Zakladatelé prvních porevolučních rodinných firem se nyní nachází v situaci, kdy stojí před otázkou nástupnictví a předání firmy. Někteří se chtějí již „zbavit“ podnikatelských starostí a užívat si vybudovaného jmění, jiní chtějí mít ještě dohled nad potomky. Někteří nástupníci chtějí převzít rodinný podnik, ale už jej nechtějí řídit. A jiní naopak. Jaký je rozdíl mezi manažerským a vlastnickým předáním firmy, a který typ je vhodnější pro vaši rodinu?
Předat svou firmu do rukou někoho jiného není jednoduchým krokem, byť se jedná o předání v rámci jedné rodiny. Celý proces je zatížen emocemi, nejistotou, potenciálními riziky i možnými rodinnými problémy. Lehké to není ani pro předávajícího, ani pro nástupníka. Předání podniku je komplexním procesem, kdy je nutné řešit mnoho otázek, např: Komu? Kdy? Proč? Jak? Co? A spoustu dalších. Jedním z nutných témat řešení, je ono jak. A to z pohledu toho, k jakému typu předání firmy přistoupíte: vlastnicky nebo manažersky? Odpověď pak závisí na různých faktorech. Například na tom, zda stále chcete být součástí firmy. Zda potomci mají zájem řídit rodinný podnik a jsou připraveni k převzetí manažerské pozice. Nebo jestli chcete vlastnictví společnosti stále držet ve svých rukou a ke všemu pak dojít postupně.
Rodinné bohatství můžeme rozdělit na dvě základní entity: aktiva a hodnoty. Co z toho budete chtít svým potomkům předat? Advokát Mgr. Jan Pavelka rozdíl mezi manažerským a vlastnickým předáním popsal následovně: „Důležitým prvkem je nástupce: zda to máme komu předat, jestli je dostatečně vzdělaný, nebo jestli je nástupce dostatečně připravený. Musíme si taky rozmyslet, jakým způsobem chceme předávat, protože je podstatný rozdíl mezi předáním vlastnickým a manažerským. Tzn. nechám toho potomka, aby řídil moji firmu, kterou jsem vybudoval? Je na to připraven?“
Manažerské předání
K manažerskému předání rodinného podniku dochází tehdy, pokud nastává změna v řídící funkci. K nástupnictví na manažerské pozici může dojít v případě, že vaši potomci mají zájem vést firmu, znají podnik i jeho veškeré procesy a jsou plně připraveni vést společnost. Bez efektivní přípravy nástupníka může postupem času dojít až ke krachu společnosti, protože nebude vedena tím správným směrem. Příprava je proto základem a během na dlouhou trať. Po manažerské výměně zakladatel firmy figuruje buď na nižší pozici společnosti, pokud chce ve firmě být stále zainteresován, nebo v roli poradce.
V případě manažerského předání je nutná příprava i na straně předávajícího. Vložit vedení své firmy do rukou jiné osoby je těžké a předání často doprovází strach z toho „co teď budu dělat?“ Pro úspěšně dokončený proces předávání je důležité, aby aktuální majitel podniku jasně věděl, proč chce firmu předat, jakým způsobem, a především aby byl pro akt pevně rozhodnutý.
Vlastnické předání
Vlastnické předání firmy je na úrovni té akcionářské – tedy pokud dojde k předání akcií podniku nástupcům. Vlastnictví ale znamená odpovědnost. Hlavním bodem vlastnického předávání proto je, aby vlastníci znali své role, práva a povinnosti. Ty mohou být ujasněné a deklarované rodinnou ústavou. K funkci vlastníků patří např. účast na schůzi akcionářů, studium finančních výkazů… Nad vlastnictvím by měla dohlížet správní rada, která má roli kontrolního orgánu. Liší se názory, zda by správní rada měla mít nezávislého ředitele (tedy mimo rodinu) nebo ne. Obě varianty mají výhody i nevýhody, o nich se můžete dočíst zde.
Úplné předání
Nejčastějším způsobem v rámci předávání rodinných firem je úplné předání podniku. Tedy alespoň v případě, že obě strany – předávající i nástupce – jsou s předáváním ztotožněny a mají zájem na vlastnickém i manažerském předání/převzetí firmy. Doporučujeme však nevzdat se celé firmy najednou, ale postupně. Vhodným způsobem může být manažerské předání firmy, kdy vaši potomci společnost řídí a vedou, a později, až budou připraveni i na převzetí bohatství rodinné firmy, dojít i k vlastnickému předání.
