1

Los Angeles Lakers jsou jedním z nejcennějších sportovních klubů světa. Pro rodinu Bussových ale dnes představují také zdroj sporu, který se z basketbalových kanceláří přesunul k soudu. Jeanie Buss se snaží zabránit svým pěti sourozencům v prodeji posledního 17,8% rodinného podílu v klubu. Ve hře není pouze majetek v hodnotě přes dvě miliardy dolarů, ale také zásadní otázka pro každou podnikatelskou rodinu: co se stane s vizí zakladatele, když další generace začne mít rozdílné ekonomické zájmy?

Rodina Bussových byla s Los Angeles Lakers spojena od roku 1979, kdy klub získal podnikatel Jerry Buss. Během jeho éry se z Lakers stal nejen jeden z nejslavnějších basketbalových týmů, ale také globální sportovní a mediální značka. Po Bussově smrti v roce 2013 měl propracovaný systém trustů zajistit dvě věci současně: zachovat vlastnictví klubu v rodině a určit, kdo bude mít nad jeho fungováním rozhodující vliv. Jeho podíl přešel prostřednictvím rodinných trustů na šest dětí – Johnnyho, Jima, Jeanie, Janie, Joeyho a Jesseho. Jeanie Buss do role řídící osoby Lakers stanovil otev. Toto rozhodnutí se však časem stalo zdrojem napětí mezi sourozenci.

Z rodinného impéria aktivum za miliardy dolarů

Hodnota Lakers mezitím vzrostla do rozměrů, které zásadně mění ekonomiku rodinného rozhodování. V roce 2025 schválila NBA prodej většinového podílu Lakers investorovi Marku Walterovi. Transakce oceňovala klub přibližně na 10 miliard dolarů a Bussova rodina si ponechala menšinový podíl. NBA zároveň oficiálně oznámila, že Jeanie Buss zůstane guvernérkou klubu minimálně pět let po uzavření transakce.

Jen o rok později ale přišel další mimořádný obchod. Walter se dohodl na prodeji Lakers skupině kolem venture kapitálového investora Joshuy Kushnera a bývalého šéfa společnosti Disney Boba Igera. Hodnota celé franšízy se při této transakci vyšplhala na rekordních 12,5 miliardy dolarů. Obchod však ještě podléhá schválení NBA.

Jenže tento obchod vyústil ve velký spor mezi členy rodiny. Buss Family Trust stále drží přibližně 17,8 % Lakers. Při valuaci 12,5 miliardy dolarů by tento podíl čistě matematicky odpovídal hodnotě kolem 2,2 miliardy dolarů. Pět ze šesti sourozenců chce podle dostupných informací podíl prodat novým investorům. Jeanie Buss je proti. A vše míří za hranice rodinného kruhu.

Jeanie Buss znovu míří k soudu

Dne 26. srpna podali právníci Jeanie Buss u soudu v Los Angeles návrh, kterým se snaží plánovaný prodej rodinného podílu zastavit. Podle Los Angeles Times má podání 97 stran. Buss v něm mimo jiné tvrdí, že její sourozenci jednali bez jejího vědomí a porušili povinnosti vyplývající ze správy trustu i dřívějšího soudního rozhodnutí. Její argumentace se opírá zejména o dohodu a následné soudní rozhodnutí už z roku 2017. Rodina tehdy řešila předchozí pokus o změnu kontroly nad Lakers. Výsledkem bylo pravidlo, podle něhož mají spolusprávci trustu podniknout všechny rozumně dostupné kroky k tomu, aby Jeanie Buss zůstala kontrolním orgánem v Lakers.

Situaci mimo jiné komplikuje i pravidlo NBA, podle něhož musí osoba vykonávající roli hlavního guvernéra týmu držet minimálně 15% majetkovou účast. Pokud by byl celý zbývající rodinný podíl prodán, Jeanie Buss by vlastnickou základnu potřebnou pro pokračování v této pozici ztratila. Soudní jednání je podle zveřejněných informací naplánováno na 5. listopadu.

Spor se táhne roky

Už v roce 2017 se Jeanie Buss dostala do otevřeného střetu se svými bratry Jimem a Johnnym. Ti se pokusili prosadit změnu představenstva Lakers způsobem, který mohl Jeanie připravit o kontrolní postavení. Jeanie se obrátila na soud. Spor nakonec skončil dohodou, která její pozici upevnila. Jim Buss zároveň skončil v roli jednoho ze správců rodinných trustů. Aktuální soudní tahanice se vrací vlastně ke stejné otázce – jen v rámci částek a podílů.

Čím hodnotnější aktivum, tím dražší je rodinná tradice

Zakladatel rodinného podniku může mít jasnou představu. Firma nebo jiné strategické aktivum má zůstat rodině a jedna konkrétní osoba – či více osob – má pokračovat v jeho odkazu. Pro další generaci ale takový požadavek může znamenat stále vyšší ekonomické náklady. Při valuaci Lakers 12,5 miliardy dolarů představuje 17,8% podíl rodiny hodnotu přes dvě miliardy dolarů. Pro některé členy rodiny proto může být prodej racionálním krokem, který jim umožní koncentrované aktivum proměnit v likvidní a diverzifikovatelný majetek. Jiný člen rodiny může stejný podíl vnímat zcela odlišně, a to jako nenahraditelné dědictví, zdroj vlivu a součást vlastní identity.

Obě pozice mohou být ekonomicky i osobně pochopitelné.

Takhle však může vzniknout jedna z největších slabin mezigeneračního plánování. Právní dokument sice určí, kdo majetek zdědí a kdo jej bude řídit. Nedokáže ale zajistit, že všichni dědicové budou mít za deset nebo dvacet let stejné cíle.

Rovné podíly nemusí znamenat spravedlivé řešení

Případ Lakers je zajímavý také z pohledu konstrukce rodinného vlastnictví. Rozdělit ekonomický prospěch rovnoměrně mezi všechny potomky působí na první pohled jako přirozené řešení. Pokud však pouze jeden z nich podnik nebo aktivum skutečně řídí, vytvářejí se dvě skupiny s odlišnými motivacemi. Aktivní člen rodiny chce často zachovat kontrolu, reinvestovat kapitál a pokračovat v budování odkazu. Pasivní vlastníci naopak mohou preferovat dividendy, distribuci hotovosti nebo úplný prodej podílu. Čím větší majetek se mezi nimi nachází, tím výraznější může být tento konflikt. U rodinného podniku v hodnotě desítek milionů korun jde o významné rozhodnutí. U globální sportovní značky za 12,5 miliardy dolarů už rozdíl mezi „držet“ a „prodat“ představuje miliardy.

Co mohou podnikatelské rodiny udělat jinak

Příběh Bussových ukazuje, že samotná právní struktura nestačí. U rozsáhlého rodinného majetku je potřeba předem řešit také situaci, kdy jednotliví dědicové začnou chtít něco jiného. Součástí struktury proto mohou být předem stanovené mechanismy pro odkup podílů mezi členy rodiny, pravidla určování hodnoty společnosti, omezení prodeje třetím stranám nebo právo ostatních členů rodiny na přednostní odkup.

Významnou roli může mít také nezávislý správce nebo rodinná rada, která není přímo zapojena do osobních konfliktů jednotlivých sourozenců. Stejně důležitá je otázka likvidity. Pokud zakladatel požaduje, aby jeden z potomků dlouhodobě kontroloval určité aktivum, musí plán odpovědět také na otázku, jakým způsobem mohou ostatní dědicové svůj ekonomický podíl realizovat, aniž by bylo nutné společný majetek prodat.

To je však problém, který se netýká pouze Lakers. Setkávají se s ním majitelé či zakladatelé rodinných firem, rozsáhlých investičních portfolií, zemědělské půdy, uměleckých sbírek i dalších obtížně dělitelných aktiv.

Kompletní průvodce Wealth Planning – plánováním bohatství

Největším rizikem nástupnictví nejsou daně a právo, ale vztahy

Wealth planning bývá často vnímán především jako otázka daní, trustů, závětí a právní struktury. Případ rodiny Bussových ukazuje, že technicky propracované řešení může narazit na mnohem méně předvídatelnou proměnnou. Budoucí vztahy mezi dědici mohou leccos ovlivnit. Jerry Buss se snažil vytvořit systém, který zachová Lakers rodině a současně dá Jeanie pravomoc klub řídit. O třináct let po jeho smrti však jeho potomci diskutují o tom, zda poslední významný rodinný podíl prodat. A odpověď bude nakonec pravděpodobně hledat soud. Pokud právní majetková struktura soud opět ustojí, vztahy rodiny utrpí další šrám. A ten se těžko napraví.

Pro podnikatele připravující předání majetku další generaci je to důležité varování. Nestačí rozhodnout, kdo majetek dostane. Zaměřte se také na to, co se stane, když o něj již členové nebudou mít zájem.