J&T Banka ve spolupráci s odborníky ze serveru Artplus.cz vydála pátý ročník J&T Banka Art Reportu, rozsáhlé ročenky, která dlouhodobě sleduje vývoj českého trhu s uměním. Letošní průzkum mezi sběrateli, experty a obchodníky ukazuje, že sběratelský apetit zůstává, mění se ale motivace. Emocionální hodnota díla vítězí nad výhodnosti investice. Největší obavou jsou nadále falza a nejasná provenience děl.

Letošního průzkumu, který probíhal ve třech dubnových týdnech, se zúčastnilo 393 respondentů. Největší část tvořili sběratelé a vlastníci umění, kterých odpovědělo 266. Do průzkumu se zapojilo také 45 obchodníků s uměním a galeristů, 34 expertů včetně art advisorů, znalců i odborných novinářů a 48 zájemců o umění, kteří zatím na trhu aktivně nevystupují.

„Po pěti letech sledování trhu vidíme, jak sběratelství v Česku zraje. Pocovidová vlna nákupů motivovaná investicí v době velmi vysoké inflace je za námi a sběratelé se vracejí k emocím a touze žít s originálním dílem. Zatímco v roce 2022 vnímalo umění jako skvělou investiční příležitost 29 procent sběratelů, nyní je to už jen sedm procent. I tak ale dvě třetiny sběratelů tvrdí, že umění považují za zásadní součást svého investičního portfolia,“ říká Štěpánka Veselská, art specialistka J&T Banky.

Online aukce se staly běžnou součástí sběratelství

Nejvýraznějším tématem letošního reportu jsou online aukce. Čeští sběratelé je dlouhodobě uvádějí jako nejčastější způsob nákupu umění. Od prvního průzkumu v roce 2022 volí online dražby vždy více než 60 procent sběratelů, v roce 2025 to bylo 63 procent. S odstupem následují nákupy v galeriích a přímo od umělců v ateliérech, které loni využilo 46, respektive 45 procent sběratelů. Klasické sálové aukce zůstávají čtvrtým nejoblíbenějším způsobem nákupu.

Kde sběratelé nakupovali umělecká díla v letech 2022, 2023, 2024 a 2025

Hlavním důvodem obliby online aukcí je pohodlí. Sedm z deseti sběratelů, kteří tímto způsobem nakupují, oceňuje, že vše vyřídí od počítače nebo z mobilu. Většina také uvádí, že se nemusí účastnit celé sálové aukce, ale může se připojit pouze ve chvíli, kdy se draží položka, o kterou má zájem. Pro dvě třetiny respondentů je důležitý také menší tlak na okamžité rozhodnutí, protože u online aukcí sledují vývoj příhozů v čase.

„Online prostředí změnilo rytmus nákupu umění. Sběratelé mají více času porovnávat, dohledávat informace a rozhodovat se. Zároveň se ale ukazuje, že fyzický kontakt s dílem zůstává důležitý. Více než polovina sběratelů, kteří nakupují online, stále chodí na předaukční výstavy, aby si dílo prohlédli osobně,“ doplňuje Štěpánka Veselská.

Nejčastěji sběratelé v online aukcích kupovali české poválečné umění, následovala současná díla a díla klasické moderny. Typicky pořídili dvě až pět uměleckých děl. Třetina sběratelů nakupujících online za tato díla v roce 2025 utratila 100 až 500 tisíc korun, více než polovina se vešla do částky 100 tisíc korun.

Falza zůstávají největším strašákem trhu

Vedle online aukcí se letošní J&T Banka Art Report vrací k otázce transparentnosti českého trhu s uměním. Nejvážnějším problémem zůstává přítomnost falz. V průzkumu měli sběratelé, experti i obchodníci jednotlivá úskalí trhu hodnotit na škále od 1 do 5, kde známka 5 znamenala nejzávažnější problém. Falza získala nejvyšší průměrné hodnocení u všech tří skupin respondentů.

V roce 2025 se s falzem při nákupu, prodeji nebo výběru uměleckého díla setkalo 46 procent sběratelů a 59 procent obchodníků. S falzy úzce souvisí také nejasná provenience děl, kterou sběratelé i experti řadí mezi největší slabiny trhu.

Letošní průzkum zároveň ukazuje omezenou důvěru v odborné posudky pravosti, které předkládají prodejci na sekundárním trhu. Mezi sběrateli jen devět procent respondentů uvedlo, že jim bez výhrad důvěřuje, mezi experty to byla pouze dvě procenta. Většina sběratelů posudky bere jen jako jeden ze zdrojů informací, nikoli jako definitivní záruku.

Za nejúčinnější nástroj pro zlepšení transparentnosti považují sběratelé, experti i obchodníci tvrdší postup orgánů činných v trestním řízení a soudů proti prodeji falz. Sběratelé zároveň volají po lepším přístupu k datům a statistikám z trhu. Ve srovnání s rokem 2022 naopak mírně oslabila důvěra v moderní technologie jako nástroj, který by měl transparentnost trhu zásadně zvýšit.

Bolf boduje v aukcích i u sběratelů, v dražbách Češi častěji sahají po dražších dílech

Josef Bolf, který se dlouhodobě drží na předních příčkách J&T Banka Art Indexu a letos obsadil osmé místo, potvrzuje svou silnou pozici také na trhu. V aukčních prodejích současných umělců patřil v loňském roce k nejvýraznějším jménům — sběratelé za jeho 19 obrazů zaplatili více než 5,3 milionu korun. Není proto překvapivé, že se nejvýrazněji propsal i do letošního sběratelského průzkumu: při otázce, od kterých autorů si respondenti loni pořídili dílo, zaznívalo právě Bolfovo jméno nejčastěji.

Navzdory slabšímu roku na sálových aukcích zůstává nákupní apetit sběratelů stabilní. V roce 2025 koupilo alespoň jedno umělecké dílo 83 procent sběratelů zapojených do průzkumu, tedy stejný podíl jako v předchozím roce. Největší skupinu tvoří ti, kteří pořídili dvě až pět děl.

Letošní data zároveň naznačují lehký posun směrem k dražším dílům. Umělecká díla za více než 100 tisíc korun si v roce 2025 pořídilo 66 procent sběratelů. Nejvíce narostla skupina těch, kteří za umění utratili od 100 tisíc do půl milionu korun. Naopak ubylo nákupů v nejnižších cenových kategoriích do 50 tisíc korun.

Nejoblíbenějším segmentem zůstává české současné umění, které si stejně jako v předchozích letech koupila více než polovina sběratelů. Roste také zájem o české poválečné umění. Z hlediska médií dlouhodobě dominuje malba, kterou loni kupovalo 85 procent sběratelů, následovaná pracemi na papíře a grafikou.

Umění jako investice? Už ne, sběratelé loni dávali víc na intuici a emoce

Jedním z nejvýraznějších zjištění letošního reportu je proměna vnímání umění jako investičního aktiva. Pocovidová investiční horečka, kdy na trh přicházeli noví kupující především s cílem uložit své úspory do uměleckých děl, podle výsledků průzkumu částečně opadla.

Motivace spojené se zhodnocením úspor, ochranou proti inflaci nebo diverzifikací portfolia proti roku 2022 oslabily. Zatímco v prvním ročníku reportu označilo umění za „skvělou investiční příležitost“ 29 procent sběratelů, letos to bylo sedm procent. Přesto dvě třetiny sběratelů tvrdí, že umění považují za zásadní součást svého investičního portfolia, a pětina uvádí, že je u umění primárně zajímá cena a potenciál zhodnocení.

Nejsilnějším motivem pro nákup umění zůstává emocionální hodnota díla. Na dalších místech se objevují snaha o vytvoření ucelené sbírky a podpora konkrétního umělce.

„Budování sbírky není jen otázkou prostředků, ale především znalostí. Letos jsme se proto sběratelů poprvé zeptali, jak hodnotí své porozumění uměleckému světu. Nejvyšší známky si udělili ti, kteří se sbírání věnují déle než deset let nebo navazují na rodinnou sběratelskou tradici. Potvrzuje se, že sběratelství je dlouhodobá disciplína a vášeň pro umění jde ruku v ruce se samostudiem.“

Jan Stuchlík, šéfredaktor portálu Artplus.cz

Budoucí sběratelé už sledují scénu

J&T Banka Art Report dlouhodobě sleduje také zájemce o umění, kteří zatím žádné originální dílo nevlastní. Právě z nich se mohou v budoucnu stát noví sběratelé. Většina z nich navštěvuje vernisáže, sleduje aukční výsledky, čte odborná periodika a vzdělává se v oboru. Téměř polovina se účastní i soukromých prohlídek výstav, pětina navštěvuje aukce a stejný podíl jezdí na umělecké veletrhy nebo na setkání s umělci v ateliérech.

Nejčastější překážkou prvního nákupu je cena. Čtvrtina zájemců uvádí, že originální dílo zatím nevlastní, protože je pro ně příliš drahé. Necelá čtvrtina zmiňuje i praktický důvod: neměli by dílo doma, kam umístit. Pokud by se k nákupu rozhodli, nejčastěji by volili malbu nebo práci na papíře.

Vyvanulé kouzlo NFT

Před pěti lety se zdálo, že se jedním z nových fenoménů trhu stanou NFT. Noví sběratelé byli tehdy ochotni za tato digitální díla s certifikátem pravosti Non-Fungible Token utrácet milionové částky a více než pětina expertů věřila, že NFT a další formy digitálního umění ovládnou trh podobně jako bitcoiny svět kryptoměn. To se ale nestalo: NFT dnes důvěřuje jen 11 procent odborníků a mezi sběrateli, experty i obchodníky převažuje názor, že šlo o módní vlnu.

Ochladnutí zájmu potvrzují i světové aukce. Podle letošního reportu odborného serveru Artprice.com se v roce 2025 celosvětově prodalo pouze 75 položek označených jako NFT za celkových 1,8 milionu dolarů. V roce 2021, kdy popularita NFT vrcholila, přitom kupující za 274 NFT prodaných na aukcích v zahraničí zaplatili 232 milionů dolarů.

Zdroj: Redakčně upravená tisková zpráva J&T Banky