Každý investor se při investičním rozhodování vybírá podle třech základních kritérií investice. Těmi jsou rizikovost, likvidita a výnosnost.
Individuální investor posuzuje příslušná kritéria podle svého individuálního pohledu. Z toho vyplývá, že investice, která je smysluplná pro jednoho investora, není vhodná pro jiného. Obdobná situace platí na úrovni zdanění daně z příjmů. Zaměřím se na zdanění českých investic z pohledu českého investora jako fyzické osoby.
Daň z příjmů je důchodová daň, která je uvalena na příjem fyzické osoby. Zdaňovací období, za které se podává daňové přiznání a platí daň, je kalendářní rok.
Co je to příjem
Zákon o daních z příjmů definici příjmu neobsahuje. Zákon obecně definuje, že předmětem daně jsou příjmy ze závislé činnosti (§6), příjmy ze samostatné činnosti (§7), příjmy z kapitálového majetku (§8), příjmy z nájmu (§9) a ostatní příjmy (§10), přičemž příjmem se rozumí peněžní i nepeněžní příjem dosažený i směnou. Obecně se má za to, že příjem nastává v situaci, kdy se smění nepeněžní aktivum za peníze, a/nebo když se zvýší jmění osoby, a to v okamžiku, kdy se prostředky dostanou do sféry vlivu dané osoby.
Příklad:
Investor Opatrný nakoupil 1.3.XXXX 5 ks akcií za celkovou hodnotu 500 Kč, 15.9.XXXX dalších 5 ks akcií za celkovou hodnotu 400 Kč a v závěru roku (28.12.XXXX) ještě dokoupil 3 ks akcií za celkovou hodnotu 300 Kč. Investor Opatrný v kalendářním roce XXXX nezískal žádný příjem. Následující rok investor Opatrný prodal 10 ks akcií za celkovou hodnotu 800 Kč. Investor Opatrný v kalendářním roce XXX1 dosáhl příjem 800 Kč.
Osvobozený příjem
Některé příjmy nejsou předmětem daně (např. úvěry, zápůjčky rozšíření nebo vypořádání společného jmění manželů). Příjmy, které jsou předmětem daně, se dále dělí na zdanitelné a osvobozené. Osvobozené příjmy se neuvádí do daňového přiznání. Dosažení příjmu, který je osvobozen, ani nezakládá povinnost podávat daňové přiznání. Určitou výjimkou je pouze situace, kdy fyzická osoba musí oznámit správci daně osvobozený příjem vyšší než 5.000.000 Kč.
V případě investic je možné uplatnit osvobození při splnění jednoho ze dvou kritérií:
– Časový test – držba investice po dobu stanovenou v zákoně
| Časový test pro osvobození investice od daně z příjmů | |
| Investice | Osvobozeno po |
| Movité věci | 0 letech |
| Motorová vozidla, letadla, lodě | 1 roce |
| Cenné papíry | 3 letech |
| Nemovitosti, podíly na obch. korporaci | 5 letech |
– Finanční limit – příjmy z prodeje cenných papírů, které nepřesáhnou 100.000 Kč, jsou osvobozeny.
Dílčí základy daně
Základ daně z příjmů fyzické osoby se zjistí součtem 5 dílčích základů daně.
- Příjmy ze závislé činnosti (§6) jsou příjmy, které plynou zaměstnanci od zaměstnavatele. Mimo jiné do tohoto dílčího základu daně patří také příjmy společníka za práci, odměny člena orgánu právnické osoby nebo likvidátora.
- Příjmy ze samostatné činnosti (§7) jsou příjmy z podnikání, například živnostenského, příjmy z užití autorských práv nebo příjmy z pronájmu obchodního majetku.
- Příjmy z kapitálového majetku (§8) zahrnují zejména podíly na zisku, úroky, plnění ze životního pojištění.
- Příjmy z nájmu (§9) tvoří příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů a příjmy z nájmu movitých věcí.
- Ostatní příjmy (§10) jsou příjmy v takových situacích, ve kterých dochází ke zvýšení majetku fyzické osoby a nelze je zařadit do předchozích dílčích základů. Zejména se jedná o příjmy z úplatného převodu věcí, příjmy ze zděděných práv, příjmy obmyšleného ze svěřenského fondu, bezúplatné příjmy atp.
První dva jsou takzvané aktivní příjmy, další tři dílčí základy zahrnují pasivní příjmy, které jsou předmětem tohoto příspěvku.
Zařazení do příslušného dílčího základu daně je mimo jiné důležité pro správné uplatnění souvisejících výdajů pro určení základu daně.
- Zatímco základem daně příjmů z kapitálového majetku jsou hrubé příjmy, protože až na výjimky není možné uplatnit související výdaje (leckdy nebudou tyto příjmy uvedeny v daňovém přiznání z důvodu zdanění srážkovou daní).
- V případě ostatních příjmů je možné snížit dosažený příjem o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení; nejvýše však do výše příjmů (v situaci, kdy výdaje jednotlivého druhu jsou vyšší než příjmy jednotlivého druhu je dílčí základ daně nulový).
- Pro účely dílčího základu daně u příjmů z pronájmu se příjmy sníží o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů a to buď skutečné nebo paušální (30% z výše příjmů). Pokud budou příjmy z pronájmu nižší než výdaje, představuje rozdíl ztrátu. Ztrátu je možné uplatnit proti jiným dílčím základům daně v daném roce nebo využít v následujících 5 letech (není možné snížit dílčí základ daně ze závislé činnosti).
Povinnost podat daňové přiznání
Fyzické osoby mají povinnost podat daňové přiznání, pokud v kalendářním roce získají příjmy vyšší než 15.000 Kč. Daňové přiznání nemusí podávat zaměstnanci, kteří podepíší prohlášení poplatníka daně, mají příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele a nemají jiné příjmy vyšší než 6.000 Kč. Do těchto limitů se nezahrnují příjmy osvobozené od daně ani příjmy, z nichž je daň vybíraná srážkou.
Skutečnost, že je z některého příjmu vybíraná daň srážkou, je podstatná pro administrativu spojenou s plněním daňových povinností a také pro cashflow. Srážková daň (ve výši 15 %) se vztahuje například na úroky z dluhopisů. Investor obdrží příjem po zdanění (ve výši 85 % z celkového příjmu), daň odvádí emitent dluhopisu a tento příjem nezohledňuje ve svém daňovém přiznání.
Příklad:
Investor Spořivý vlastní dluhopis emitovaný Českou společností, s.r.o., ze kterého mu náleží roční kupon ve výši 100.000 Kč. Česká společnost, s.r.o. před výplatou kuponu srazí daň ve výši 15.000 Kč a odvede ji finančnímu úřadu. Pan Spořivý obdrží na svůj účet 85.000 Kč. Tuto částku neuvádí ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů.
Investor Spořivější zapůjčil České společnosti, s.r.o. peněžní prostředky formou zápůjčky a náleží mu také roční úrok ve výši 100.000 Kč. Česká společnost, s.r.o. vyplatí panu Spořivějšímu celý úrok. Pan Spořivější musí následující rok podat daňové přiznání, uvést v něm svůj příjem ve výši 100.000 Kč, vypočítat daň a odvést ji finančnímu úřadu. Jelikož sazba daně je 15 %, je možné, že daň bude také ve výši 15.000 Kč.
Pan Spořivější může využívat prostředky v hodnotě budoucí daně po dobu několika měsíců, avšak musí zajistit podání daňového přiznání včetně odpovědnosti za jeho správnost.
Příjmy zdaňované srážkou jsou zejména podíly na zisku, plnění ze zisku svěřenského fondu, úroky z dluhopisů a ze směnek, podíly na likvidačním zůstatku a příjmy z životního pojištění.
Do daňového přiznání se neuvádí příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy osvobozené od daně, ani příjmy zdaněné srážkou podle českého zákona.
Příklady zdanění investorových příjmů
Nemovitosti – pronájem
Příjmy z pronájmu nemovitostí se zahrnují do dílčího základu daně dle §9 (příjmy z nájmu). Příjmy lze pro účely základu daně snížit o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění nebo udržení (tzv. skutečné výdaje) nebo o paušální výdaje ve výši 30 %. Významnými položkami při skutečných výdajích jsou odpisy, které rozkládají hodnotu investice do zákonem daného počtu let, a úroky z úvěru použitého na koupi nemovitosti (v případě externího financování). Pokud jsou výdaje vyšší než příjmy, je rozdíl daňovou ztrátou, kterou je možné uplatnit v následujících 5 letech proti budoucím kladným základům daně.
Nemovitosti – prodej
Příjmy z prodeje nemovitosti jsou osvobozeny od daně, pokud je doba držby (resp. doba od vyřazení z obchodního majetku) delší než 5 let. Osvobození je možné uplatnit také v některých dalších případech, jimiž se pro účely tohoto textu nezabývám, jelikož se nejedná o standardní investiční situace. Pokud není možné uplatnit osvobození, bude příjem zahrnut do dílčího základu daně dle §10 (ostatní příjmy) a lze jej pro účely základu daně snížit o výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení příjmu. Významnou výdajovou položku představuje kupní cena, resp. zůstatková cena, pokud byla nemovitost odepisována podle zákona. Pokud jsou výdaje vyšší než příjmy, je základ daně nulový.
Cenné papíry – podíly na zisku/úroky
Podíly na zisku, úroky z dluhopisu, úroky ze směnky apod. jsou příjmy zdaněné 15 % srážkovou daní. Investor obdrží zdaněné příjmy (pro účely tohoto textu uvažuji investice v rámci ČR, tj. nezohledňuji specifika mezinárodního zdanění), které neuvádí ve svém daňovém přiznání.
Cenné papíry – prodej
Příjmy z prodeje cenných papírů jsou osvobozeny od daně, pokud doba držby přesáhla 3 roky anebo pokud úhrn příjmů z prodeje CP v kalendářním roce nepřesáhne 100.000 Kč. Pokud není možné uplatnit osvobození, budou příjmy z prodeje cenných papírů zahrnuty do dílčího základu daně dle §10 (ostatní příjmy) a lze jej pro účely základu daně snížit o výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení. Pokud jsou výdaje vyšší než příjmy, je základ daně nulový.
Příkladem cenných papírů jsou akcie, dluhopisy, směnky, podílové listy atd.
Podíly na obchodní korporaci – podíly na zisku
Podíly na zisku jsou zdaněné 15 % srážkovou daní. Investor obdrží zdaněné příjmy, které neuvádí ve svém daňovém přiznání.
Podíly na obchodní korporaci – prodej
Příjmy z prodeje podílů na obchodní korporaci jsou osvobozeny od daně, pokud držba přesáhne 5 let. Pokud není možné uplatnit osvobození, budou příjmy z prodeje podílů zahrnuty do dílčího základu daně dle §10 (ostatní příjmy) a lze je pro účely základu daně snížit o výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení. Pokud jsou výdaje vyšší než příjmy, je základ daně nulový.
Movité věci – prodej
Příjmy z prodeje movitých věcí jsou osvobozeny od daně s výjimkou motorových vozidel, letadel a lodí. Ty jsou osvobozeny až ve chvíli, kdy jejich držba přesáhne dobu 1 roku (a s výjimkou cenných papírů a nemovitostí viz. výše).
Mezi movité věci se řadí také umělecká díla, zlato, drahé kameny apod.
Běžné a termínované vklady u bank, stavebních spořitelen
Tyto příjmy jsou zdaněny 15 % srážkovou daní. Investor obdrží zdaněné příjmy.
Sazba daně
V současné době podléhají všechny příjmy fyzických osob z investic (pasivní typy příjmů) stejné daňové sazbě ve výši 15 %.
Autor: Ing. Martin Protiva
