Kdo v rodině smí znát hodnotu majetku? Má mít sourozenec, který nepracuje v rodinné firmě, přístup ke stejným číslům jako její CEO? A co manželé, partneři nebo nastupující generace? V podnikatelských, investorských a dalších rodinách může být zdrojem konfliktu nejen nedostatek informací. Stejně nebezpečné je, když nikdo neví, kdo má vědět co – a proč.
Dočtete se:
- Informace nejsou jen data. V rodině mohou být symbolem moci
- Transparentnost neznamená neomezený přístup
- Rodina není jedna role. Proto ani všichni nepotřebují stejné informace
- Stejný podíl neznamená stejný provozní reporting
- Jedna z nejčastějších chyb? Zaměnit informování za rozhodování
- Pět cest od špatné informace ke konfliktu
- Family office by neměl být další informační silo
- Informační mapa rodiny jako praktický nástroj
- Informační mapa má i zákonné souvislosti
- Jak poznat, že informační struktura rodiny nefunguje
Představme si rodinu, ve které zakladatel postupně převedl podíly ve firmě na tři děti. Každé vlastní stejnou část společnosti. Jejich role jsou ale diametrálně odlišné. První potomek podnik řídí a každý týden vidí jeho výsledky, cashflow, jednání s bankami i připravované investice. Druhý sedí v jednom z orgánů společnosti a dostává pravidelný reporting. Třetí si vybudoval vlastní kariéru mimo rodinný byznys a několikrát do roka obdrží základní informace o výsledcích a dividendách. Vlastnicky mohou stát na stejné úrovni. Informačně nikoliv. To je však třeba odlišit od zákonných informačních práv, která jim náležejí z titulu vlastnictví. To však samo o sobě není chybou. Problém nastává ve chvíli, kdy nikdo nevysvětlil, proč jsou informační práva a informační potřeby jednotlivých členů rodiny rozdílné. A právě zde se z technického problému reportingu může stát problém důvěry.
Informace nejsou jen data. V rodině mohou být symbolem moci
Rodinné podnikání propojuje několik světů, které se v běžné korporaci překrývají výrazně méně: rodinu, vlastnictví, řízení firmy a správu společného majetku. Jeden člověk přitom může současně vystupovat v roli syna, zakladatele, akcionáře, člena vedení nebo budoucího nástupce. Další člen stejné rodiny je pak v jediné roli – roli vlastníka.
Rozdíl mezi těmito rolemi je pro informační strukturu zásadní.
Data PwC (2023) ukazují, že ačkoli je celková deklarovaná důvěra uvnitř podnikatelských rodin vysoká, mezi jednotlivými skupinami existují výrazné mezery. V globálním průzkumu mezi 2 043 představiteli rodinných podniků z 82 různých oblastí uvedlo 28 % respondentů nízkou úroveň důvěry mezi členy rodiny pracujícími ve firmě a těmi, kteří v ní nepůsobí. Ve vztahu mezi současnou a nastupující generací ji uvedlo 27 %.
Stejný průzkum ukázal, že 65 % respondentů podle svého názoru sdílí relevantní informace transparentně a včas. Tedy přibližně třetina takovou úroveň komunikace nedeklaruje. Autoři studie zároveň upozorňují, že nedostatek jasnosti a slabá komunikace mohou vést ke konfliktům. Formalizovaná strategie family governance pak pomáhá zvýšit srozumitelnost rolí a vztahů.
