Správa mezinárodního majetku už dávno není jen o tom mít přehled, kolik kde leží peněz a jak se daří investicím. V době, kdy kapitál putuje po světě během vteřin a finanční infrastruktura dávno nezná hranice, ztrácí smysl tradiční přístup „jeden účet – jedna entita – jedna země“. Digitální bankovnictví dnes otevírá prostor pro chytře vystavěnou, propojenou a zároveň bezpečnou architekturu majetku. Jak může takové řešení vypadat v praxi?
Digitalizace bankovních služeb, globalizace rodinných majetků a tlak na transparentnost mění způsob, jakým se bohatství spravuje. Kapitál proudí napříč jurisdikcemi a aktiva mají stále širší spektrum forem, od tradičních akcií až po tokenizované instrumenty. Klasický model tedy přestává fungovat a nastává nová éra mezinárodního Wealth Managementu. Ta vyžaduje promyšlenou architekturu, která kombinuje likviditu, kontrolu a kontinuitu.
Nová éra správy majetku vyžaduje moderní architekturu
V posledních letech se správa soukromého majetku proměnila extrémně rychle. Digitalizace bankovnictví, přeshraniční pohyb kapitálu a globalizace rodin s majetkem v několika jurisdikcích vytvářejí zcela novou realitu. To, co dříve fungovalo, už nestačí. A je potřeba hledat nové cesty.
Mnoho evropských rodin s mezinárodním zázemím dnes spravuje majetek prostřednictvím několika účtů, firem či trustů, které vznikaly postupně bez jednotného plánu. Jak upozorňuje Gilly Kennedy-Smith v článku pro Wealth Briefing, v dnešní době propojeného bankovnictví a přísnějších regulačních požadavků se taková roztříštěnost stává čím dál větší výzvou. Cílem moderního přístupu není přidávat vrstvy složitosti, ale vytvořit architekturu, která spojuje přehlednost a flexibilitu s digitální dostupností. Taková struktura umožňuje jak efektivní řízení likvidity a kontrolu nad aktivy, tak udržení kontinuity při mezigeneračním předání.
Inventura současné majetkové struktury začíná uvnitř
Každá restrukturalizace začíná doma. Systematická inventura všech aktiv, účtů a entit bývá podceňovaná, přitom jde o jeden z nejdůležitějších kroků. Mnoho rodin vlastní neaktivní společnosti, zapomenuté účty nebo drobná aktiva v bankách, které nejsou napojené na moderní platební infrastrukturu. Taková „slepá místa“ znamenají ztrátu přehledu i potenciální compliance riziko.
Prvním krokem je zmapování finančních toků – odkud kam peníze směřují, v jaké měně a pod jakou právní entitou. Na základě inventury vznikne přehled, který jasně rozlišuje, kde se nachází účty, kde jsou držena skutečná aktiva a jaké subjekty mají kontrolní či investiční pravomoci. Cílem této fáze ale není jen úklid. Jde o vytvoření základu pro strategickou správu majetku.
Zásady moderní mezinárodní architektury majetku
Správně nastavená struktura dnes pracuje s principem funkčních vrstev. V praxi to znamená oddělení operativní vrstvy (běžné účty a platby), depozitní vrstvy (držení větších rezerv) a investiční vrstvy (portfoliové a alternativní investice). Takové rozdělení zvyšuje stabilitu i kontrolu. Každá entita plní jasně vymezenou roli, jedna je určena pro likviditu, jiná pro dlouhodobé investice, další může sloužit pro filantropii nebo mezigenerační přenos. Zásadní přitom není složitost, ale přehlednost a auditovatelnost. Rodina i Wealth Manageři musí být schopni kdykoli doložit původ prostředků, jejich účel a vztah mezi jednotlivými vrstvami. A právě transparentnost se stává novou formou ochrany reputace i majetku.
Bankovní vrstva: Vícejurisdikční, ale propojená
Diverzifikace bankovních partnerů napříč jurisdikcemi zůstává klíčová, ale dnes má jiný smysl než před lety. Nejde o daňovou optimalizaci, nýbrž o stabilitu a likviditu. Kombinace několika bank v různých zemích umožňuje zajistit provozní odolnost i přístup k více měnám a trhům.
Praktickým přístupem je tzv. „tiering“ účtů, tedy jejich rozdělení mezi operativní, trezorové a investiční. Digitální bankovnictví zároveň umožňuje propojit všechny vrstvy prostřednictvím multibanking platforem, které pracují s otevřeným API. Okamžité platby a automatizovaný reporting tak mění řízení likvidity z měsíční rutiny na živý, digitální proces.
Držební struktury: Od historických vrstev k moderní efektivitě
Mnoho rodinných struktur je zatíženo historickými vrstvami – společnostmi, které kdysi měly smysl, ale dnes už jen zvyšují administrativní náklady. Sloučení nebo likvidace těchto neaktivních entit často vede k větší přehlednosti i nižšímu regulatornímu riziku. Moderní architektura obvykle kombinuje národní a zahraniční prvky, například holding v rámci EU doplněný o trust nebo nadaci pro filantropické a nástupnické účely. Klíčová je koordinace, kterou by měla zajišťovat Family Office. Ta musí fungovat jako strategický koordinátor, nikoli jako pouhý správce. Efektivní rodinná kancelář dnes stojí na třech pilířích: Family Governance, přehled a integrace digitálních nástrojů. Jejím úkolem totiž je řídit tok informací, ne jen tok peněz.
Propojený finanční ekosystém
Otevřené bankovnictví, které vzniklo díky evropským směrnicím PSD2 a chystané PSD3, zásadně mění způsob, jakým se spravuje majetek. Umožňuje bezpečně propojovat účty napříč zeměmi a získat okamžitý přehled o likviditě. Při výběru bankovních partnerů dnes proto hrají roli i technologické parametry – kvalita API, úroveň zabezpečení a možnosti reportingu. Moderní multi-banking platformy už dokážou spojit i data z investičních účtů nebo krypto peněženek, čímž se otevírá cesta k jednotnému digitálnímu přehledu o celém majetku jednotlivců a rodin s vysokou hodnotou čistého jmění (HNWI).
Strategie řízení likvidity a rizik
Řízení likvidity v mezinárodním kontextu znamená práci s několika vrstvami majetku – provozní hotovostí, investičními rezervami a strategickými aktivy. Každá z nich má jiný časový horizont i účel. Při výběru jurisdikcí dnes rozhoduje nejen politická stabilita či měnové riziko, ale také kvalita regulace a úroveň digitálních bankovních služeb. K rebalancování portfolia mezi měnami a trhy dochází stále častěji – nejen z důvodu hledání výnosu, ale i jako ochrana před geopolitickými otřesy. Součástí moderní majetkové architektury je i daňová transparentnost a důsledná compliance. Rámce jako DAC8, CARF či AML proto nepředstavují překážku, ale naopak prostředek reputační i investiční ochrany. Pomáhají strukturu zjednodušit a zvýšit její důvěryhodnost.
Kryptoaktiva a nové typy aktiv v rodinných strukturách
Digitální aktiva se stále častěji objevují v portfoliích vysoce majetných rodin, ale jejich integrace vyžaduje zvýšenou opatrnost. U strukturovaných řešení je doporučeno využívat licencované poskytovatele a custody služby, které jako standardní atributy nabízejí diverzifikaci aktiv a plnou dohledatelnost. Studie Hubbis ukazují, že tokenizace a kryptoměny jsou v některých rodinných strukturách jednou z nejrychleji rostoucích oblastí, a v této praxi začíná docházet i k využití specializovaných digitálních peněženek nebo platforem v rámci rodinných fondů. Transparentní reporting a auditovatelnost tak dnes platí téměř stejně jako u tradičních investic.
Modelová mezinárodní architektura
V praxi může moderní majetková architektura vypadat následovně:
- strategická holdingová entita v jurisdikci s dobrým regulačním prostředím (například v EU)
- likvidní vrstva rozložená mezi bankovní účty v několika zemích
- dlouhodobý instrument pro správu a plánování majetku (např. rodinný fond nebo trust)
- specializovaná vrstva digitální custody (u jednotlivců a rodin zapojujících kryptoměny či tokenizovaná aktiva)
Každá část má jasně vymezený účel, což pomáhá rodině udržovat přehled o kompetencích a zodpovědnosti. Klíčová je také robustní infrastruktura pro reporting a audit, která zajišťuje, že i digitální vrstva podléhá stejným standardům jako tradiční investice
Řízení aneb Kdo sedí u stolu?
Efektivní správa mezinárodního majetku stojí i na promyšlené řízení procesů. Důležité je mít přesně vymezené role mezi finančním ředitelem rodiny, právníkem, daňovým poradcem, privátním bankéřem, investičním stratégem či odborníkem na kyberbezpečnost. Spolupráci všech odborníků definuje rodinná ústava nebo investiční mandát, který určuje jejich odpovědnosti, rozhodovací pravomoci i systém reportingu. Takový rámec podporuje kontinuitu, transparentnost a stabilitu celého uspořádání. A to bez ohledu na hranice nebo generační změny.
Akční plán na 90 dní
Transformace majetkové architektury nemusí být revolučním řešením. Jedná se spíš o postupný řízený proces, který by měl v prvních měsících zahrnovat:
- Inventuru účtů a entit
- Rozhodnutí o sloučení nebo zrušení neaktivních struktur
- Výběr bankovních partnerů a digitální infrastruktury
- Nastavení reportingového systému a governance
- Provedení revize daňové a regulatorní kompatibility
Výsledkem není jen přehlednější majetek, ale i strategická odolnost, protože dobře strukturované portfolio dnes znamená víc než ochranu. Představuje schopnost rodiny jednat chytře, rychle a s plnou kontrolou v digitálním světě.
