John Carey je manažerem portfolia fondu Amundi Pioneer Fund, třetího nejstaršího podílového fondu ve Spojených státech, od července 1986, tedy již 34 let. Pro skupinu Amundi Pioneer Investments pracuje od roku 1979. Ve firmě začal působit na pozici analytika a spolupracoval se zakladatelem společnosti a prvním manažerem fondu Amundi Pioneer Fund, Philipem Carretem. John je držitelem titulu B.A. z Columbia University (1971) a titulů A.M. a Ph.D. z Harvardské univerzity (1972, respektive 1979).
Na rozdíl od mnoha jiných portfolio manažerů, kteří do odvětví investic přišli s tituly z financí či jiných ekonomických škol, Johnův vědecký zájem byl zaměřen na historii. Po získání doktorátu Carey odmítl akademickou dráhu a místo toho vstoupil do skupiny Amundi Pioneer Investments jako analytik. Zatímco předmět jeho práce byl zcela jiný, Carey začal okamžitě uplatňovat zkušenosti z metodického výzkumu, které získal během tvorby své disertační práce, pro analýzu společnosti a ekonomického prostředí. V roce 1986 převzal funkci portfolio manažera fondu Amundi Pioneer Fund. Jeho dlouhodobé řízení fondu je v oboru, který je znám vysokou fluktuací managementu, něčím výjimečným.
Pane Carey, původně jste promoval z historie, což je mezi portfolio manažery neobvyklé. Proč jste zvolil raději kariéru v prostředí investic než akademickou dráhu?
Původně jsem měl v plánu kariéru učitele, ale v průběhu dokončování mé disertační práce jsem změnil názor. Během vysokoškolských let jsem studoval i ekonomii a dlouhodobě mě zajímal byznys. Z mnoha důvodů jsem se rozhodl pro změnu zaměření právě tímto směrem a ještě během postgraduálního studia jsem začal pracovat na částečný úvazek na několika různých pozicích. V rámci jedné takovéto práce jsem potkal několik lidí z Pioneeru, a ti mi k mému potěšení nabídli práci analytika cenných papírů, do níž jsem nastoupil okamžitě po obdržení titulu Ph.D.
Ve skutečnosti mi však historie poskytla dobrou přípravu pro finanční analýzy a management: člověk se naučí hledat, číst a interpretovat informace a skládat dohromady různé příběhy často na základě neúplných, nepřesných či někdy dokonce podvodných informací; osvojíte si také zvyk vidět věci z dlouhodobé perspektivy; zdokonalíte si paměť, kategorizaci, poznávání a seřazování informací a naučíte se také číst nejen velmi rychle, ale přesně a kriticky.
Jakou máte investiční filozofii?
Věřím, že fundamentální přístup založený na výzkumu, který identifikuje vysoce kvalitní cenné papíry dostupné s určitým diskontem a následně je drží v portfoliu, dokud jejich vnitřní hodnota není promítnuta na trhu, může v delším horizontu přinášet nadstandardní výnosy.
Amundi Pioneer Fund má neuvěřitelně dlouhou a úspěšnou historii. Jaké jsou podle vás hlavní pilíře úspěchu tohoto fondu?
Na prvním místě musí být vždy náš zájem o klienty. Amundi Pioneer Fund byl založen, aby pomohl lidem splnit jejich vážné, dlouhodobé investiční potřeby a my musíme vždy pamatovat na to, abychom řídili fond takovým způsobem, který lidem poskytne jak pocit bezpečí, tak pocit respektu.
Když řídíte portfolio Amundi Pioneer Fund, jaký investiční přístup aplikujete?
Investuji na dlouhé období. Fond používá hodnotový přístup ke společnostem s velkou kapitalizací, tzv. blue-chips, přičemž vyhledává velmi kvalitní společnosti vyplácející dividendy, se silnou rozvahou a schopným managementem. Nakupuji spíše tituly, které z různých důvodů zrovna nejsou v kurzu, a držím je v portfoliu po dlouhou dobu, než je jejich reálné ocenění objeveno trhem. Obecně se vyhýbám hazardu, likérkám a tabákovým titulům.
Fond je široce diverzifikován mezi zhruba 110 až 120 titulů. Strategie je porovnávána s indexem S&P 500 a váhy sektorů jsou obvykle v intervalu ±5 % oproti benchmarku.
Které akcie přitahují Vaši pozornost a proč? Investujete i do firem mimo USA?
Hledáme akcie s potenciálem zisku na horizontu 3 až 5 let. Obzvláště zajímavé jsou pro nás akcie, které jsou na okraji zájmu Wall Street, ale vykazují charakteristiky, které dle našeho názoru přinesou zisk nad všeobecná očekávání. Máme rádi dividendové tituly a čas od času nakupujeme i společnosti mimo Spojené státy.
Kdy akcie naopak prodáváte?
Prodáváme tehdy, když věříme, že cena akcie plně reflektuje svou skutečnou hodnotu. Prodáváme také tehdy, když si myslíme, že se výnosový potenciál snížil. A konečně, prodáváme také tehdy, když objevíme titul s vyšším ziskovým potenciálem.
Můžete prozradit, který titul je ve fondu držen nejdelší dobu a jak dlouho už to je?
Dvě pozice držíme ve fondu ještě z 80. Let: v roce 1987 jsme nakoupili akcie John Wiley & Sons, vydavatele knih a věděckých časopisů; a v roce 1988 jsme otevřeli pozici v Becton Dickinson, výrobce zdravotnických potřeb. Pak je zde několik titulů z 90. Let, například Norfolk Southern – železniční dopravce ( 1990), General Mills – výrobce cereálií ( 1993); Chubb – pojišťovací společnost ( 1995); Automatic Data Processing – poskytovatel platebních služeb ( 1996); Abbott Laboratories – globální zdravotnická společnost ( 1996); Eli Lilly – světová farmaceutická společnost ( 1996); DST – IT služby pro finančnictví ( 1996); a Hershey – čokoládovny ( 1999).
Jaké bylo Vaše nejlepší a nejhorší investiční rozhodnutí?
Seznamy „deseti nejlepších“ či „deseti nejhorších“ vždy vzbuzovaly mé podezření, ať už se týkaly oblečení, místa na dovolenou, či vítězů a poražených v portfoliu. Protože široký střed určuje, zda jste oblečeni dobře, zda je dobré vůbec jet někam na dovolenou anebo jestli podílový fond pomohl klientům naplnit jejich cíle. „Extrémní hodnoty“ ať už v módě, dovolených či ve finančních produktech jsou zajímavé pouze jako odklon od skutečného vyhodnocení celkové síly čehokoliv, co je právě posuzováno.
Jak dnes vidíte situaci na americkém trhu? Jaké by bylo Vaše doporučení pro individuální investory?
V dlouhodobém horizontu jsem vždycky býk. Věřím, že Spojené státy jsou skvělá země s dynamickou ekonomikou, vynalézavými, energickými a podnikavými lidmi, bezpečným právním prostředím a politickou strukturou, skvělými zdroji a záviděníhodnou, velmi dobře ubránitelnou geografickou polohou. V současné době zažíváme americkou ekonomiku, která si vede dobře – s ohledem na stagnující ekonomickou aktivitu v jiných částech světa, problémové trhy pro komodity a závažnou mezinárodní politickou nestabilitu.
Mohou Spojené státy pokračovat v nastoleném tempu? V Pioneeru se vždy zaměřujeme na společnosti, do nichž máme zainvestováno. Klademe důraz na firmy se silným vedením, zdravou finanční situací a dobrým obchodním plánem. Takto kvalitní společnosti mají dle našeho názoru potenciál dlouhodobě prosperovat a poskytovat atraktivní výnosy. Individuálním investorům bych proto poradil, aby se dívali na své investice v podobně dlouhodobém horizontu a uvědomili si, že ve světě budou vždy nějaké nepokoje a napětí, i různé ekonomické signály.
Ve světě podílových fondů jste velmi zkušenou osobou. Můžete nám přiblížit Vaše „základní pravidla“ pro lidi, kteří chtějí investovat své peníze?
Nejdůležitější je investovat každý dolar pečlivě. Existuje pošetilá představa, že můžete vzít nějaké „drobné“ nebo „peníze, které nevadí, když je ztratíte“ a dát je do vysoce spekulativních akcií, téměř jako kdybyste je dali v sázku do rulety či výherního automatu. Úspěšné investování je obezřetné investování a obezřetný člověk nehazarduje. Nikdy. Druhá rada zní, abyste vždy věděli, co vlastníte a nic neponechávali náhodě. Konečně, emoce byste při vstupu na Wall Street měli nechat před branami.
Jak řešíte strukturu příjmu v případě Vašeho osobního portfolia?
Co mám obzvláště rád na příjmu z akcií je to, že roste společně s rostoucími náklady na živobytí, protože firmy v čase zvyšují své dividendy.
Jaké jsou Vaše osobní zájmy, když zavřete dveře své kanceláře a je čas na odpočinek?
Člověk musí neustále číst a učit se, sledovat a poslouchat, ať už jde o práci nebo o hru. V investičním byznysu jde o to, že nikdy nejste zcela „mimo službu“. Na zajímavou investiční myšlenku vás mohou přivést různé postřehy třeba i při chůzi po ulici, nebo když se věnujete nějaké zjevně naprosto nesouvisející činnosti.
Náš zakladatel, Philip Carret, rád vyprávěl příběh o nálezu mýdla značky Neutrogena v hotelové koupelně na jedné z jeho cest. Produkt se mu zalíbil natolik, že se na tuto společnost podíval blíže a nakonec pro naše klienty udělal velmi úspěšnou investici.
Já sám jsem pro změnu před několika lety šel po ulici za skupinkou mladých dívek a slyšel jejich rozhovor o tom, že už nikdy nebudou sledovat televizi a raději budou mít veškerý „obsah“ na mobilním zařízení. A někde na konci ulice jsem si přitom pomyslel: tady probíhá nebo brzo bude probíhat významná a poměrně razantní generační změna, a pro tradiční televizní vysílání a mediální skupiny zřejmě nastane poměrně náročné prostředí. Nebo jiný příklad: při znalosti toho, kolik utratím za léky a veterinární péči pro mé tři kočičí mazlíčky, když jsou nemocní, je pro mě mnohem přijatelnější držet poměrně velkou pozici ve společnosti Zoetis, vyrábějící léčiva pro zvířata.
Každý den čtu pět druhů novin, sleduji zprávy na Bloombergu a jiných internetových zdrojích informací. Pečlivě sleduji nejen ekonomické a politické zprávy, ale také se snažím udržet v kurzu ve světě vědeckého výzkumu, módy, popkultury, sociálních a demografických trendů, technologií, hudby a umění, stravovacích návyků, počasí atd. Investování má velmi široký záběr, ale s úzkým zaměřením. To znamená, že inspiraci můžete hledat, kdekoliv jen chcete, ale poté je třeba velmi pečlivě vyhodnotit situace, které jsou pro vás potenciálně zajímavé a rozhodnout se.
Zatímco v životě investora skutečný odpočinek neexistuje, člověk může nacházet potěšení v nejrůznějších zájmech, s nimiž cítí potřebu se blíže seznámit. Rozhodně mě velmi baví čtení. Málokdy přečtu celou knihu na jeden zátah – dokonce bych řekl, že jen velmi málo knih za to skutečně stojí. Raději čtu hlavní body, zajímají mne nové perspektivy, neobvyklá fakta a barvité materiály. Na svém nočním stolku mám obvykle tak patnáct až dvacet různých knih a domácí knihovně jich určitě napočítám více než pět tisíc, pravděpodobně však ne deset tisíc. Většina knih, které čtu, se věnuje historii, či filozofickým pracím. Příležitostně čtu poezii, někdy novely a jednou za čas dokonce i nějakou knihu z byznysu.
Navštěvuji koncerty vážné hudby a vykonávám dobrovolnickou činnost v představenstvech několika bostonských hudebních organizací. Mou speciální zálibou je sadařství a na zahradě mám mnoho neobvyklých stromů, které jsem vysadil a pěstuji už mnoho let. Patří mezi ně dvě čínské sekvoje, japonská bílá borovice a mongolský pruhovaný javor.
Vyrůstal jsem v uměleckém prostředí, neboť můj otec byl umělec, a i dnes se uměním rád obklopuji, ať už doma nebo v kanceláři. Mám dvě dcery ve věku mezi dvaceti a třiceti lety a od roku 2011 jsem vdovcem.
Zdroj: Amundi Pioneer Asset Management
