Ačkoliv je venture capital velmi specifickou oblastí zaměřenou na rizikové investice a co nejvyšší zisky, snaží se zároveň svými financemi podporovat dárcovství i společensky odpovědné firmy. Venture capital fondy stále častěji investují do společensky prospěšných společností. Některé mají charitativní přesah, jiné myslí na ochranu přírody nebo podporují ohrožené skupiny lidí.
Není potřeba dlouze zjišťovat, odkud přišel pojem venture filantropie. Pojem správně ukazuje na oblast venture capitalu. Využívá většinu principů financování rizikového kapitálu, investuje tedy hlavně do začínajících, rychle rostoucích a rizikových sociálních podniků. Typické je výrazné zapojení investorů do finančního plánování. Hlavní dárci často zasedají ve správních radách organizací, které podporují a celkově se zapojují do provozních nebo manažerských činností.
Jak funguje venture (rizikový) kapitál?
Venture Capital fondech nebo také venture kapitálu jsou stál populárnějšími mezi investory, především díky svému zaměření na jeden ze současných trendů – startupy. Jde o alternativní typ financování právě do těchto začínajících firem, a to na základě specifických strategií s ohledem na vysokou rizikovost investic. Právě odtud pochází výraz venture. Pokud se rizikový kapitál odráží ve filantropických projektech, máte na světě nový pojem – venture filantropie.
Konkrétní podoba venture filantropie
Venture filantropie má mnoho podob, zaměřují se na ni jak soukromé nadace podporované movitými jednotlivci (např. Nadace Billa a Melindy Gatesových), tak filantropické investiční skupiny nebo charitativní organizace. V současnosti je tento typ dárcovství rozšířen spíše v zahraničí. V zemi svého původu, tedy v USA, jsou nejčastější formou venture filantropie různé granty, například vládní nebo univerzitní. Nesmíme zapomenout ani na to, že kromě finančních darů může venture filantropie zahrnovat i jiné formy pomoci včetně odborného poradenství, marketingových konzultací nebo měření úspěšnosti.
Riziková filantropie versus impaktové investování
Tyto výrazy se často chybně zaměňují, protože mají podobný cíl – vydělat a zároveň konat společenské dobro. V obou případech může jít o sociálně prospěšné aktivity (SRI) nebo environmentální, sociální a správní kritéria (ESG). Impaktové investování ale není narozdíl od venture filantropie spojené s vysokou mírou rizika a zpravidla investuje do podniků, které řeší sociální problémy.
Zároveň se rozdíl projevuje i v době trvání investic. Impaktové investování je časově víceméně neomezené, zatímco u venture filantropie počítáme s podporou minimálně v horizontu tří let, častěji pěti až sedmi let.
Principy, které platí dodnes
Začátky tohoto konceptu jsou podle serveru Investopedia.com spojené s Johnem D. Rockefellerem III., který v roce 1969 poprvé použil termín „filozofie rizikového kapitálu“. Popsal ho tehdy jako „dobrodružný přístup k financování nepopulárních sociálních věcí“.
Rockefellerova nadace úspěšně funguje dodnes a o venture filantropii je stále větší zájem. V souvislosti s klimatickou změnou nebo složitou geopolitickou situací totiž veřejnost vnímá, že tradiční mechanismy financování málokdy pomáhají budovat kapitál neziskovým organizacím nebo jiným společensky prospěšným odvětvím.