Rodinné podniky nabývají na popularitě. Pro jejich zachování důležité je vybrat správného následníka. Kdo je to nástupce a kdo ho určuje?
Téměř každý podnikatel se jednou pravděpodobně dostane do situace, kdy bude muset svou firmu předat do dalších rukou. Ideální stav je, pokud dojde k plánovanému předání firmy, např. z důvodu odchodu do důchodu. Někdy však může nastat situace, která vyžaduje rychlé a pohotové řešení. Tím může být vážný úraz či onemocnění, nebo dokonce nečekané úmrtí. Pro většinu majitelů není jednoduché předat svou firmu do rukou někoho jiného.
Při výběru nástupníka je třeba konat rozvážně a opatrně. Nástupce je totiž někdo, kdo přejímá vedení a zodpovědnost nad celou společností. Adept by měl splňovat jasně daná kritéria tak, aby chod firmy nebyl ohroženou výměnou na hlavní pozici. Dotyčnému nesmí být lhostejný dosavadní prospěch firmy, proto je častým řešením někdo, kdo je do daného podniku již zapojen – ať již se jedná o člena rodiny či nikoliv. Výhodou jsou zkušenosti s podnikáním a přehled z oboru. Zaměřit by se nástupce měl především na plánování rozvoje a propagaci nových aktuálních cílů. Výběr nástupníka se pojí z řadou otázek.
Byznys nemusí zůstat v rodině
Aktuálně se v České republice dostáváme do doby, kdy první porevoluční podnikatelé řeší, co dál s vybudovaným podnikem. Do mnohých firem se postupně začínají zapojovat členové rodiny a z podniků tak vzniknou rodinné firmy. Tím, že nyní je právě to období, kdy je pro české podnikatele téma aktuální, zdá se, jakoby rodinné firmy byly jakýsi „boom“ v českém hospodářství. V roce 2019 i česká vláda vydala usnesení, ve kterém přesně definuje status rodinných podniků. Zásadním hlediskem je, že vlastnictví a/nebo vedení společnosti zůstává v rukách rodinných příslušníků.
Zakladatel podniku má několik možností, jakým směrem svou společnost vést. V první řadě k předání firmy může dojít způsobem vlastnickým nebo manažerským, tedy předat veškeré vlastnické podíly firmy a/nebo předat její vedení.
Vedení můžete vložit do rukou potomků či jiných členů rodiny, kteří byli do firmy zapojeni. Dále také předání pravomocí zkušeným kolegům či profesionálnímu managementu. V obou případech můžete sami zůstat stále zapojeni, např. v pozici poradce. Vlastnicky můžete společnost předat opět členům rodiny. Pokud by potomci či jiní rodinný příslušníci neměli o firmu zájem, nebo by nebyli dostatečně způsobilí pro rozvoj firmy, vyvstává možnost jejího prodeje.
Předání není jednoduché
Při svěřování společnosti novému majiteli se podnikatel musí rozhodnout, zda chce mít svou firmu i nadále pod dohledem nebo plnou zodpovědnost přenechat vybrané osobě. Nástupnictví se může týkat jak role manažerské, tak role vlastnické. V prvním modelu řídící funkci přebírá nový manažer, v druhém jsou následníkovi svěřeny veškeré akcie. Ani jeden způsob předání se neobejde bez důkladné přípravy.
Neznalost firmy a jejího předešlého fungování může vést ke krachu. Tomu by měl člověk na pozici manažera předejít. Ať už svou vlastní přípravou nebo převzatými zkušenostmi. S vlastnictvím se obdobně pojí velká zodpovědnost. Vlastník musí znát svá práva i povinnosti, která jsou jasně definované zákony. Jeho postupy jsou vždy pod dohledem kontrolního orgánu, tedy správní či rodinné rady.
I rodina musí dbát na pravidla
Zakladatelem a velmi často majitelem podniku je fyzická osoba, která činnost zahájila. Budování rodinné firmy se může zdát jako ideální krok k udržování rodinné tradice, protože spolu s vhodně nastaveným Family Governance se šíří i odkaz pro další generace. Na druhou stranu participace více členů v podnikání často vede ke konfliktům a neshodám. Je proto nutné spolu umět komunikovat a jasně definovat roli každého člena rodiny, který je aktivně zapojen do podniku. K jednotlivým rolím se pak vážou práva a povinnosti rodinných příslušníků.
Představy o funkčním vedení firmy se v mnoha případech rozchází, což je zcela přirozené. Označení podnikatelská rodina značí uskupení rodinných příslušníků, jež pojí stejný cíl, a to vést co nejúspěšněji společný podnik. Odlišná představa o jeho vedení však může vést ke komplikacím. Důležitá je vzájemná domluva na základních principech, jako jsou osobní práva všech členů nebo funkční správa. Dokument shrnující veškeré aspekty podnikatelské rodiny a jejího „kodexu“ se nazývá rodinná ústava.
Rodinná ústava je vrcholným dokumentem správy rodinné firmy. Vymezuje jasná pravidla a udržuje rovnováhu v přirozeně nastolené hierarchii. Neexistuje její jednotná forma. Každá rodina si stanovuje vlastní.
Ačkoliv se pojem řízení rodiny zdá jako absurdní, v podnikání to tak funguje. Podnikatelská rodina má i své správní orgány. Patří sem rodinná rada nebo rodinné shromáždění. Setkání všech členů zapojených do chodu podniku vede k jeho dynamické a efektivní činnosti.
Rodinné firmy mají podporu
Trend rodinných podniků se v České republice rozmohl po revoluci. Do té doby byli podnikatelé svazováni komunistickým režimem. Jejich společnosti byly znárodňovány, zkupovány nebo odsouzeny k zániku. I dnes se některé z nich potýkají s nelibým koncem, avšak mezigenerační model, zavedený již po první světové válce, se čím dál tím více vrací.
Zatímco západní státy model rodinných firem již mají pevně zakořeněný jako páteř ekonomiky, čeští majitelé firem čelí poměrně nové situaci. S předáváním firem do rukou potomstva, ale také s prevencí vůči rizikovým situací, pomáhají podnikatelům společnosti přímo zaměřené na tuto problematiku. Poradenské společnosti jsou pro rodinné firmy oporou při hledání cest k ideálním kandidátům pro nástupnictví či prodej firmy, nastavení procesů správy rodiny nebo při tvorbě plánu nástupnictví. Jaké společnosti pomáhají rodinným firmám v ČR? O tom jsme informovali ve Wealth Magazín – Reportu. Lidem, kteří se snaží předávat rodinnou tradici z generace na generaci, vychází vstříc i instituce jako Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.