České investiční fondy vstoupily do nového regulatorního režimu. Raiffeisenbank ukázala, že tuzemští privátní klienti jsou ochotni posílat stovky milionů korun do globálního private equity. A Daniel Křetínský se má stát největším akcionářem West Ham United. Týdenní Wealth Brief vybírá události, které mohou mít význam pro správu majetku, investování a mezigenerační transfer.

Novela ZISIF mění pravidla hry. Ne všechno ale platí okamžitě

Od 1. září je účinná většina zákona č. 130/2026 Sb., kterým Česko do domácí legislativy promítá evropskou směrnici známou jako AIFMD II. A regulace se netýká pouze investičních společností. Změny dopadají také na oblasti, které ovlivňují i majetek jednotlivců a rodin s vysokou hodnotou čistého jmění. Jedná se zejména o úvěrové fondy, méně likvidní investice a podmínky, za nichž je možné omezit odkup podílů.

Novela nově upravuje například fondové úvěry, delegování některých činností, střety zájmů nebo informační povinnosti. U fondů poskytujících či nabývajících úvěrové expozice zavádí také konkrétní mantinely. Vůči některým finančním institucím či jiným investičním fondům nesmí například hodnota úvěrových pohledávek vůči jednomu dlužníkovi přesáhnout 20 procent kapitálu fondu.

Změna také zavádí nový model řízení likvidity. Fond má mít ve statutu alespoň dva vhodné nástroje, které může správce použít v případě zvýšeného tlaku na odkupy. Zákon mezi nimi uvádí například omezení odkupů, prodloužení lhůty pro odkup, poplatek za odkup, mechanismy proti zředění hodnoty nebo takzvaný swing pricing. V mimořádných situacích je možné také pozastavení odkupů či oddělení problematické části majetku fondu. Pro stávající otevřené fondy ovšem platí důležité přechodné období. Požadavky na výběr likviditních nástrojů mají splnit nejpozději 16. dubna 2027. Některá další ustanovení novely začnou přímo platit rovněž až k tomuto datu.

Co z toho vyplývá pro investory?

U realitního fondu, private credit strategie nebo méně likvidního FKI už nestačí sledovat pouze deklarovaný investiční horizont. Stále důležitější bude rozumět také tomu, co přesně se může stát v okamžiku, kdy chce investor vystoupit. Statut fondu se tak z pohledu investora stává ještě důležitějším dokumentem. Měl by si v něm všímat nejen investiční strategie, ale také nástrojů, které správce může využít při problémech s likviditou, podmínek jejich aktivace a reálné délky vypořádání odkupu.

Podobným směrem už vykročilo Slovensko. Tamní zákon č. 85/2026 Z. z. rovněž transponuje AIFMD II a část změn týkajících se nového likviditního režimu nabude účinnosti 16. dubna 2027.

Čeští privátní klienti poslali přes půl miliardy do globálního private equity

Druhou výraznou zprávu týdne přinesla data, která ukazují zvýšený zájem českých investorů o oblast private equity. Raiffeisenbank prostřednictvím Global Private Equity Fund nabízí kvalifikovaným investorům přístup k mezinárodním private equity strukturám a správcům, mezi nimiž banka zmiňuje například Carlyle, CVC nebo EQT. Podle Jiřího Zelinky, šéfa privátního bankovnictví Raiffeisenbank, fond v prvním upisovacím období získal přes půl miliardy korun. Údaj zazněl v článku Forbes BrandVoice vytvořeném ve spolupráci s Raiffeisenbank.

Proč se zajímat i o regulatorní dokumentaci?

Oficiální KID fondu řadí produkt do rizikové třídy 6 ze 7 a pracuje s doporučenou dobou držení deset let. V umírněném scénáři počítá při desetiletém držení s průměrným ročním výnosem 5,31 procenta po nákladech. Jde o jinou metodiku než cílové IRR prezentované managementem, a obě čísla proto nelze jednoduše postavit vedle sebe jako alternativní prognózy stejné veličiny. To je zároveň jedna z otázek, které by měl privátní klient před investicí položit.

Z čeho přesně vychází cílové IRR 10 až 15 procent, na jaké úrovni struktury se počítá a jak se promítne do konečného výnosu investora po všech nákladech?

Samotných více než 500 milionů korun v prvním upisovacím období je však jasným signálem, že privátní trhy se z doplňkové nabídky českého privátního bankovnictví postupně přesouvají blíže k hlavnímu investičnímu portfoliu movité klientely. S tím ale roste potřeba mluvit nejen o výnosovém potenciálu, ale také o likviditě, oceňování, nákladových vrstvách a vhodné velikosti alokace. U desetileté investice může mít nesprávně zvolená likvidita pro rodinné jmění větší dopad než několik procentních bodů rozdílu v očekávaném výnosu.

Křetínský má být největším akcionářem West Hamu

West Ham United 4. září oznámil, že Daniel Křetínský prostřednictvím společnosti 1890s Holdings uzavřel dohodu o získání dalších akcií klubu. Po dokončení transakce má jeho podíl vzrůst na 46 procent, čímž se stane největším jednotlivým akcionářem West Hamu. Dosavadní většinový vlastník, David Sullivan, má držet 40 procent. Reuters zároveň uvádí, že se od Křetínského očekává aktivní zapojení do rozhodování. To přichází v období, kdy klub po sestupu z Premier League usiluje o návrat mezi anglickou elitu.

Zvýšením podílu se tak změnila role Křetínského v klubu z menšinového investora na aktivnějšího vlastníka. Menšinový podíl ve známém sportovním klubu bývá vnímán jako prestižní nebo strategická investice. Se 46procentním podílem už ale výrazně rostou otázky rozhodování o klubu, kapitálové odpovědnosti, reputace a dlouhodobé strategie aktiva. Sportovní klub navíc není klasickou investicí. Jeho hodnotu ovlivňují obchodní výsledky, sportovní výkon, televizní práva, fanouškovská základna i mimořádně silné reputační faktory.

Začal další ročník Cen Fóra dárců

Minulý týden také přinesl téma filantropie. Fórum dárců 3. září otevřelo přihlášky do 16. ročníku Cen Fóra dárců. Firmy, firemní nadace a fondy i neziskové organizace se mohou hlásit do 30. září 2026. Vyhlášení výsledků proběhne 24. listopadu po Dárcovském summitu. Vývoj i ocenění budeme nadále sledovat.

Wealth Brief přináší každý týden výběr událostí, které mají dopad na investory, rodinné firmy a rodiny spravující významný majetek.