Bez akcionářů by nefungovala žádná akciová společnost. Mohou vlastnit různý počet cenných papírů, které tato korporace vydává. A na základě toho jim náleží podíl ze zisku. Ne všichni akcionáři ale společnost řídí. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Akcie jsou cennými papíry akciových společnosti. Vlastníkem akcie je akcionář. Jednotlivé vlastněné akcie pak určují podíl akcionáře na zisku, likvidačním zůstatku nebo váhu jeho hlasovacího práva na valné hromadě. Akcionář se tak může určitým podílem, daným hodnotou vlastněných akcií, podílet na řízení společnosti i z ní čerpat zisky odpovídající jeho podílu.
Akcie znamenají práva i povinnosti
Společnost Svěřenská správa akcie definuje jako cenné papíry, které vyjadřují účast na akciové společnosti. Jejich vlastníci (akcionáři) mohou na valné hromadě spolurozhodovat o zásadních činnostech této korporace. Zároveň jim přísluší podíl na zisku společnosti (tzv. dividenda), právo na likvidačním zůstatku a právo na informace.
Akcionář a počet akcií
Jak uvádí společnost Svěřenská správa na svém webu, za akcionáře považujeme majitele akcií, s nimiž jsou spojena práva akcionáře. Jeho podíl na celkovém počtu akcií určuje, zda jde o minoritního (menšinového) nebo majoritního (většinového) akcionáře. Čím více akcií drží, tím větší má možnost ovlivňovat činnost akciové společnosti. Existují případy korporací s jedním akcionářem, ale i ty, kde některé osoby vlastní pouze jednu akcii.
Většinový versus menšinový akcionář
Většinový neboli majoritní akcionář vlastní více než 50 % akcií a má výrazně větší vliv než akcionář menšinový (minoritní). Často drží většinu akcií samotný zakladatel společnosti nebo jeho potomek. Díky nadpoloviční většině hlasů na valné hromadě totiž rozhoduje o všech hlavních otázkách, jako je nahrazení generálního ředitele nebo jiných pracovníků na vedoucích pozicích. Přitom ale neručí za dluhy společnosti sám, jako je tomu u firem s jediným vlastníkem.
Pro minoritní akcionáře z toho naopak plyne řada nevýhod. Snaží se tedy ve svých řadách většinové akcionáře nemít. Kromě menších pravomocí, které jsou dané jejich podílem ve společnosti, jsou znevýhodněni nižším ziskem v absolutní hodnotě. Zároveň jejich nižší hlasovací práva plynoucí z výše podílu jim dávají menší prostor pro prosazení svého názoru nebo při rozhodování o zásadních otázkách, jako je např. likvidace společnosti.
Prioritní a kmenové akcie
Mezi další základní dělení akcií se řadí na prioritní a kmenové. Ty jsou spjaty s právy a hlasovacími právy akcionářů, či jinými výhodami.
Prioritní neboli přednostní akcie jsou často spjaty s vyšší dividendou či podílem na likvidačním zůstatku. Možnost vyššího zisku je však nejčastěji kompenzována odebráním hlasovacích práv – tedy akcionář se nemůže podílet na řízení společnosti. „Akcie, se kterou jsou spojena přednostní práva týkající se podílu na zisku nebo na jiných vlastních zdrojích nebo na likvidačním zůstatku společnosti, je prioritní akcie,“ definuje prioritní akcie § 278 Zákona o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb.
Kmenové akcie jsou nejběžnějším typem akcií. Jedná se o takové cenné papíry, které nabývají základních práv. Často se za první emisi kmenových akcií považují tzv. zakladatelské akcie – tedy ty, které jsou vydány při založení společnosti. Mezi práva kmenových akcionářů patří právo hlasovat na valné hromadě, tedy podílet se na řízení společnosti, právo na dividendu, právo na likvidační zůstatek, a přednostní právo na úpis nových akcií tak, aby jejich podíl na společnosti zůstal stejný.
Základní práva a povinnosti
Některá práva ale náleží všem akcionářům bez rozdílu. Samozřejmostí je hlasovací právo, jehož váha je určena vlastnickým podílem akcionáře na společnosti. Přičemž valné hromady se nemusí účastnit jen osobně, ale i v zastoupení. Dále mají právo na vysvětlení i na podávání návrhů a protinávrhů. Mohou znát účetní záznamy společnosti a podílet se na rozhodování o zásadních otázkách, například jmenování členů představenstva, povolení či zamítnutí možné fúze apod. Stejně tak jsou všem akcionářům vypláceny dividendy. A při zániku společnosti si mohou poměrným dílem rozdělit výnosy, samozřejmě až po splacení závazků.
Základní povinností je uhrazení vkladu, a to do jednoho roku od zapsání společnosti do obchodního rejstříku. Lhůtu definuje § 28 zákona č. 104/1990 Sb. Dále tento zákon určuje i možnosti splátek nebo převedení podílu ve společnosti na jiného akcionáře.
Valné hromady se mohou účastnit všichni akcionáři
Valná hromada je dle § 42 zákona č. 104/1990 Sb. nejvyšším orgánem společnosti a všichni akcionáři mají právo účastnit se jejího jednání. Vždy musí být zvolen nejprve její předseda a následně zapisovatel a dva ověřovatelé zápisu. Na valné hromadě se rozhoduje o všech důležitých záležitostech, zejména o ustanovení a změnách stanov, základním kapitálu, právu k jednotlivým akciím nebo o případném zániku společnosti. Výše podílu každého akcionáře se rovná váze jeho hlasu na valné hromadě.
Ustavující schůzi valné hromady svolávají zakladatelé společnosti, a to nejpozději do šedesáti dnů od poslední úspěšné emise akcií. Dále se musí konat v termínech určených stanovami, minimálně ale jednou ročně.