Panika. Slovo, které charakterizuje momentální atmosféru ve společnosti. Nejdříve všude čteme o inflaci, pak o krizi či válce a nakonec se dozvíme o výhružkách jadernými zbraněmi. Je přirozené, že to nikoho nezanechá zcela klidného. Ale panikou nic nevyřešíme, ba naopak naděláme více škody než užitku. Jak ochránit své bohatství před sama sebou?

Podzemní úkryt jako symbol bohatých. Máte ho taky? Je neděle večer a já se s překvapením v očích dívám na kategorii nejčtenějších článků v posledních dnech. Dominuje jí totiž téměř rok starý článek, u kterého jsem snad i zapomněla, že jsme jej tenkrát publikovali. Ze symbolu bohatých se pro mě v tu chvíli bunkr stal symbolem dnešní doby a stále více a více napjatější atmosféry ve společnosti.

Bunkr neboli podzemní úkryt slouží k zabezpečení osob a rodin. To je také důvodem, proč při začátku války na Ukrajině, a výhružkou použití jaderných zbraní, začínají lidé hledat informace právě o takových úkrytech. Není divu. Celá tato situace svádí k panice. Nejde jen o strach o život svůj či vašich blízkých, ale i strach z poklesu ekonomiky. Přísné sankce proti Ruské federaci, válka ani krach banky Sberbank rozhodně nepřispívají už tak vysoké inflaci. Nejen movití investoři se pochopitelně mohou takové ekonomické a společenské situace zaleknout. Bohaté rodiny mohou začít panikařit a peníze pod nátlakem emocí investovat klidně i podvodníkům, kteří jim slíbí bezpečí pro ně i rodinu. Emoce také mohou zapříčinit platbu vysoké částky nadaci, jež vlastně doopravdy nemusí být nadací. Že přece nepošlete peníze bez prověření? Za normálních okolností samozřejmě ne. Ale panika má výrazný vliv na lidské uvažování, můžete být sebevzdělanější, mít letitou praxi a nevídané zkušenosti, i tak v panice chybám neutečete. Důvody, proč se lidé v panice dopouštějí často až nesmyslných chyb, vysvětlila pro Wealth Magazín psycholožka Mgr. Marie Holyanska:

„S panikou souvisí i úzkostné či katastrofické myšlenky, nejčastěji takové, že to člověk nezvládne, zkolabuje, dostane infarkt, ‚zblázní se‘ nebo umře. Tyto myšlenky jsou velmi intenzivní a těžko odklonitelné. Člověk ve většině případů pociťuje iracionální strach a má potíže s dýcháním. Organismus na to reaguje způsobem ‚útok, útěk nebo zamrznutí‘, a to i bez přítomnosti reálného nebezpečí. V těle však probíhají stejné reakce, jako když člověka skutečné nebezpečí ohrožuje. Proto se může stát, že v tomto tunelovém vidění má zamlžené veškeré možnosti či způsoby řešení a může se zachovat nebo rozhodnout zkratkovitě či bez rozmyslu.“

Emoce jako riziko investic

Vlastní emoce jsou jednou z hrozeb, na kterou investiční experti a Wealth Manageři často upozorňují.  „Emoce jsou společně s inflací jedním z největších rizik dlouhodobých investorů, i těch majetných. Právě vlastní emoce ohrožují dlouhodobý úspěch investičního portfolia,“ upřesnil Jan Sušánka, investiční poradce a stratég ve společnosti Sušánka & Partneři. „V současné době emoce investorů v kombinaci s možnou panikou pracují a jsou velmi vypjaté. V médiích se uvádí, že kapitálový trh a akcie klesají,“ dodal.

Investovat by podle odborníků měli lidé poklidně a s úvahou.

Patří panika do investování?

Odborníci se na odpovědi na tuto otázku mnohdy neshodují a názory se tak liší. Ačkoliv osobní panika může vše pokazit, zároveň davové šílenství může být pro jiné investory možností ke zvýšení zisku a celkovou ekonomiku může posunout přirozeně dál. Například pro Ing. Vítězslava Křížka, Wealth Managera ze společnosti Multi Family Office, je všeobecná panika pro zkušené investory příležitostí:

„Pod vlivem aktuální vyhrocené světové politické situace vládne finančním trhům panika. Panika ale do světa financí patří a bylo tomu tak v minulosti vždycky, když se něco dělo. Panika mezi investory je při kolísání trhů velmi důležitá, protože přináší změnu stávajících poměrů a právě změna je krví finančních toků. Zkušený a moudrý investor ale panice nepropadá. Ví, že všechna rozhodnutí mají být postavena na základě promyšlené úvahy, nikoliv zkratového jednání. Důkazem toho, že tohle pravidlo funguje, je uznávaný průkopník podílových fondů, Sir John Templeton. ‚Investujte v době největšího pesimismu,‘ říkával a díky tomu se stal multimilionářem. Co se tedy přidržet této staré pravdy a nakoupit dnes levně, co včera bylo drahé? Jiné přísloví dnešní situaci popisuje ještě přesněji: ‚Nakupuj při zvuku polnic a prodávej za zpěvu písní míru.‚“

Opačný názor zastává Ing. Pavel Jíša: „Jsem toho názoru, že panika do investování nepatří. Jako v jiných oblastech života rozhodnutí ve spěchu, v panice, často nebývá tím nejlepším rozhodnutím. Emoce při investování hrají velkou roli, ale je dobré je mít pod kontrolou a rozhodnutí o nákupu či prodeji vždy konfrontovat s odpověďmi na výše uvedené otázky _{(viz rámeček výše, pozn.autorky)}, případně se raději vyhnout rizikovějším a volatilnějším investicím. Je to i o zkušenostech, které investor, bez ohledu na výši majetku, nabyl. Je to podobně jako se silnou motorkou. Pokud jste dobrý řidič a máte zkušenosti, můžete si dovolit osedlat silnější stroj a jet o něco rychleji, než když jste včera získal společně s řidičákem na auto oprávnění i pro 125ku.“

Ochrana bohatství převažuje nad ziskem

Nejdůležitějším prvkem je zabezpečení vašeho vybudovaného bohatství, jinak nemusí dojít k jeho zachování pro další generace. Ochrana bohatství je v takových chvílích prioritou. „U bonitních investorů není nejdůležitější zhodnocení majetku, ale ochrana kapitálu + přidání několika procent nad inflaci. Právě ochrana již vybudovaného kapitálu je pro bonitní investory to nejdůležitější. Proto by investoři, i ti bonitní, již požadují primárně ochranu kapitálu, měli investovat způsobem a se strategií, která je připravená na různé scénáře, jež mohou nastat – jak na ekonomické, politické, tak i na válečné konflikty,“ potvrdil Sušánka.

Podle Ing. Petra Víta, člena bohaté české rodiny a Wealth Managera v Multi Family Office, je jasnou investiční strategií upřednostnit ochranu bohatství nad výnosem:

„Protože se dlouhodobě držíme zásad, které upřednostňují ochranu bohatství před krátkodobým ziskem, tak portfolia našich klientů počítají se všemi možnými scénáři, které na trzích mohou nastat. Tedy i se současným scénářem portfolia našich klientů počítají. V portfoliích našich klientů dlouhodobě převažují dolarové investice do amerických společností. Z tohoto důvodu se velká část aktuálních poklesů na burzách kompenzuje s poklesem kurzu koruny. V korunovém vyjádření tedy naši klienti v současné situaci ztrácí výrazně méně než průměrný investor na světových burzách.“

ČTĚTE TAKÉ: VÁLKA NA UKRAJINĚ – ODBORNÍCI RADÍ, JAK COHRÁNIT SVE BOHATSTVÍ

Základem je diverzifikace

„Základní poučkou je diverzifikace. Kvalitní portfolio nevytvoříte ze dvou či tří produktů. Toto investorské zaklínadlo _{(diverzifikace, pozn. autorky)} však pro vytvoření kvalitního a diverzifikovaného portfolia samo o sobě nestačí. Portfolio investora ve věku 30 let, ekonomicky aktivního, pravděpodobně s nějakou hypotékou a manželkou na mateřské bude vypadat určitě zcela jinak než portfolio investora kolem 60ti let, který aktuálně prodal svoji firmu a tím přišel o svůj příjem. Pokud se jedná o investora začátečníka, měl by se obrátit na zkušenějšího profesionála s dobrými referencemi od lidí z oboru. A pak, odpovědně si pro sebe zodpovědět, výše uvedených 5 otázek a investiční příležitosti podle těchto odpovědí do portfolia zahrnout. A poslední tip, resp. rada na závěr –  někdy je méně více,“ poznamenal Pavel Jíša.

Diverzifikace nemusí být pouze podle typu investic. Pavel Kolář, CEO ve společnosti Svěřenská správa, upozornil na možnost diverzifikace napříč státy: „Alokace majetku v různých státních jurisdikcích je sice jedním z nejnákladovějších řešení, ale na příkladu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou vidíme, že je efektivní. Mít majetek, což se týká i businessu, rozložený v jediném státě přináší velká rizika ze strany politických, ekonomických i válečných hrozeb.“

Podobný názor potvrdil i Sušánka: „Pro české investory se doporučuje, aby finanční aktiva diverzifikovali z pohledu regionu, měn, investičních nástrojů, velikosti a typu firem a investičních platforem dle regionů. Z pohledu investičního portfolia je důležitá diverzifikace správců (platforem) u investorů, kteří disponují majetkem ve velikosti 2 500 000 USD a více. Jako nejbezpečnější řešení se doporučují  švýcarské privátní banky, které přežily v historii i 2. světovou válku. Čím je majetek větší, tím je důležitější mít správců více, aby se v případě válečného konfliktu či jiné nenadálé události investoři alespoň k části majetku dostali.“