Home WEALTH PLANNINGSvěřenské fondy Dvě tváře svěřenských fondů v ČR. Která je ta pravá?

Dvě tváře svěřenských fondů v ČR. Která je ta pravá?

Autor Pavel Kolář

Svěřenské fondy za dobu své existence v České republice provází dvě různé tváře, které bychom mohli ve stručnosti charakterizovat svěřenským fondem jako nástrojem (1) „pro nekalé praktiky“ a (2) „podpory prospěchu rodiny, komunity nebo širší veřejnosti“. Která je ta pravá a jak lze skutečnou tvář doložit? Na tyto otázky odpovídá ve svém článku Pavel Kolář, odborník na svěřenské fondy a Private Wealth Advisor & CEO ve společnosti Svěřenská správa s.r.o.

Svěřenské fondy jsou už od roku 2014 nedílnou součástí života občanů v České republice. Přes dynamický nárůst jejich počtu je už od počátku provází řada mýtů a chybných představ. To je dále živeno hlavními titulky novin o skandálech dosluhujícího premiéra ČR nebo senzacechtivými zprávami ze života podnikatelských elit, které si svěřenské fondy založily.

Právě těchto pár případů zmiňovaných v bulvárních médiích ve spojitosti s negativním jednáním osob vytváří u veřejnosti dojem, že svěřenské fondy jsou pouze doménou bohatých pro jejich nekalé praktiky. Pokřivený mediální obraz v kombinaci s neznalostí veřejnosti a rouškou tajemství, které svěřenské fondy i po šesti letech v ČR stále obestírají, vůbec nepřispívá k porozumění, jak svěřenské fondy mohou přispět k prospěchu rodiny, komunity nebo širší veřejnosti. 

Přišel čas na základě důkazů a příkladů z dosavadní praxe odborníků v ČR posoudit obě tváře svěřenských fondů a pomoci přehodnotit pohled veřejnosti na tento typ správy cizího majetku.

Jak jsou na tom svěřenské fondy ve světě?

Poslední zpráva komise Evropského parlamentu směrnice (EU) 2015/849 z roku 2020 posuzuje, které členské státy EU mají trusty. Svěřenské fondy a podobná právní ujednání jsou přiznány státům, které mají tuto formu správy cizího majetku desítky i stovky let. Za tu dobu trusty prokazatelně splnily významnou společenskou roli. 

Svěřenskými fondy se zabývají také mnohé studie. Např. pobočka nevládní organizace Transparency International působící ve Velké Británii vydala studii “Hiding in Plain Sight”. Ve Velké Británii mají trusty – svěřenské fondy v historii zvykového práva téměř 700 let. Autoři odborné zprávy TI uvádí, že neexistují žádné důkazy, že by svěřenské fondy byly častěji zneužívány ke skrývání majetku před věřiteli nebo jiným nekalým praktikám, než je tomu u obchodních korporací nebo ostatních forem právního uspořádání v systému finančního trhu.

Samozřejmě v jakékoliv jurisdikci, kde jsou trusty – svěřenské fondy zakořeněny desítky a více let, najdeme jednotlivé případy zneužití tohoto institutu. Když se ale podíváme pozorněji, nalezneme mnohem více případů pozitivní inspirace svěřenských fondů.

Svěřenské fondy plní roli jak v oblasti soukromého, tak obecného veřejného blaha a přispívají k fungování moderní ekonomiky. Příkladem je např. jeden z největších zahraničních svěřenských fondů The J. Paul GETTY TRUST založený v roce 1954. Za dobu svého působení nashromáždil ve sbírkách 125 tis. uměleckých předmětů a 1,4 mil. svazků knih, které zachovává jako kulturní bohatství pro další generace. Tento svěřenský fond zaměstnává 1.300 zaměstnanců, 1.000 dobrovolníků a ročně podpoří 150 tis. studentů ze 64 zemí.

Dvě tváře svěřenských fondů v ČR

Názory na svěřenské fondy v České republice se liší. Na jedné straně regulační orgány, banky a ostatní poskytovatelé v systému finančního trhu v ČR považují exekuční nepostižitelnost svěřenských fondů, anonymizaci vlastnictví vůči veřejnosti a identifikaci skutečného vlastníka za možné rizikové atributy. Na straně druhé jsou právníci a poskytovatelé služeb svěřenských fondů vykonávající v ČR svou činnost dle volné živnosti č. 80, kteří v každodenní praxi vidí skutečný a hluboký smysl svěřenských fondů, jež slouží životním potřebám jejich uživatelům, tzn. zakladatelům a obmyšleným.

Data společnosti Svěřenská správa s.r.o. ukazují, k jakým potřebám jsou svěřenské fondy v České republice nejčastěji využívány:

  • 43 % – Zajištění životních potřeb, standardu a důstojného stáří obmyšlených
  • 26 % – Individuální uspořádání majetkových vztahů posmrtně i za života
  • 16 % – Preventivní ochrana majetkových hodnot před riziky z běžného občanského života a provozu podnikání
  • 15 % – Způsob řešení správy a majetkového nástupnictví v rodině

Svůj přínos mají svěřenské fondy nejen na soukromoprávní úrovni, ale i v oblasti veřejné prospěšnosti. V České republice jsou právě tyto dva základní typy rozdělení svěřenských fondů. 

Tři nejčastější mýty o svěřenských fondech v ČR:

1) Svěřenské fondy nejsou transparentní.

Pravdou je, že svěřenské fondy podléhají v EU i ČR stejně přísné regulaci, a v některých případech přísnější, než obchodní korporace nebo jiné vehikly systému finančního trhu. Mezinárodní dohody o automatické výměně informací přinesly v posledních letech zpřísnění řady právních předpisů a pro svěřenské fondy to znamenalo v roce 2018 zavedení evidence svěřenských fondů. 

Nově přijatý zákon č. 37/2021 Sb. o evidenci skutečných majitelů, který v ČR zavedl požadavky V.AML směrnice Evropského parlamentu, ukládá povinnost u obchodních korporací identifikovat pouze skutečného majitele. Jedná se o fyzickou osobu, která je konečným příjemcem výhod nad 25 % na rozděleném prospěchu nebo hlasovacích právech. Svěřenské fondy však mají povinnost identifikovat každou osobu se vztahem k fondu bez ohledu na to, zda jí vzniká nějaký prospěch nebo nárok na plnění. 

Také u poskytovatelů služeb svěřenských fondů, a v některých případech i správců svěřenských fondů, došlo k regulaci povahy jejich činnosti. Od 1.1.2021 jsou povinnými osobami, kdy jim zákon ukládá povinnost identifikovat skutečného majitele. Hlavním cílem všech regulací je, aby svěřenské fondy nemohly být zneužívány ke skrývání majetku nebo skutečného majitele před dotčenými orgány státní správy.

2) Svěřenské fondy jsou nástrojem ke zneužívání daňového systému.

V mnoha offshore jurisdikcí sice mají svěřenské fondy daňové osvobození na celou řadu daní nebo, v případě některých států Evropského hospodářského prostoru, platí jen základní fixní daň. Svěřenským fondem založeným v ČR však nedosáhnete daňového zvýhodnění a to z důvodu, že má své IČ a podle zákona č. 586/1992 Sb. je poplatníkem daně z příjmu právnických osob. Je tedy ve stejném daňovém režimu jako obchodní korporace (s.r.o., a.s. atd.). Svěřenský fond (resp. osoba zastupující – svěřenský správce) musí vést účetnictví a podávat daňové přiznání podle standardizovaných pravidel. Z tohoto důvodu se svěřenské fondy nemohou vyhýbat daňovým povinnostem nebo být součástí rizikových daňových schémat či jiné finanční kriminality mající za cíl krácení daňových povinností.

3) Svěřenské fondy jsou jen pro movité.

Náklady na zřízení svěřenského fondu mohou být vyšší než jiné právní formy uspořádání majetku, což může vyvolávat dojem, že je dostupný pouze pro společenskou elitu. V praxi se náklady na zřízení svěřenského fondu liší v závislosti na jeho složitosti a tím i počtu odborníků z různých profesí, kteří se na zřízení podílí. Z toho důvodu svěřenské fondy mohou být spojeny s vyššími náklady. Dle dosavadní praxe si však svěřenské fondy zřizují nejen jednotlivci a rodiny s vysokou hodnotou čistého jmění, ale i zástupci střední třídy, kteří využívají svěřenské fondy jako alternativu při řešení běžných životních situací, jako je uspořádání vztahů a majetku, forma řešení dědictví apod. Na první pohled se tedy mohou svěřenské fondy jevit jako dražší, ale při celkovém porovnání nákladů to tak být nemusí. Pokud např. necháte řešení své pozůstalosti na dědickém řízení, které vede notář, tak ačkoliv v ČR byla zrušena dědická daň, výše notářských nákladů se může rovnat nákladům na zřízení svěřenského fondu. A to už je k zamyšlení.

Dle struktury klientů společnosti Svěřenská správa s.r.o. jsou svěřenské fondy nejčastěji v České republice zakládány jedinci či rodinami:

  • 37 % – Ze střední třídy ( MC – nižší jednotky mil.)
  • 53 % – S vysokou hodnotou čistého jmění ( HNWI – 30 mil a více)
  • 10 % – S ultra vysokou hodnotou čistého jmění ( UHNWI – 150 mil a více)

Celkový počet svěřenských fondů, které byly od roku 2015 v ČR založeny, překročil hranici 3.500. V porovnání s nadacemi a nadačními fondy, jejichž počet v ČR je po 30 letech existence 2.800, je to pro svěřenské fondy úctyhodný výsledek.

I když svěřenské fondy jako institut správy cizího majetku, který je spíše rozšířený v anglosaských zemích, od počátku provázelo díky absenci právní zvyklosti v ČR více otazníků než odpovědí, tak dosavadní pozitivní vývoj je důkazem společenské poptávky občanů v ČR. Za pozornost určitě stojí, že tento pozitivní vývoj nebyl způsoben masivní reklamou nebo propagací nějaké profesní komunity, ale přirozenou poptávkou jednotlivců a rodin, kteří hledali vhodnou formu ochrany a správy majetku s možností přes generačního přesahu.

Všechny nestátní i státní zahraniční organizace poukazují na to, že historická rizika v některých státech spojená právě se svěřenskými fondy jsou díky přísnější regulaci zažehnána, a svěřenské fondy vnímají jako nedílnou součást svého ekonomického systému.

Důkazy o svém zájmu už čeští občané zákonodárcům poskytli. Teď je další krok na politicích, kteří by neměli brát svěřenské fondy jako právní institut za rukojmí k politickým diskusím svých rivalů. Další postup je teď také na bankovních a finančních institucích, které jsou v poskytování služeb a produktů pro svěřenské fondy zdrženlivé. Bez jejich podpory budeme z pohledu tradičních trustových jurisdikcí stále vnímaní jako rozvojová ekonomika.

Autor: Pavel Kolář – Svěřenská správa s.r.o.


Chcete se dozvědět více informací?

Související články