Federální rezervní systém bývá někdy popisován jako soukromá centrální banka vlastněná největšími americkými finančními domy. Realita je podstatně složitější. Komerční banky skutečně drží akcie regionálních Federal Reserve Banks a podílejí se na volbě části jejich vedení. Tyto akcie jim ale nedávají vlastnická práva srovnatelná s akcionáři běžné společnosti a už vůbec jim neposkytují právo podle velikosti podílu hlasovat o amerických úrokových sazbách. Přesto existují legitimní otázky, zda konstrukce Fedu nevytváří příliš těsný vztah mezi regulátorem a regulovanými bankami.

Když se řekne americká centrální banka, může vzniknout dojem jedné instituce podobné například České národní bance. Federal Reserve System je ale decentralizovaná struktura vytvořená Kongresem v roce 1913. Skládá se mimo jiné z federálního Board of Governors ve Washingtonu a dvanácti regionálních Federal Reserve Banks rozmístěných po Spojených státech. Sám Fed k otázce vlastnictví uvádí, že Federal Reserve System není „vlastněn“ žádnou osobou nebo organizací. Board of Governors je federální vládní agentura, jejíž členy nominuje prezident Spojených států a potvrzuje Senát. Regionální Reserve Banks mají naopak některé charakteristiky soukromých korporací. Právě tato kombinace veřejných a soukromých prvků je zdrojem velké části sporů o skutečnou povahu Fedu.

Vlastnická struktura Fedu

Samotný Fed na svém webu výslovně uvádí, že Federal Reserve System jako celek „není nikým vlastněn“. Board of Governors ve Washingtonu je federální vládní agenturou, zatímco dvanáct regionálních Federal Reserve Banks má některé korporátní prvky a jejich akcie drží komerční banky, které jsou členy Federal Reserve System. Fed současně zdůrazňuje, že tyto akcie se zásadně liší od akcií běžné soukromé společnosti. Jejich držení je zákonnou podmínkou členství a nepředstavuje standardní vlastnické právo ke všem aktivům či rozhodování Fedu.