Daň z bohatství je v současné době diskutovaným tématem, především pak v USA. V reakci na rostoucí rozdíly v hodnotě čistých aktiv Američanů, ke kterým v posledních letech čím dál víc dochází, americká senátorka Elizabeth Warren v březnu letošního roku představila novou verzi návrhu S. 510 o uvalení daně z čistého jmění na HNWI.
Daň z bohatství se vztahuje na čistá aktiva jednotlivců s vysokou hodnotou čistého jmění (HNWI). Čisté jmění představují veškerá aktiva, který zbydou po odečtení všech závazků (půjčky, hypotéky apod.). Jedná se např. o akcie a hotovost, nemovitosti, bankovní vklady, peněžní fondy, dlouhodobý majetek nebo trusty. Daň z bohatství by měla být součástí daňového plánování v rámci Wealth Planningu. Pro některé bohaté jedince je daň z bohatství důvodem pro mezinárodní přemístění, např. pokud je pro bohatství daň výhodnější než daň z příjmu, nebo naopak.
Jak se daň z bohatství počítá?
Wealth Tax – daň z bohatství je založena na tržní hodnotě čistého jmění daňového poplatníka. Daň se počítá dle toho, jakou hodnotu mají aktiva jednotlivce na konci daňového roku. Problémem může být určení reálné tržní hodnoty aktiv. Neexistují veřejně platné ceny. Jednotlivci se mohou soudit o špatné ocenění hodnoty jejich bohatství a tím o stanovenou výši daně. Daň z bohatství se tak setkává s problémy daňových úniků.
Roční sazby daně z bohatství jsou výrazně nižší než roční sazby daně z příjmu. Daň z příjmu ovlivňuje nárůst hodnoty aktiv, nezávisle na tom, zda se jedná o příjmy nebo výnosy z investic, jako jsou úroky nebo dividenda a zisky z prodeje aktiv v průběhu roku. Daň z bohatství může být tedy považována za spravedlivější formu než samotná daň z příjmu, a to zejména ve společnostech se značnými rozdíly v bohatství. Tento systém přihlíží k ekonomickému postavení daňových poplatníků a tak podporuje ekonomickou rovnost.
ČTĚTE TAKÉ: JAK SE DANÍ CESTA K BOHATSTVÍ?
Pokud daňový plátce vlastní aktiva ve státě, ve kterém není rezidentem, daň z bohatství se vztahuje pouze na podíl aktiv v této zemi. Daň z bohatství je uplatňována např. ve Francii, Portugalsku a Španělsku. Wealth Tax nepatří mezi běžné daně. V řadě evropských zemí byla v posledních letech zrušena, a to například v Rakousku, Dánsku, Německu nebo na Islandu.
Wealth Tax ve Francii
Od roku 2020 se ve Francii daň z bohatství vztahuje pouze na aktiva, jejichž hodnota je vyšší než 800 000 EUR. Pokud se výše hodnoty pohybuje mezi 800 000 až 1 300 000 EUR, sazba daně činí 0,5 %. Dále se sazby se odvíjejí od prahové hodnoty v procentuální výši 0,7 %, 1 %, 1,25 %. V případě, že čisté jmění překročí 10 000 000 EUR, podléhá dani ve výši 1,5 %.
Wealth Tax v USA
S cílem zvýšení zisků ve Spojených státech amerických podléhají aktiva rezidentů daním z příjmu a majetku, což někdy může být považováno za obdobu daně z bohatství.
Zároveň se v USA můžete setkat s daní z nemovitosti vysoké hodnoty i v případě úmrtí vlastníka nemovitosti – fyzické osoby. V roce 2019 však tato daň představovala pouze 0,05 % celkových daňových příjmů v USA. V roce 2018 podle Federal Reserve Board disponovalo 10 % nejbohatších Američanů 70 % jmění celé země, přičemž nejbohatší 1 % vlastnilo 32 %. Statistika, která ukazuje ekonomickou nerovnost Američanů, byla jednou z motivací pro aktuální úpravu návrhu na zavedení daně z bohatství.
S.510: Daň z bohatství podle senátorky Elizabeth Warren
Návrh na zavedení Wealth Tax v USA specifikuje, že plátci daně z bohatství by měly být osoby, jejichž hodnota čistých aktiv je vyšší 50 miliardám USD. Warren dále požaduje sazbu od 1 % – 2 % dle výše hodnoty čistého bohatství. Prahovou hodnotou je 1 mld. dolarů.
ČTĚTÉ TAKÉ: Ekonomická nerovnost v ČR i ve světě
Výhody Wealth Tax
- snižuje ekonomickou nerovnost
- některé státy umožňují rozložení platby daně na několik období z důvodu vysoké výše nefinančních aktiv
Nevýhody Wealth Tax
- plátce nemusí mít dostatek financí k uhrazení daně, která se vztahuje na veškerá čistá aktiva (např. hodnota je uložená v akciích či nemovitostech)
- nepřesné ocenění čistého bohatství
