Výrazná eskalace geopolitického napětí na Blízkém východě se v uplynulém týdnu promítla napříč globálními finančními trhy. Cena ropy Brent vzrostla o devět procent na 105 dolarů za barel, rostly také výnosy státních dluhopisů a ztrácely akciové i dluhopisové indexy. Pozornost investorů se nyní přesouvá k sérii zasedání předních světových centrálních bank.

Geopolitické napětí na Blízkém východě se stalo jedním z hlavních faktorů určujících vývoj finančních trhů v minulém týdnu. Nejviditelnější reakce přišla na energetickém trhu. Cena severomořské ropy Brent během týdne vzrostla o devět procent a dostala se na 105 dolarů za barel. Dopady však nezůstaly omezené pouze na komodity. Výrazný pohyb zaznamenaly také dluhopisové trhy. Průměrný globální dluhopisový výnos do doby splatnosti, měřený ukazatelem Bloomberg Global Aggregate Yield to Worst, vzrostl o 18 bazických bodů na 4,27 procenta.

Výnos amerických dluhopisů na 19letém maximu

Ještě výraznější pozornost poutá americký dluhopisový trh. Výnos desetiletého amerického státního dluhopisu, který představuje jeden z nejdůležitějších benchmarků globálního finančního systému, během týdne vzrostl rovněž o 18 bazických bodů a dosáhl 4,97 procenta. Podle týdenního tržního přehledu Michala Stupavského, investičního stratéga Conseq Investment Management, jde o nejvyšší úroveň za posledních 19 let.

Růst výnosů znamená pokles cen již vydaných dluhopisů. Globální dluhopisový index Bloomberg Global Aggregate proto za uplynulý týden odepsal 0,8 procenta. Tlak na dluhopisové trhy byl patrný také v České republice. Výnos desetiletého českého státního dluhopisu vzrostl o 12 bazických bodů na 5,23 procenta. Vyšší dlouhodobé výnosy přitom nejsou podstatné pouze pro investory do dluhopisů. Ovlivňují také cenu financování v ekonomice, oceňování dalších tříd aktiv či atraktivitu akcií ve srovnání s bezpečnějšími výnosovými instrumenty.

Pod tlakem se ocitly také akcie

Negativní nálada se přenesla i na globální akciové trhy. Index MSCI All Country World, který zahrnuje společnosti z rozvinutých i rozvíjejících se ekonomik, během týdne ztratil 0,9 procenta. Vývoj tak ukazuje, že geopolitický šok tentokrát zasáhl několik hlavních tříd aktiv současně. Investoři vedle dalšího vývoje konfliktu sledují především riziko vyšších cen energií a jejich případného přenosu do inflace. Nový inflační tlak by však mohl dále komplikovat rozhodování centrálních bank, které se v posledních letech snaží balancovat mezi cenovou stabilitou a podporou hospodářského růstu.

ECB zvýšila sazby, nyní přichází na řadu Fed

Minulý týden zasedala Evropská centrální banka, která v souladu s očekáváním trhu zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu z 2,25 na 2,50 procenta. Pozornost investorů se nyní přesouvá do Spojených států, kde ve středu zasedá americký Federální rezervní systém. Tržní konsenzus v tuto chvíli počítá s ponecháním základní sazby fed funds rate v pásmu 3,50 až 3,75 procenta. Situaci nicméně zkomplikovala o něco silnější srpnová inflační data. Část analytiků proto připouští i možnost zvýšení sazby o 0,25 procentního bodu. Rozhodnutí Fedu bude pro další vývoj trhů zásadní. Vyšší úrokové sazby by totiž mohly přispět k dalšímu růstu dluhopisových výnosů a současně vytvářet tlak na ocenění rizikovějších aktiv.

Rozhodovat budou také ČNB a Bank of Japan

Ve čtvrtek má o měnové politice rozhodovat také Česká národní banka. Trh podle Stupavského v tuto chvíli neočekává změnu nastavení sazeb. Dvoutýdenní repo sazba by tak měla zůstat na úrovni 3,75 procenta. Sérii klíčových měnověpolitických jednání uzavře v pátek Bank of Japan. Od japonské centrální banky trh naopak očekává další utažení měnové politiky a zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu z jednoho na 1,25 procenta. Japonská měnová politika je pro globální trhy významná mimo jiné vzhledem k rozsahu japonského kapitálu investovaného v zahraničí. Změny domácích výnosů tak mohou ovlivňovat chování japonských investorů i toky kapitálu na světových trzích.

Investoři sledují ropu, inflaci i americký dluh

Nadcházející dny tak nabídnou mimořádnou koncentraci událostí schopných ovlivnit ceny aktiv. Vedle geopolitického vývoje budou klíčové zejména ceny energií, další inflační data a rozhodnutí centrálních bank. Pozornost se současně stále více obrací také k fiskální situaci Spojených států. Růst výnosů amerických státních dluhopisů totiž nemusí být pouze důsledkem očekávané měnové politiky. Do jejich vývoje stále výrazněji vstupují také obavy spojené s vysokým americkým zadlužením a potřebou financovat rozsáhlé rozpočtové deficity.

Pro investory tak současné prostředí představuje kombinaci geopolitického, inflačního, úrokového i fiskálního rizika. Další vývoj na trhu amerických státních dluhopisů tak může být jedním z hlavních ukazatelů toho, nakolik se nervozita z posledních dní přelije do delšího období zvýšené volatility.

Zdroj: Bloomberg, tržní přehled Michala Stupavského, CFA, Investment Strategist, Conseq Investment Management