikem nebo rodinným bohatstvím, který předáte svým potomkům.

Bourdieu ale není jediný, kdo se nerovností v sociologii zabývá. Sociální nerovnosti tvoří samostatný podobor této společenské vědy. Např. Guy Standing se zaměřuje na nerovnosti ve 21. století. Společnost rozděluje na elitu (např. HNWI jedinci), odborníky a techniky a dělníky. Společnost rozděluje na základě průměrných čistých příjmů a čistých aktiv v dané skupině. Standing zároveň zmiňuje i novou „sociální třídu“ Prekariát. Těmi jsou nezajištění jedinci, jako čerství absolventi VŠ bez praxe, migranti…

Ekonomická nerovnost v ČR

Česká republika je země s nízkou mzdovou úrovní. Dle studie OECD z roku 2020 o zaměstnanosti a mzdách můžeme ČR hledat v žebříčku 10 zemí s nejnižšími platy v Evropské unii. To má souvislost s velmi nízkou minimální mzdou. Jak zvýšit tuto mzdu a „povýšit“ naši zemi do vyšší mzdové úrovně? Řešením by mohla být optimalizace daňového zatížení nízkých mezd. Dosavadní daňový balíček je příčinou neúměrného rozdílu mezi tím, co zaměstnavatel za zaměstnance zaplatí (daně, odvody…) a tím, co zaměstnanec dostane jako čistý příjem. Problém není jen v tomto rozdílu, ale i v tom, že tento daňový systém je pro lidi s nízkou mzdou až příliš zatěžující. Odborníci, jako je PhDr. Fialová navrhují tento komplikovaný systém do budoucna zcela zrušit a tím navýšit ekonomickou a mzdovou úroveň České republiky. V roce 2021 dochází již k prvnímu kroku, a to zrušení zdanění superhrubé mzdy. Jakým způsobem to ovlivní ekonomickou nerovnost v ČR? Dlouho se řešilo, že dosavadní návrh na daňovou sazbu nerovnost jen podnítí. Nyní se chystá kompromis. Zda projde či nikoliv se teprve všichni dozvíme.

Ekonomická nerovnost však není jen ve společnosti celkově, ale i mezi pohlavími. Není to však problém jen České republiky, ale celé Evropské unie. Z výzkumu Eurostatu z roku 2015 vyplývá, že ČR měla druhou nejvyšší platovou nerovnost v Evropě. Dle údajů Zpravodaje Evropského parlamentu z března 2020 více žen absolvuje vysokoškolské vzdělání, ale na pracovním trhu převládají muži. Stejná statistika také říká, že v roce 2018 měly ženy v průměru o 30% nižší důchody než muži. Důsledkem může být vyšší pravděpodobnost chudoby u žen důchodového věku než u stejně starých mužů.

Ekonomická nerovnost a Covid-19

Pandemie nám všem ukázala ekonomickou nerovnost. Zatímco „bohatí“ ještě nyní mohou žít ze svých úspor, někteří lidé jsou na pokraji sil a brzy dost možná skončí na ulici. A nerovnost najdeme i jinde. Velkoobchody a holdingy stále pracují, nebo minimálně se drží svých úspor, mezitím mnoho malých a středních podnikatelů krachuje. Míra ekonomické nerovnosti, ať již na lokální nebo globální úrovni, bude po konci koronakrize jasnější než kdy dříve.

Na druhou stranu se lze dívat na pandemii jako na krizi, která hranice smývá. Dotkla se totiž každého. Někteří možná stále něco vydělávají, stále přežívají, ale každý o něco přišel. Dle zprávy Forbes z března 2020 za pouhých 12 dní celkem 226 osob opustilo seznam všech miliardářů světa. Ano, i bohatí o něco přišli. Celosvětově se čisté jmění všech miliardářů snížil o 700 mld. USD.  

Forbes také udává žebříček 100 nejbohatších Čechů, ze kterého vyplývá, že krize se pravděpodobně dotkla i nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Ten dle Forbesu k 9. 10. 2020 přišel o 57 mld. Kč oproti předešlému roku.


Chcete dostávat pozvánky na akce a bezplatné webináře?
Přihlaste se k odběru novinek!

Související články