Co si odborník myslí o vlivu Covidu-19 na vývoj investic nebo jak si představuje “ideálního” investora? Čtěte více v rozhovoru s Petrem Šimčákem.
Petr Šimčák, zástupce pro obchod v Amundi Czech Republic Asset Management, mluví o investicích, riziku investic i emocích během nákupu či prodeje. “Bez emocí nelze žít ani investovat”, tvrdí tento odborník, který vystudoval mimo jiné i psychologii. Dle zkušeností Petra Šimčáka byste při investování měli vědět, co chcete a nechcete, a doporučuje nepouštět se do velkých investic bez dostatku předešlých zkušeností. “Nemusí všemu rozumět, ale neměl by trpět extrémními názory na finanční produkty postavenými na nedostatečné znalosti a myšlenkových zkratkách”, vyjadřuje se zástupce z Amundi k představě investora. Také zastává názor, že nezkušený investor se v případě nemalých investic pouští do “finanční sebevraždy”. Čtěte dále rozhovor s Petrem Šimčákem, odborníkem nejen přes investice.
Patří emoce k investování nebo ne?
Ano. Bez emocí nelze žít ani investovat. Jak bychom si plánovali budoucnost bez emocí, představ a snů? Naštěstí je to jen teoretická a zbytečná úvaha. Klíčové je zvládnout emoci strachu v případě propadu na trzích. Na osobnostní úrovni je klíčová emoční inteligence, která zvyšuje odolnost vůči stresu, schopnost flexibilně plánovat i obecně životní optimismus. V případě primitivnějších emocí je problém více biologický a nemá snadné řešení. Klíčové je snažit se snižovat reakční dobu na ose „stimul=>reakce“ (propad na trzích=>panický prodej), což probíhá podvědomě a rady na této rovině jsou asi stejně užitečné, jako radit obéznímu člověku aby nejedl; domlouvat člověku trpícímu mentální anorexií, aby se najedl, či doporučit člověku s depresí, aby nebyl smutný.
Ve světě investic pomáhá vzdělání na úrovni základních principů, nikoliv technických detailů a denního sledování burz. Zmínil bych jen to, že kolísavost je normální, důležitá je diverzifikace rizik a dodržení dlouhodobého horizontu. A třeba to, že nákup ve slevách je výhodný nejen v obchodě, ale i na trzích. Ale zatímco sleva v obchodě vyvolá lačnost, sleva na trzích vyvolá strach. Pravidelné investování malých částek je asi nejlepší způsob, jak by měl na akciový trh vstupovat začínající a méně zkušený investor.
Lze nějak specifikovat profil ideálního investora?
Má finanční plán, strategii a ví, co chce a co nechce. Nemusí být odborník, ale měl by mít zájem o trhy. Měl by vědět, že své výhody a nevýhody mají všechny investice. Od spořícího účtu, přes dluhopisy, akcie, nemovitosti, komodity a další třídy aktiv. Nemusí všemu rozumět, ale neměl by trpět extrémními názory na finanční produkty postavenými na nedostatečné znalosti a myšlenkových zkratkách. Extrémní názor může být pozitivní i negativní. A i když může být správný, mnohem častěji je mylný.
Platí v oblasti investování takové to štěstí začátečníka?
Nevím. Podle mého názoru nikoliv, pokud bych chtěl statisticky významný vzorek. Ale nikdy jsem to neviděl, ani mě nenapadlo se tím zabývat ani to někomu doporučovat. Zavání to finanční sebevraždou. Preferuji znalosti, zkušenosti a finanční plán.
Co investora nejvíce ovlivní při rozhodování? (vlastní zkušenosti, doporučení, rada profesionála)
To, v co sám věří a podle čeho se řídí. Takže to může být vše, co zmiňujete.
Co bývá obvykle největším „strašákem“?
Na to jsem asi odpověděl výše. Možná bych rozvedl riziko. Já se třeba nejvíce bojím toho, že v investicích mohu o peníze přijít. Nebojím se kolísání hodnoty, to naopak vítám. Nabízí slevy a ukazuje mi alespoň trochu rizika a dává mi šanci reagovat. Za nejrizikovější považuji produkty, které nekolísají, nejsou obchodované na trzích a současně nabízejí vysoký výnos nad úrokovou sazbu, která je v ekonomice. I když se vůbec nemusí jednat o podvod, připomíná to sbírání desetikorun před parním válcem. Nemám rád rizikový profil, kde můžu být v 99% případech úspěšný a pak se stane jedna chyba a já přijdu o vše. Má to ale mnohem více rozměrů. Tři hlavní osy jsou výnos/riziko/likvidita. Kolem nich se to vždy točilo a bude točit. Nejhorší je, když si myslíte, že jste se riziku vyhnuli, a přitom jste se jen otočili k parnímu válci zády.
Pokud už je člověk dlouhodobým investorem do fondů a nikoliv aktivním spekulantem, je dobré si uvědomit, že trhy se pohybují ve skocích a největší růsty po velkých propadech následují v době, kdy jsou zprávy ještě negativní. Základní vlastností trhů je, že ceny dnes odpovídají očekávání budoucnosti. A na změny v očekávání reagují bez nadsázky 24h denně, často chaoticky a dramaticky. Takže až si budete moci dát před sebe krásná makrodata potvrzující oživení, zlepšení ziskovosti firem a pozitivní komentáře, trh může být i o desítky procent ze svých minim. Navíc, i když plánujete investici třeba na 15-letý horizont, tak minout 1 rok kritického růstu znamená, že budete na trhu 95% času, ale můžete získat klidně jen méně než polovinu celkového růstu. To samo o sobě by nevadilo, kdybyste měli adekvátně nižší riziko. Ale z rizika vám zůstane 95% porce.
Odrazil se nějak strach z Covidu-19 v reakcích investorů? Ovlivňují podobné situace investory?
Na to je asi ještě brzy, ale nepochybuji o tom, že ano. I když se současně domnívám, že Covid zatím neměl na investory výrazně jiný vliv, než jakákoliv předchozí krize.
Velká skupina investorů bude bojovat klasický boj, který většinová populace prohraje, a jen někteří nad ním zvítězí. A tímto bojem je nemožnost vzepřít se chování v duchu „levně prodej, draze nakup“. Na tom koronavirus nic nezmění. I zde ale bude samozřejmě variabilita. Někteří prodají po poklesu a na investice zanevřou. Jiní neprodají, ale začnou investovat, až „to“ zase vyroste. A jen někteří využijí slevy a budou přikupovat, myslím, že těchto bude menšina. Přesná data budeme moci vyhodnotit až za několik let.
Co by se dalo považovat za budoucnost v investování? ESG fondy? Nebo spíše sázka na jistotu?
Miluju spojení „sázka na jistotu“. Jistoty jsou jen subjektivní pocity a sázky jsou svou podstatou rizikové. Takže to sice není protimluv, nic použitelného se za tím ale neskrývá. V investicích je stejná zbytečnost dělit lidi nebo produkty na konzervativní/balancované/dynamické/agresivní. Já osobně znám jen konzervativní lidi. Každý ale investuje úplně jinak.
Pro normálního člověka bych raději nastavil finanční normu a od ní se pak odchyloval k větším nebo menším rizikům v závislosti na stavu ekonomiky a osobní a finanční situaci.
Touto normou je finanční plán a diverzifikace. Nikoliv spekulování. Součástí plánu jsou úspory, investice, pojistky a dluhy. Plán má dimenzi krátkodobou a dlouhodobou.
Finanční majetek se buduje dlouhodobým investováním a/nebo podnikáním. Zdravé dlouhodobé portfolio u „typického“ mladého člověka je postaveno na reálných aktivech (nejčastěji pravidelná investice do globálního akciového fondu), na kvalitní životní pojistce a na hypotéce pro vlastní bydlení.
Čím je člověk starší, měl by postupně klesat podíl akcií a růst podíl bezpečných dluhopisů, třeba skrze podílové a penzijní fondy či klidně stavební spoření. To je také svou ekonomickou podstatou bezpečný dluhopis. Pokud vše probíhá, jak má, včetně krizí, které k tomu patří, do důchodového věku by člověk mohl vstoupit bez dluhů, bez životní pojistky (tu už nepotřebuje) a s portfoliem, které mu umožní čerpat doživotní rentu převyšující státní penzi. V takovém portfoliu by už nemělo být více jak 30% akcií, ale pevný vzorec na to neexistuje, záleží i na výši úrokových sazeb, životním stylu, objemu majetku ve vztahu k životnímu stylu. ESG fondy už za 1-2 roky nebudou existovat, protože ESG investování se stává normou pro všechny fondy. Takže toto slovní spojení ztratí význam.
Pro bohatšího investora může být zajímavé podívat se na to, jak v průměru investuje cca 18 milionů dolarových milionářů po celém světě. Složení aktiv v čase ukazuje následující graf. Tito lidé se označují za konzervativní investory. Pomocí fondů lze tuto strukturu aktiv vytvořit s majetkem v řádu nízkých stovek tisíc korun.
Graf 1: Vývoj struktury aktiv dolarových milionářů (zdroj: World Wealth Report)
Graf 2: Průměr za celou periodu
Autor: Amundi Amundi Czech Republic Asset Management