Tentokrát se podíváme podrobněji na intelektuální kapitál rodiny. Především na to, jakou roli hraje v úspěšných rodinách a jak jej lze budovat tak, aby byl antifragilní. Stejně jako ostatní druhy kapitálu byl i tento pojem nejprve definován v makroekonomii a později přenesen do mikroekonomie, tedy do prostředí států a firem.
Podle Investopedie lze intelektuální kapitál chápat jako hodnotu znalostí zaměstnanců, jejich dovedností, odborného vzdělání nebo jakýchkoli vlastních informací, které mohou společnosti poskytovat konkurenční výhodu.
Intelektuální kapitál je považován za aktivum a lze jej obecně definovat jako souhrn všech informačních zdrojů, které má společnost k dispozici a které může využít k vytváření zisku, získávání nových zákazníků, vývoji nových produktů nebo jinému zlepšování podnikání. Jde o souhrn odborných znalostí zaměstnanců, organizačních procesů a dalších nehmotných faktorů, které přispívají k hospodářskému výsledku společnosti.“ — Investopedia
Co znamená intelektuální kapitál v rodině
Pokud tento koncept přeneseme na rodinu, intelektuální kapitál představuje znalosti, které její členové získávají prostřednictvím akademických úspěchů, podnikatelských zkušeností nebo fungování uvnitř samotné rodiny.
Podíváme-li se zároveň na ostatní druhy kapitálu — kulturní, finanční, lidský a sociální — intelektuální kapitál zahrnuje také znalosti získané v každé z těchto oblastí. Podle toho, jak dobře dokáže rodina vzdělávat další generaci a jak kvalitní systém předávání znalostí vytvoří, může její intelektuální kapitál v čase růst.
„Intelektuální kapitál rodiny tvoří znalosti získané prostřednictvím životních zkušeností jednotlivých členů rodiny, tedy to, co každý z nich ví. Mezi známky intelektuálního kapitálu patří akademické úspěchy členů rodiny, kariérní růst, umělecké výsledky, porozumění vlastním a rodinným financím i schopnost vzájemně se učit a předávat si své znalosti.“ — James E. Hughes
Hlavní oblasti intelektuálního kapitálu
V rámci intelektuálního kapitálu existuje několik zásadních oblastí. Každá z nich hraje důležitou roli při vytváření základů antifragilní rodiny. Mnohé z nich se navzájem prolínají, takže hranice mezi nimi nejsou vždy zcela jasné.
Emoční znalosti: Tato oblast se týká práce s emocemi. Jak zvládat vlastní náladu? Jak si udržet disciplínu? Jaké postoje jsou důležité pro zvládání života? V centru stojí schopnost řídit sám sebe. Lidé se často domnívají, že tento typ znalostí si musí každý objevit sám. V některých rodinách se však tyto dovednosti učí a předávají. Pokud je člověk emocionálně stabilní a dokáže pracovat se svým charakterem, získává v životě okamžitou výhodu.
Znalosti o zdraví: Sem patří znalosti týkající se psychického a fyzického zdraví. Pokud si je rodina neuchová a nepředává, mohou být její členové už v mladém věku vystaveni řadě rizik. Nadměrná konzumace alkoholu, drogy, sedavý způsob života a mnoho dalších nástrah jsou stále přítomné. Do této oblasti patří znalosti o významu sportu, sociálních vztahů, spánku a zdravé stravy. Pokud je tato oblast v rodině silná, rodina opět získává výhodu. Zdraví lidé jednoduše podávají lepší výkon než nezdraví.
Finanční a podnikatelské znalosti: Porozumění financím a fungování podnikání je zásadní, a to nejen v majetných rodinách. Svět financí a byznysu je mimořádně složitý. Mnohé rodiny si vytvoří specifické know-how, které jim poskytuje výhodu. Tyto znalosti jsou důležité pro budoucí úspěch a je nezbytné je předávat dál. Bez ohledu na to, jaké formální vzdělání si člen rodiny zvolí, měl by tyto znalosti získat ještě předtím. Pokud je nemá, bude pro něj obtížnější s majetkem dobře zacházet.
Sociální znalosti: Jak se chovat ve společnosti? Jak vést lidi? Jak vyjednávat? Jak dobře naslouchat? Jak pozorovat druhé? Jak zvládat obtížné rozhovory? Jak vést produktivní konflikt? Jak podporovat vznik nečekaných příležitostí? To jsou jen některá témata, která sem patří. Sociální znalosti tvoří základ pro budování a udržování sociálního kapitálu.
Praktické znalosti: Některé znalosti jsou praktické a přestože mohou působit nevýznamně, ve skutečnosti důležité jsou. Patří sem například schopnost vařit, uklízet, vyžehlit košili nebo správně pečovat o automobil. Stejně tak sem patří znalost toho, na co si dát pozor při nákupu nového spotřebiče. Tyto věci mohou působit nepodstatně, nikdy však nevíte, v jaké situaci se ocitnete. A je až překvapivé, že v některých rodinách tyto základní dovednosti zcela chybějí.
Spirituální znalosti: V moderním světě bývá tato oblast stále častějji přehlížena. Spiritualita přitom znamená mnohem více než pouhé následování určitého náboženství. V jádru každého náboženského textu se nachází množství učení. Čím lépe se člověk orientuje ve spiritualitě, tím lépe může zvládat obtížné životní situace.
Život není spravedlivý. Náhoda a nepředvídatelnost často rozhodují o tom, co funguje a co ne. Silné znalosti filozofie a spirituality proto mohou být pro úspěch důležité.
Proč je intelektuální kapitál důležitý
Než se podíváme na to, jak mohou rodiny své znalosti předávat a zajistit kontinuitu intelektuálního kapitálu, stojí za to se zastavit u otázky, proč je vůbec tak zásadní.
U jednotlivých oblastí jsme už naznačili, k čemu jsou důležité. Znalosti nám umožňují využívat příležitosti. Pokud nemáte dostatečné znalosti a schopnosti, abyste z určité příležitosti vytěžili maximum, pravděpodobně neuspějete. Možná si jí dokonce vůbec nevšimnete.
Finanční kapitál lze při dostatečných znalostech získat poměrně snadno. Může být ztracen a znovu získán. Znalosti se vytvářejí mnohem obtížněji, zejména pokud jde o specializované know-how. Jakmile se jednou ztratí, často jsou ztraceny navždy.
Jak vytvořit antifragilní intelektuální kapitál
Jak tedy můžeme intelektuální kapitál učinit antifragilním? V zásadě platí podobné principy jako u ostatních oblastí.
Prvním je decentralizace znalostí v rodině. Na rozdíl od toho, co si mnozí myslí, je výhodné, pokud se jednotliví členové rodiny vydávají rozdílnými profesními cestami. Zároveň by však zásadní znalosti měly být dostupné všem. Pokud je například know-how v určité oblasti soustředěno pouze u jednoho člověka, představuje to problém. Pokud by tento člověk náhle zemřel, znalost zmizí spolu s ním.
Druhým principem je průběžný rozvoj znalostí. Svět se neustále mění a spolu s ním se mění také typ znalostí, které jsou důlpotřebažité. Některé zůstávají stejné, jiné mohou postupně ztratit význam. Rodina by měla tento vývoj sledovat a zajistit, aby se její členové učili to, co je důležité dnes i pro budoucnost. Zároveň je však nutné udržovat rovnováhu se znalostmi, které jsou nadčasové.
Třetím principem je robustní systém předávání znalostí. Nestačí, aby byl pouze spolehlivý. Měl by začínat co nejdříve a probíhat průběžně. Současně musí fungovat obousměrně. Učení nikdy nekončí. Přenos znalostí je záležitostí celé rodiny. Současná a předchozí generace nesou odpovědnost za předávání znalostí další generaci. Úkolem nové generace je naopak klást otázky.
Jak se intelektuální kapitál předává
Existuje mnoho způsobů, jak lze intelektuální kapitál uvnitř rodiny předávat. Hlavní cestou je vzdělávání. Od raného vzdělávání až po celoživotní učení.
Rodina by měla mít pro tuto oblast vytvořen určitý formální proces, který bude doplňovat standardní vzdělávání ve škole, na univerzitě nebo v zaměstnání. Část vzdělávání můžete zajistit externě. Existuje řada poskytovatelů vzdělávacích služeb. Některé znalosti by však měly být předávány přímo uvnitř rodiny.
Další cestou je vyprávění příběhů. Vzpomínáte si, jak jste jako děti dokázali celé hodiny poslouchat příběhy svých prarodičů?
Rodiny, které mají určeného člověka pro vyprávění rodinných příběhů a dbají na to, aby se rodinná historie a další znalosti tímto způsobem předávaly, si je zpravidla uchovávají lépe. Pokud mají vnoučata možnost trávit čas se svými prarodiči a poslouchat jejich vyprávění, příběhy si také lépe zapamatují.
Nevím, jak jste to měli vy, ale příběhy rodičů bývají v mládí poněkud nudné a zajímavými se často stanou až později v životě.
Artefakty a rodinný archiv
Při předávání znalostí mohou pomoci také rodinné artefakty. Pokud jsou takové předměty součástí domácnosti, podněcují mladší členy rodiny k otázkám. Kdo je na tomto obraze? Co je to za předmět? Proč je důležitý?
Rodinné artefakty se tak stávají impulzem pro otázky a následně i pro vyprávění příběhů. A velmi důležitou roli má také rodinný archiv.
Znalosti se mohou v průběhu času ztratit, pokud nejsou zaznamenány a uchovávány. Některé velmi staré rodiny proto mají vlastní archivy, které nám umožňují nahlédnout do minulosti. Znalosti, které se nepodařilo předat ústně, mohou být díky nim znovu objeveny.
Archiv naší rodiny do roku 1930 je uložen ve vídeňské národní knihovně, a je tak bezpečně uchován pro další generace. Je to skutečný poklad.
Samozřejmě existuje více způsobů než jen tyto čtyři. Už samotné vzdělávání, vyprávění příběhů, rodinné artefakty a archiv ale mají svů význam.
Zdroj: Octavian Graf Pilati, Antifragile Family. Překlad: Jarmila Oklepková
