Home WEALTH PLANNINGPlánování bohatství Staronový institut dědického práva: Co je svěřenské nástupnictví?

Staronový institut dědického práva: Co je svěřenské nástupnictví?

Autor Redakce

Aby nebylo dědické právo tak jednoduché, do postavení dědice vstupují náhradníci nebo také svěřenští nástupci. Tentokrát se zaměříme na druhý případ, tedy svěřenské nástupnictví. Kdy se nejčastěji využívá? A jak vypadá v praxi?

Pokud zůstavitel nechce, aby se dědictví řídilo zákonem, má několik možností. Kromě určení dědiců v závěti je také oprávněn nařídit svěřenské nástupnictví. Tento institut má kořeny už v římském právu a ani v českých zákonech není úplnou novinkou. Přesto se zatím využívá velmi málo. Proč tomu tak je?

Dědictví ze zákona nebo ze závěti

Dědictví vzniká úmrtím zůstavitele a řídí se zákonem, závětí, dědickou smlouvou nebo kombinací těchto titulů. Zákonní dědicové se dělí do šesti tříd a jak dokládají informace z webu společnosti Svěřenská správa, dědické tituly se nevylučují, proto je možné, aby část pozůstalosti konkrétního zůstavitele připadla například dědicům ze závěti a další část dědicům ze zákona. Běžně ale dochází i ke kumulaci dědických titulů, kdy dědic dědí jak ze závěti, tak ze zákona.

ČTĚTE TAKÉ: CO JSOU DĚDICKÉ TITULY?

Co znamená svěřenské nástupnictví?

Přední dědic určený svěřenským nástupnictvím nesmí s majetkem libovolně nakládat, může ale užívat jeho plody. Svěřenské nástupnictví se zapisuje jako omezení vlastnického práva do veřejného seznamu, může se jednat například o katastr nemovitostí. Svěřenské nástupnictví zaniká nejpozději uplynutím sta let od smrti zůstavitele.

Krátce z historie

České zákony zohledňují svěřenské nástupnictví v Novém Občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. Vycházejí přitom z římského práva i z podobných zákonů, které v českých zemích definovaly rodinné svěřenství nebo svěřenské náhradnictví už od 16. století. V roce 1951 byly ale zrušeny a znovu jsme se k nim vrátili až po více než šedesáti letech. Ačkoliv se institut svěřenského nástupnictví zdá být v českém prostředí novinkou, jeho kořeny sahají až do daleké minulosti.

Kdy je řešením svěřenské nástupnictví?

Nejčastěji se tímto institutem dědického práva řeší složité majetkové vztahy v rodinách s vysokou hodnotou čistého jmění a většinou jde o případy, kdy je takzvaný následný dědic (svěřenský nástupce) zatím nezletilý, ale zůstavitel mu chce majetek odkázat. Svěřenské nástupnictví bývá uvedeno přímo v závěti a týká se celého majetku zůstavitele nebo jeho části. Stejně tak může být ustanoven pouze jeden nebo více svěřenských nástupců.

„Svěřenské nástupnictví upravuje § 1512 a násl. nového občanského zákoníku. Ve zkratce lze říci, že majetek po zůstavitelově smrti nabývá, prostřednictvím závěti, tzv. přední dědic a na základě splnění určité právní skutečnosti pak nastupují svěřenští nástupci. Svěřenské nástupnictví lze zřídit jak k celému majetku zůstavitele, tak k jeho části i ke konkrétní jednotlivé věci zůstavitele,“ vysvětlil pro Wealth Magazín Mgr. Václav Šmíd, právník ze společnosti Svěřenská správa, který se s redakcí podělil o modelový příklad ze své praxe:

„Starší manželé, nemaje společných dětí a vlastnící nemovitost, nikoli ve společném jmění manželů, ale v podílovém spoluvlastnictví, chtějí, aby po smrti jednoho z nich nastoupil na pozici předního dědice ten druhý z manželů. Manžel má pouze příbuznou neteř, která by po smrti obou z manželů měla nabýt jeho polovinu nemovitosti. Manželka pak má z prvního manželství dvě dcery, které se však k ní nechovaly, jak by dcery chovat měly a hodlá po smrti své povolat za předního dědice manžela a po jeho smrti, aby byla povolána svěřenským nástupcem k její polovině nemovitosti její vnučka. Proto manželé, aby nemovitost mohli nadále užívat, a nemuseli se po smrti jednoho z nich dělit v dědickém řízení se zákonnými dědici, povolávají se vzájemně za předního dědice a manželka však ze zákonných důvodů musí navíc z povinného dílu vydědit své dcery. Nastane-li pak právní skutečnost, že zemřou oba manželé, svěřenským nástupcem manžela se stane jeho neteř k polovině nemovitosti manžela a svěřenským nástupcem manželky pak její vnučka. Manželé tedy společně nebo každý zvlášť dožijí ve své nemovitosti, aniž by, byť jen část, za života jednoho z nich, připadla jiným případným dědicům. Je tak tedy vyřešena otázka vlastnictví nemovitosti do smrti obou manželů.




Chcete mít přístup k prémiovému obsahu, kvartální speciálům nebo dostávat newslettery se zvýhodněnými vstupenkami na akce?

STAŇTE SE ČLENEM KOMUNITY WEALTH MAGAZÍNU A ZÍSKÁTE 8 PDF MAGAZÍNŮ WEALTH MAGAZÍN – PREMIUM NA SVŮJ EMAIL!

Související články