Po několika letech mimořádného růstu evropských zbrojařských akcií se pozornost investorů přesouvá od celého sektoru k výsledkům jednotlivých společností. Pro další vývoj bude rozhodující především to, které firmy skutečně získají nové zakázky, jaké marže jim přinesou a zda se budoucnost boje neposune od tradičních drahých platforem směrem k levnějším dronům, senzorům a softwaru. Vyplývá to z analýzy investiční společnosti CYRRUS.

Růst evropského obranného sektoru byl v posledních letech mimořádný. Od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 do jara letošního roku vzrostly zdražily obranné akcie o více než 450 procent. Zatímco širší evropský akciový trh přidal přibližně 40 procent. Ještě výraznější byl vývoj u některých jednotlivých společností. Akcie největšího německého zbrojaře Rheinmetall například od začátku roku 2022 do října 2025 posílily přibližně o 2240 procent, z toho jen v roce 2025 zhruba o 150 procent.

Plošný růst střídají větší rozdíly mezi firmami

Spolu s cenami akcií výrazně rostlo také ocenění zbrojařských společností. V srpnu 2025 se osm významných evropských zbrojařů obchodovalo průměrně za více než třicetinásobek očekávaných zisků, téměř dvojnásobek pětiletého průměru. Valuace sektoru se tak dostaly přibližně na úroveň technologických společností, jako jsou Microsoft nebo Nvidia. V letošním roce už ale nálada investorů citelně ochladla. Březnový propad indexu MSCI Europe Aerospace & Defence o 9,2 procenta byl nejhorší za posledních pět let. Kvůli nepříznivým tržním podmínkám bylo také odloženo plánované IPO výrobce obrněné techniky KNDS.

„Rozptyl výkonnosti jednotlivých zbrojních akcií by měl být v příštích letech větší než v první fázi evropského přezbrojování. V roce 2022 prakticky všem pomáhala stejná makro teze: Evropa musí více utrácet za obranu. Z původně plošného ‚defence trade‘ se tak zřejmě přesouváme do období výraznější diferenciace mezi vítězi a poraženými,“ říká Martin Vatrt, hlavní analytik společnosti CYRRUS.

Vysoká valuace zvyšuje citlivost na zklamání

Mimořádně příznivého prostředí dokázaly využít také samotné zbrojařské společnosti a jejich vlastníci. Czechoslovak Group (CSG) vstoupila na amsterdamskou burzu v lednu 2026, ještě v době, kdy se evropské obranné akcie pohybovaly poblíž historických maxim. IPO ji ocenilo na 25 miliard eur a v rámci nabídky akcií v objemu až 3,8 miliardy eur se na burzu dostalo přibližně 15 procent společnosti. Podle analýzy šlo o největší burzovní úpis obranné společnosti v historii.

Vysoké ocenění však zároveň zvyšuje citlivost akcií na zprávy, které nenaplní očekávání investorů. Dobře to ukázal vývoj Rheinmetallu, jehož akcie se začátkem července nacházely více než 30 procent pod úrovní ze začátku roku. K dalšímu poklesu výrazně přispělo rozhodnutí Berlína zrušit program fregat F126, u kterého Rheinmetall nabízel převzetí projektu za 12,8 miliardy eur a s jeho získáním trh do značné míry počítal.

„Geopolitický šok nejprve přitáhl pozornost investorů. Politická rozhodnutí a nové kontrakty následně zvýšily očekávané zisky a potvrzování této teze vytáhlo vzhůru také ocenění firem. Jakmile se ale optimistický scénář stal široce přijímaným konsenzem, začaly být ceny mnohem citlivější na každé zklamání,“ vysvětluje Vatrt.

Rozhodnou kontrakty, zisky a technologie

Pro další vývoj zbrojařských akcií tak nebude rozhodující pouze růst evropských výdajů na obranu, ale především schopnost jednotlivých společností proměnit vyšší rozpočty v nové kontrakty a růst zisků. Stále důležitější bude také technologický vývoj a otázka, zda větší část budoucích obranných výdajů zamíří k tradičním drahým vojenským platformám, nebo k levnějším dronům, senzorům a softwarovým řešením.

„Zdrojem budoucích výnosů bude muset být stále více skutečný růst zisků. Samotná příslušnost ke zbrojnímu sektoru už nebude stačit a mezi jednotlivými tituly proto očekáváme podstatně větší rozdíly než v uplynulých letech,“ uzavírá Vatrt.