Movité rodiny i jednotlivci mohou v České republice spravovat a předávat majetek prostřednictvím několika právních nástrojů. A stále častěji volí podle zahraničních vzorů svěřenský fond nebo rodinnou fundaci. Jak se tyto struktury liší? A pro které případy jsou vhodné?

Svěřenských fondů, nadací a nadačních fondů už v Česku funguje několik tisíc. Často je zakládají právě bonitní rodiny nebo jednotlivci za účelem zachování hodnoty a integrity soukromého majetku i jeho bezproblémovému transferu dalším generacím. V článku se podíváme, co mají tyto nástroje společného a jaké jsou mezi nimi rozdíly. A na závěr si ukážeme i několik příkladů z praxe.

Svěřenský fond versus fundace

Rodiny s vysokou hodnotou čistého jmění v České republice velmi často využívají svěřenský fond. Od nadačního fondu či nadace se liší tím, že podle české legislativy není právním subjektem, ale v některých situacích je za něj považován: „Je účelově osamostatněným majetkem, který postrádá právní osobnost, v důsledku čehož nemůže být považován za právnickou osobu (pro účely některých daňových zákonů se však na něj jako na právnickou osobu hledět může),” vysvětluje svěřenský fond v textu pro Businessinfo.cz Martin Doleček.

Svěřenský fond je autonomním vehiklem, majetek v něm vyčleněný je tak jeho vlastnictvím. Majetek ve fondu následně spravuje svěřenský správce vybraný zakladatelem či celou rodinou, a spravedlivý nárok na něj má beneficient neboli obmyšlený. Ten může být plnoletý i nezletilý, z rodiny i mimo ni. Veškeré podmínky plnění, obmyšlené a další náležitosti stanovuje statut svěřenského fondu. Proto je důležité jej sepsat tak, aby udržel kontinuitu majetku při mezigeneračním předávání.

Výhody využití svěřenského fondu:

• Náročnost: založení svěřenského fondu může být jednodušším řešením (po technické a právní stránce, nikoliv v rámci řešení rodinného majetkového plánování)
• Anonymita: svěřenský fond je zapsán v evidenci svěřenských fondů, avšak většina údajů (například zakladatel, beneficient atd.) jsou skryté. Rodinná fundace je zveřejněna s platnými údaji včetně zakladatele v obchodním rejstříku.
• Míra využití: svěřenský fond, resp. jeho zahraniční obdoba, je v mnoha zahraničních jurisdikcích známější a velmi využívaná
• Daňová optimalizace: v mnoha jurisdikcích je právě svěřenský fond (trust) využíván právě z daňových důvodů, např. kvůli vysoké darovací či dědické dani

Rodinná fundace je právní pojem, který označuje nadace nebo nadační fondy, jež dle zakladatelské listiny “statutu” slouží k podpoře zakladatele nebo jeho blízkých osob. Nadace a nadační fondy, které se obecně označují jako Fundace, upravuje zákon č. 89/2012 Sb. § 303-401 Oddíl 3. Základem Fundací je majetková podstata sloužící k určenému účelu tzv. fundus, z latinského „fundatio“, z čehož je také odvozen i jejich název.

Vložené jmění se v tomto případě spravuje správní rada, která může mít jednoho i více členů, a často je mezi nimi i sám zakladatel nebo další členové rodiny. Neznamená to však, že by na nadačním fondu nebo nadaci měli podíl a z jejich role ve správní radě jim ani nevzniká nárok na finanční plnění – pokud není definováno jinak (např. v rámci odměňování členů rodiny za zapojení do formálních správních orgánů).

Fundace, mezi které se řadí nadace nebo nadační fondy, jsou právnické osoby, do nichž se vloží majetek za konkrétním účelem. Tento účel může mít za cíl obecné blaho, v takovém případě se bavíme o veřejně prospěšné fundaci nebo může mít účel soukromý. V případě soukromého účelu je fundace založena na podporu, popř. její činnost směřuje k podpoře, zakladatele nebo osob blízkých zakladateli, jimiž mohou být pouze fyzické osoby. Pak se jedná výslovně o rodinnou fundaci ztrácející status veřejné prospěšnosti. Pro získání označení rodinné fundace je nutné, aby příjemci podpory byly pouze osoby blízké zakladateli vymezené v § 22 odst.1 občanského zákoníku.

Výhody využití rodinné fundace:

• Právní / daňové náležitosti: v některých jurisdikcích může být daňově nebo právně výhodnější založení nadace či nadačního fondu
• Nárok na vlastnictví: fundace mají samostatnou právní subjektivitu a právní i věcný nárok na majetek má nadace sama – případní beneficienti tak nemají žádný zájem na nadačním majetku
• Právní subjekt: rodinná fundace může uzavírat smlouvy s třetími osobami (v případě svěřenského fondu smlouvy uzavírá správce, nikoliv fond)
• Filantropie: snadnější začlenění filantropických projektů

Společné znaky a daňové výhody

Společnou mají obě struktury vysokou flexibilitu, a to v nastavení výše vloženého majetku i v určení osob, které mají nárok na plnění z fondu. O těch vždy rozhoduje sám zakladatel, který může každou z těchto struktur založit pro majetkové uspořádání jak za života, tak pro případ smrti. A shodná je i možnost zapojit do vedení rodinnou radu nebo naopak externí profesionály. 

Zapomenout ale nesmíme ani na daňová a účetní pravidla, kterými mají svěřenské fondy i fundace blízko k obchodním korporací. Pro daňové účely jsou obě struktury (tedy i svěřenský fond) považovány za právnickou osobu a musí si tedy vést účetnictví a platit daně. Pokud ale splní legislativní podmínky, na rozdíl od zmiňovaných společností jsou osvobozené od daně z příjmu pro členy rodiny. A výhodnější sazbu zaručují i při nesplnění podmínek, protože v takovém případě se daní jako dary.

Zahraniční alternativy

Ve Spojených státech, v západní Evropě i jinde v zahraničí jsou svěřenské fondy známé spíš jako trusty a mohou se v některých ohledech lišit. Častou strukturou je v zahraničí i rodinný nadační fond, který často zřizují i české movité rodiny s cílem maximální diverzifikace rizik. Svůj majetek tak mohou jurisdikčně diverzifikovat, lépe začlenit do mezinárodních struktur a dosáhnout co nejvyšší stability. Vždy je ale důležité zvážit odlišné právní i daňové podmínky, které často znamenají i vyšší náklady na provoz fondu.

Co se osvědčilo v praxi?

Námi oslovení členové bonitních českých rodin volí různé struktury s různými správními orgány. Například rodina Kučerů, spoluzakladatelé firmy Avast Software (nyní součástí Gen Digital), se nedávno rozhodli založit v Lichtenštejnsku nadační fond, který spravuje veškerý rodinný majetek. Důležité je pro ně vymezení pravidel a rolí členů rodiny v tomto fondu, kdy se alespoň jeden z nich aktivně podílí na jeho vedení jako člen správní rady. A v současnosti tuto roli zastává právě syn zakladatelů Eduard Kučera, jak se podělil v rozhovoru pro Wealth Magazín – Premium.

Naopak spoluzakladatel firmy Albixon Jaroslav Smetana v rozhovoru pro Wealth Magazín – Premium v roce 2022 uvedl, že s rodinou přemýšlí o svěřenském fondu, který bude řídit majetkové účasti v rodině. A o rok později skutečně oznámil jeho založení. Vedení firmy tedy svěřil profesionálnímu managementu a svůj vlastnický podíl přenechal rodině právě prostřednictvím svěřenského fondu. „Chceme vytvořit jasnou strukturu, do které nyní ty jednotlivé firmy a aktivity zasazujeme. Pak vznikne taková holdingová korporátní struktura, která bude v rodinných rukou,” prozradil v rozhovoru pro Wealth Magazín Jaroslav Smetana, jehož inspirací je Tomáš Baťa s rodinou.