Kryptoměny jsou stále novinkou na poli investic. Ví se o nich hodně a přitom málo. Čím více jsou na vzestupu, tím více otázek je třeba řešit. Jednou z nich je problematika předání digitálního dědictví.
Dědictví může mít mnoho podob: od nemovitostí, investic, rodinné firmy po různé citlivé údaje, fotografie, přístupy nebo i digitální bohatství. Předání jakéhokoliv typu bohatství – ať již posmrtně nebo za života – může být někdy složité a zdlouhavé. Zvláště pokud se to dostane až k dědickému řízení, ne-li náročným a nákladným soudním sporům. Nejen z toho důvodu je potřeba vaše dědictví, odkaz, který jste budovali, plánovat. „Pokud se informace o přístupu k majetku nedostanou k nejbližším v případě, kdy majitel nebude k dispozici, může být celé dědictví navždy ztraceno,“ vysvětluje pro Wealth Magazín důležitost plánování předání bohatství Lubomír Valík.
Plánování dědictví se netýká pouze nástupnictví, vyřešení dědictví v rámci financí, akcií, podniku, nemovitostí…, ale plánovat je nutné také předání virtuální měny. Investice do kryptoměn jsou poměrně novinkou v rámci investičních portfolií, zároveň již můžeme říct, že se stávají trendem. Trendem, který není tématem pouze jednotlivců s vysokou hodnotou čistého jmění, ale i široké veřejnosti. Nejen že lidé s jakoukoliv hodnotou čistého jmění kupují Bitcoiny či jiné krypto, ale tzv. Bitcoinmaty naleznete také třeba v metru. O Bitcoinu a dalším kryptu hovoří také slavní, kteří tento trend šíří mezi jejich fanoušky. Dokonce moje maminka, která se na vás při slovech investice nebo virtuální bude nechápavě dívat, ví, že Bitcoin existuje. Prý to říkal Leoš Mareš a Zdeněk Polhreich.
Přesto všechno o kryptoměnách obecně příliš nevíme a touha po informacích je ze všech stran silná. Informace mohou investoři získat na různých kurzech, ať již vysokoškolských přednáškách nebo odborných certifikačních kurzech o kryptoměnách. Redakce Wealth Magazínu proto oslovila odborníka na digitální měny Lubomíra Valíka, který o virtuální měně přednáší na VŠE v Praze. Kryptoexpert v rozhovoru vysvětluje, co to je digitální bohatství, jaká jsou největší rizika investic do krypta nebo třeba jak naplánovat předání digitálního dědictví.
Co si mohou čtenáři představit pod pojmem „digitální bohatství“?
Pokud se bavíme o digitálních aktivech, tak ty existují v binárním formátu a jsou spojené s definovanými právy k užívání. Může jít například o digitální autorská díla nebo licence k SW, ale zhruba v posledních 10 letech se pojem digitální bohatství spojuje především s kryptoaktivy, jako je Bitcoin nebo Ethereum.
Jde o různé digitální tokeny uložené v necenzurovatelných databázích, které jsou průběžně synchronizovány mezi tisíci počítači a pouze vlastníci práv mohou s konkrétními tokeny nakládat. Právě decentralizovaná povaha sítě z nich dělá unikátní, vzácné a těžko zabavitelné digitální bohatství.
Celá tato skupina aktiv je sama o sobě poměrně členitá, jelikož naprogramovat můžete téměř cokoliv. Kryptoaktiva se liší účelem použití – peníze, věrnostní body nebo např. hlasovací práva, míra decentralizace, kdy platí, že čím je vyšší, tím je zpravidla bezpečnější, nebo také tím, zda jsou tokeny zaměnitelné (např. Bitcoin), nebo unikátní tzv. NFTs (například důkaz o vlastnictví obrázku, který mohu dále obchodovat).
Celý tento segment aktiv testujeme na praktických seminářích o blockchainu, jež učím na VŠE. Většina z těchto nových aktiv může být opravdu zajímavá pro aktivní testery a investory, kteří se zajímají o inovace. Ale přináší sebou také celou řadu významných rizik.
V oboru však existuje jedna výjimka, která má míru rizika v porovnáním se zbytkem trhu významně nižší, a to je nejstarší kryptoměna Bitcoin. Je nejvíce decentralizovaná, předvídatelná a vzácná a také má velmi konzervativní vývoj. Potenciál dalšího růstu má navíc poměrně slibný.
Právě tyto atributy z Bitcoinu činí ideální dlouhodobý a necenzurovatelný uchovatel hodnoty, proto jde o jedinou kryptoměnu, kterou bych mohl s klidem doporučit i konzervativnějším investorům, již hledají možnost, jak snížit riziko pomocí diverzifikace svého bohatství a současně ho pomocí zajímavého dlouhodobého výnosu ochránit od ztráty hodnoty.
Jaká jsou rizika digitálního jmění?
Rizik existuje celá řada, stejně jako při správě hmotného majetku. Jen mají někdy odlišný charakter. Rozdělil bych je na dva základní typy, a to rizika spojená s investicí a ta spojená s investorem. Rizika spojená s investicí můžete jednoduše snížit, pokud budete investovat především do neměnného Bitcoinu. Ten velmi dobře plní svoji funkci a jeho technologie se v čase příliš nemění. Jde o robustní a stabilní systém. Jediné, co se mění, je cena Bitcoinu, která ale v protokolu není nikde zapsána. Je stanovena pouze ochotou lidí koupit nebo prodat. A právě tato jejich ochota se mění poměrně často společně s tím, co se zrovna dozvědí z médií nebo od finančních a státních institucí. Jejich výroky bývají často značně polarizační.
Rizikům investora je dobré se věnovat více hloubky. Existují znovu dva základní typy, a to tržní riziko a riziko ztráty přístupu k vlastněným Bitcoinům. To tržní je zpravidla spojené s emočním prodejem při krátkodobém propadu ceny, který může být rychlý a výrazný. Zde může pomoci rozdělení nákupů, průměrování ceny a současně nastavení různých bariér před samotným prodejem. Může jít například o výběr kryptoměn z burzy a uskladnění na hardwarové peněžence, ke které má investor přístup pouze v určitých situacích.
Riziko ztráty přístupu k Bitcoinu je zpravidla zapříčiněno podceněním přípravy, tedy základního vzdělání a postupů spojených se zakládáním peněženky a posíláním transakcí. Nejedná se o nic složitého, jen je dobré celý proces neuspěchat a uvědomit si, že vlastník přebírá zodpovědnost za své vlastní činy, tedy i bohatství. Uvědomujeme si, že právě tento typ „technického“ rizika je pro většinu tradičních investorů největší překážkou, a proto se jim snažíme se základním nastavením pomáhat. Každé úterý dopoledne pořádáme pro veřejnost workshop, kde pomáháme správně peněženku založit a zabezpečit.
Jak lze chránit takový typ aktiv?
Naštěstí již existuje celá řada možností, které mohou být různé pro různé objemy a typy investice. Rozhodně bych doporučoval věnovat se především zabezpečení peněženky nebo profesionálnímu custody řešení pro privátní klientelu.
Nejlepší startovní bod bude určitě nákup jedné z peněženek Trezor a současně vytvoření zálohy peněženky v podobě tzv. obnovovacího seedu, tedy 12 – 24 po sobě jdoucích slovíček, které vám umožní bohatství obnovit v případě rozbití nebo ztráty hardwarové peněženky. Pro nadstandardní zabezpečení doporučuji nastudovat pojmy jako Cold Steel Wallet, Passphrase, Shamir Backup, nebo Multisig. Všem těmto tématům se věnujeme v online kurzech Diverzo Academy i na Youtube, ale jsou také běžně přístupné na internetu.
Dle výše investice bych také zvážil spolupráci s profesionálem na tento segment, jelikož největší výhodou i rizikem kryptoměn současně je, že transakce jsou nevratné. Dělat chyby se tedy nevyplácí.
Proč je důležité předání digitálního bohatství?
Nikdo nechce utrpět trvalou ztrátu majetku, proto i majitelé digitálních aktiv zpravidla poměrně dobře své peněženky zabezpečí. Kryptoaktiva jsou ale považována za privátní majetek, o kterém se příliš nemluví. Často pak ani samotní vlastníci Bitcoinu nemyslí na to, že pokud se informace o přístupu k majetku nedostanou k nejbližším v případě, kdy majitel nebude k dispozici, může být celé dědictví navždy ztraceno.
Jakým způsobem a jakými nástroji lze digitální jmění předat?
V první řadě je nutné zvážit hodnotu majetku a na základě toho zvolit vhodnou metodu. Jiná opatření zvolíte, když chcete předat 500 000 Kč, a jiná, pokud předáváte desítky nebo stovky milionů. Musíte rovněž předpokládat, že vaši dědicové nemusí o práci s digitálním majetkem a jeho ochranou nic vědět.
Je potřeba, aby majitel vytvořil systém zálohy, který bude za jeho přítomnosti dostatečně bezpečný a současně pomůže případným dědicům získat nad majetkem kontrolu, kdyby se mu něco stalo. U menších částek můžete pouze v závěti nebo v domácím trezoru zanechat informaci , kde se nachází záloha peněženky a případně na koho se obrátit s pomocí.
U větších objemů může jít o poměrně komplexní systém, jakási „mapa k pokladu“, kde bude detailně popsáno s čím a na koho se obrátit, aby bylo bohatství bezpečně zpřístupněno nebo obnoveno. S poradenstvím k výběru správné míry komplexity jsme vám také v Diverzu schopni diskrétně pomoci.
Pod digitálním dědictvím si mnoho lidí představí především bezpečnostní rizika. Jak předejít hackerům? Nemohou dědici tzv. rychle nabýt, rychle pozbýt?
Ano, mohou. Dopustit se chyby je poměrně snadné, pokud nevíte, jak technologie funguje. V první řadě je důležité se digitálním majetkem nechlubit mezi známými, natož na internetu a sociálních sítích. Tím můžete přilákat pozornost hackera. Současně jakkoli převádět obnovovací seed online. Těch 12 – 24 slov je velmi rizikové psát do počítače nebo fotit do telefonu. Pokud odešlete transakci na jinou adresu, než jste zamýšleli, je nenávratně ztracena a její obsah rovněž. Taková adresa se vám může „změnit pod rukama“, pokud kopírujete správnou adresu na zavirovaném počítači, který ji ve vaší schránce nahradí adresou útočníka.
Rizikům lze předejít hlavně tím, že vlastníci i dědicové věnují tématu pozornost a obětují čas, aby pochopili technologii a základní pravidla. V případě přebírání většího dědictví může dávat smysl si nejdříve pořídit vlastní kryptoměnovou peněženku a vše si otestovat v menším měřítku s vlastními penězi.
Pokud zdědím kryptoměny vysoké hodnoty či jiný typ digitálního jmění, co s tím dále mohu udělat?
Pokud to situace umožňuje, doporučoval bych z počátku nedělat nic. Dědictví většího majetku může být spojeno s emočně těžkým obdobím, na které obdarovaný zezačátku nemusí být připraven a mohl by udělat zbytečné chyby. Posléze bych většině lidí doporučil kryptoměny dále držet a zhodnocovat v čase. Pokud by se jednalo o aktivně spravované portfolio do různých tokenů, mělo by být konsolidováno do bezúdržbového Bitcoinu.
Také může dávat smysl majetek diverzifikovat i mimo kryptoměny. Nyní dává smysl především do akcií, případně nemovitostí, zlata nebo jiných alternativ. Zajímavou výhodou může být, že v případě dědictví a daru v přímé linii dochází k odlišnému zdanění výnosů, než u prodeje původním vlastníkem. Původní vlastník totiž daní rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, ale pro nového nabyvatele je jeho pořizovací cena ta aktuální, za kterou digitální aktiva získal. Tedy pokud by prodal ihned po nabytí majetku, neplatil by žádnou daň.
Kdo je Lubomír Valík?
Ing. Lubomír Valík je finančník a spoluzakladatel společnosti Diverzo. V oblasti finančnictví se pohybuje již 8 let. Zároveň je však odborníkem na kryptoměny a doktorandem studujícím na Katedře světové ekonomiky při VŠE v Praze. V rámci svého doktorského studia vyučuje praktický vysokoškolský seminář o Bitcoinu a blockchainu.