Týden na finančních trzích – Americká inflace otřásla dluhopisovými trhy. Akcie přesto dokázaly výrazně posílit

Autor Michal Stupavský
A+A-
Reset
The word inflation written on wooden blocks

Uplynulý týden na globálních finančních trzích charakterizoval především poměrně dramatický výprodej amerických vládních dluhopisů v reakci na překvapivě vysokou říjnovou inflaci a další zpřísnění očekávání ohledně měnové politiky amerického Fedu. Americký dolar výrazně posílil a drahé kovy naopak prudce ztrácely. Pozoruhodná však byla odolnost globálních akciových trhů, které po předchozích výrazných ztrátách převážně rostly. Investoři tak v rámci jednotlivých tříd aktiv vysílali poněkud protichůdné signály.

Americká inflace zvýšila očekávání dalšího zpřísnění měnové politiky Fedu

Nejdůležitější makroekonomickou událostí minulého týdne bylo úterní zveřejnění americké inflace za říjen. Podle amerického statistického úřadu BLS vzrostl index spotřebitelských cen meziměsíčně o 0,4 %, což představovalo zpomalení oproti zářijovým 0,6 %, nicméně překonání analytického konsenzu na úrovni 0,3 %. Ještě důležitější byla jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií. Ta meziměsíčně vzrostla o 0,3 %, zatímco analytici očekávali pouze 0,2 %. Stejným tempem přitom jádrové spotřebitelské ceny rostly také v srpnu a září.

Přestože se tedy celková meziměsíční inflace oproti září snížila, jádrové cenové tlaky zůstávají nepříjemně vysoké a jejich očekávané zmírnění se zatím nedostavuje. Pokud by jádrové spotřebitelské ceny pokračovaly v růstu o 0,3 % měsíčně, odpovídalo by to anualizované inflaci přibližně 3,7 %, tedy výrazně nad dvouprocentním inflačním cílem Fedu.

Z pohledu struktury říjnové inflace byl významný zejména růst cen potravin, bydlení, zdravotní péče a některých služeb. Ceny potravin vzrostly meziměsíčně o 0,5 %, náklady na bydlení o 0,3 % a ceny energií o 0,7 %. Přestože energetická inflace výrazně zpomalila oproti září, pokračující cenové tlaky v jádrových položkách spotřebitelského koše naznačují, že americká inflace není pouze důsledkem energetického šoku, ale má rovněž významnou domácí a strukturální složku.

Dojde ke zvýšení úrokové sazby?

Inflační překvapení okamžitě vyvolalo výrazné přehodnocení očekávané trajektorie amerických úrokových sazeb. Finanční trhy začaly prakticky se stoprocentní pravděpodobností počítat s tím, že Fed na prosincovém zasedání základní úrokovou sazbu znovu zvýší, přinejmenším o čtvrt procentního bodu. Současně se zvýšila pravděpodobnost ještě razantnějšího zvýšení o půl procentního bodu.

Jestřábí očekávání dále podpořila vyjádření představitelů Fedu. Guvernér Christopher Waller například připustil, že vzhledem k přetrvávajícím inflačním tlakům by bylo vhodné zvážit zvýšení sazeb o půl procentního bodu již na prosincovém zasedání. Trhy tak začaly zohledňovat scénář, v němž se měnová politika Fedu bude muset zpřísnit výrazněji, než se ještě před několika týdny předpokládalo.

Určité zmírnění obav přinesla až páteční statistika výrobních cen. Index cen výrobců PPI v říjnu meziměsíčně vzrostl o 0,3 %, tedy méně než očekávaných 0,4 %, a výrazně zpomalil oproti zářijovému růstu. Meziročně však výrobní ceny vzrostly o 6,5 %, nejrychleji od listopadu 2022. Celkový obrázek americké inflace tak zůstává poměrně nepříznivý.

Měnové trhy: americký dolar výrazně posílil

Na globálních měnových trzích byl dominantním trendem výrazný růst amerického dolaru. Dolarový index DXY posílil o 1,1 % na 103,4 bodu. Hlavním důvodem bylo právě zvýšení očekávaných úrokových sazeb Fedu a prudký růst výnosů amerických vládních dluhopisů, které zvýšily relativní atraktivitu dolarových aktiv.

Vůči euru americký dolar posílil o 1,1 % na 1,102 EUR/USD. Americká měna tak těžila z rozšiřujícího se diferenciálu očekávaných úrokových sazeb mezi Spojenými státy a eurozónou. Zatímco Fed čelí přetrvávajícím domácím inflačním tlakům, Evropská centrální banka se musí vyrovnávat také se slabší ekonomickou dynamikou eurozóny.

Japonský jen vůči dolaru oslabil o 0,8 % na 159,7 USD/JPY. Slabost japonské měny odrážela výrazný rozdíl mezi americkými a japonskými úrokovými sazbami, přestože také výnosy japonských vládních dluhopisů minulý týden poměrně výrazně rostly.

Česká koruna vůči euru oslabila o 0,3 % na 24,41 koruny za euro. Výraznější ztrátu zaznamenala vůči americkému dolaru, konkrétně přibližně 1,3 % na 22,13 koruny za dolar. Korunu sice nadále podporuje relativně přísná měnová politika ČNB, jejíž základní dvoutýdenní repo sazba po nedávném zvýšení dosahuje 4,00 %, nicméně globální posilování dolaru a prudký růst amerických dluhopisových výnosů představovaly pro středoevropské měny negativní faktor.

Dluhopisové trhy: nejprudší výprodej amerických vládních dluhopisů od dubna 2025

Na globálních dluhopisových trzích převládaly výrazné ztráty. Široký globální dluhopisový index Bloomberg Global Aggregate poklesl o 1,5 % a prakticky stejnou ztrátu zaznamenal široký globální index vládních dluhopisů. Americké vládní dluhopisy odepsaly 1,4 %, přičemž index amerických vládních dluhopisů se splatností nad dvacet let propadl dokonce o 3,1 %.

Pro americké vládních dluhopisy se jednalo o nejhorší týden od dubna loňského roku, kdy prezident Donald Trump oznámil rozsáhlá dovozní cla v rámci takzvaného Liberation Day a vyvolal mimořádnou volatilitu na globálních finančních trzích.

Bezprostředním katalyzátorem současného výprodeje bylo úterní inflační překvapení, které vedlo k prudkému růstu očekávaných krátkodobých sazeb Fedu. Dalším faktorem byla relativně slabší poptávka při aukcích amerických vládních dluhopisů, která přispěla k tlaku na dlouhodobé výnosy.

Výnos dvouletého amerického vládního dluhopisu vzrostl o 33 bazických bodů na 4,84 %, zatímco výnos desetiletého dluhopisu se zvýšil o 28 bazických bodů na 5,14 %. Výnos třicetiletého dluhopisu vzrostl o 20 bazických bodů na 5,47 %.

Výraznější nárůst výnosů na krátkém konci americké výnosové křivky odrážel především prudké přehodnocení očekávané trajektorie měnové politiky Fedu. Rozdíl mezi desetiletým a dvouletým výnosem se tak mírně snížil, což znamenalo zploštění výnosové křivky.

Z makroekonomického pohledu je podstatné, že prudký nárůst amerických dluhopisových výnosů se odehrával v prostředí stále relativně odolného hospodářského růstu a zvýšené inflace. Trhy tak začaly zohledňovat scénář, v němž Fed bude muset udržovat restriktivní měnovou politiku delší dobu, případně přistoupit k dalšímu výraznějšímu zvýšení sazeb.

Rostoucí výnosy amerických vládních dluhopisů zároveň představují významný globální faktor zpřísňování finančních podmínek (global financial conditions tightening). Zvyšují náklady financování firem i domácností, negativně ovlivňují valuace dlouhodobých finančních aktiv a vytvářejí tlak na ostatní dluhopisové trhy.

Situace mimo USA

Právě tento přenos byl patrný také v Evropě a Japonsku. Výnos desetiletého německého vládního dluhopisu vzrostl o 12 bazických bodů na 3,38 %, zatímco francouzský desetiletý výnos se zvýšil o 16 bazických bodů na 4,92 %. Rozdíl mezi francouzským a německým desetiletým výnosem se tak mírně rozšířil na přibližně 154 bazických bodů.

V Japonsku byl nárůst výnosů ještě výraznější. Výnos desetiletého vládního dluhopisu vzrostl o 23 bazických bodů na 2,87 %, zatímco třicetiletý výnos se zvýšil o 18 bazických bodů na 4,00 %. Japonský dluhopisový trh tak nadále prochází významnou změnou úrokových podmínek po dlouhém období mimořádně uvolněné měnové politiky.

České vládní dluhopisy zaznamenaly relativně mírnější ztráty. Jejich široký index poklesl o 0,5 %, přičemž výnos dvouletého vládního dluhopisu vzrostl o 5 bazických bodů na 4,26 % a desetiletý výnos o 9 bazických bodů na 5,23 %. Český trh tak reagoval na globální růst dluhopisových výnosů, avšak podstatně umírněněji než americký nebo japonský dluhopisový trh.

Zajímavý vývoj zaznamenaly korporátní dluhopisy. Globální dluhopisy investičního stupně oslabily o 1,4 %, zatímco rizikovější dluhopisy spekulativního stupně (high-yield – HY) ztratily pouze 0,3 %. Přestože jejich průměrné výnosy do doby splatnosti vzrostly, kreditní marže se naopak zúžily. U dluhopisů investičního stupně poklesly přibližně o 5 bazických bodů a u dluhopisů spekulativního stupně dokonce o 21 bazických bodů.

Tento vývoj naznačuje, že hlavním důvodem poklesu tržních cen korporátních dluhopisů nebyly až tolik rostoucí obavy o kreditní kvalitu emitentů, nýbrž především prudký růst bezrizikových úrokových sazeb. Kreditní trhy tak nadále vykazovaly relativně solidní rizikový sentiment, což bylo konzistentní také s pozitivní výkonností akciových trhů.

Akciové trhy: navzdory růstu dluhopisových výnosů převládaly zisky

Poněkud překvapivě zaznamenaly globální akciové trhy poměrně silný týden, a to navzdory prudkému růstu amerických dluhopisových výnosů.

Široký globální akciový index MSCI All Country World posílil o 2,5 %, stejně jako americký index S&P 500. Technologický Nasdaq Composite přidal 2,3 % a index sedmi největších amerických technologických společností Magnificent 7 vzrostl o 1,9 %.

Po předchozích týdnech výrazných ztrát tak akciové trhy zaznamenaly technické zotavení, které bylo navíc poměrně široce založené. Rovnoměrně vážený index S&P 500 posílil o 2,3 %, zatímco americké akcie mimo sektor informačních technologií vzrostly o 2,8 %. Samotný technologický sektor přidal 2,0 %.

Tato výkonnostní struktura naznačuje, že investoři nadále přesouvají část kapitálu od největších technologických gigantů do širšího spektra sektorů a společností. Současně však nelze hovořit o plošném odlivu kapitálu z technologických akcií.

Na globální úrovni IT sektor posílil o 3,3 %, výrobci technologického hardwaru přidali 5,6 % a polovodičové společnosti 3,5 %. Výrazně slabší byl naopak segment softwarových společností, který vzrostl pouze o 0,4 %.

To ukazuje, že investoři stále selektivně vyhledávají společnosti napojené na AI investice, zároveň však pečlivěji rozlišují jejich fundamenty, valuace a schopnost vytvářet dlouhodobou ekonomickou hodnotu.

Výrazným tématem týdne byl také otřes ve společnosti Nvidia po odchodu jejího dlouholetého generálního ředitele Jensena Huanga. Tato událost vyvolala výrazné kolísání akcií společnosti a zvýšila nejistotu ohledně budoucího směřování jednoho z nejdůležitějších hráčů globálního AI ekosystému. Obavy investorů se týkaly rovněž možného dalšího zpřísnění amerických vývozních omezení pro pokročilé polovodiče určené do Číny.

Z fundamentálního hlediska však nadále zůstává klíčovým tématem změna investičního narativu kolem umělé inteligence. Finanční trhy stále více přesouvají pozornost od rekordních kapitálových výdajů (CAPEX) a očekávaného růstu tržeb k návratnosti investovaného kapitálu (ROIC) a tvorbě volných peněžních toků (FCF). V prostředí vyšších dluhopisových výnosů totiž dále rostou nároky na ekonomickou návratnost nových investičních projektů.

Geografické rozdělení

Z geografického pohledu byla nejvýraznější pozitivní výkonnost zaznamenána v Japonsku, kde index MSCI Japan vzrostl o 6,3 %. Japonské akcie tak výrazně korigovaly předchozí ztráty, přičemž sentiment podporovaly příznivé firemní výsledky, zotavení polovodičových titulů a relativně slabý jen.

Evropský index STOXX Europe 600 posílil o 2,4 %, podobně jako širší index neamerických akcií. Akcie rozvíjejících se trhů přidaly 3,2 % a rozvíjející se Asie 3,4 %.

Významnou výjimkou byla Čína, jejíž akciový index MSCI China propadl o 4,6 %. Čínské technologické společnosti negativně reagovaly především na zvýšené obavy z dalších amerických omezení vývozu pokročilých AI čipů a z potenciálního narušení technologických dodavatelských řetězců.

Indické akcie naopak mírně posílily o 0,8 %, latinskoamerické přidaly 0,4 % a akcie střední a východní Evropy zaznamenaly růst o 2,2 %. Český index PX vzrostl o 0,8 % na 2652 bodů.

Z globálního sektorového pohledu se nejvíce dařilo energetice (Energy) a průmyslu (Industrials), které shodně posílily přibližně o 3,5 %. Relativně slabší výkonnost zaznamenaly základní materiály (Materials), jejichž index nepatrně oslabil, a realitní sektor (Real Estate), který přidal pouze 0,6 %. Zde se negativně projevoval především růst dluhopisových výnosů a tím i diskontních sazeb.

Akciové trhy tak minulý týden potvrdily pokračující relativní odolnost, avšak další výraznější růst bude záviset na tom, zda pokračující zisková dynamika podniků dokáže kompenzovat stále náročnější úrokové prostředí.

Komoditní trhy: silnější dolar a vyšší dluhopisové výnosy zasáhly drahé kovy

Na komoditních trzích převládaly ztráty. Cena ropy Brent poklesla o 2,5 % na 95,8 dolaru za barel a navázala na výrazný propad z předchozího týdne.

Hlavním důvodem byl pokračující pokles geopolitické rizikové prémie v souvislosti s očekáváním možného zmírnění napětí kolem Íránu. Na ceny ropy zároveň začaly stále výrazněji působit obavy z rostoucího převisu globální nabídky nad poptávkou. Ty podpořila také nová analýza Mezinárodní energetické agentury IEA, která upozornila na riziko přebytku ropy na světovém trhu.

Nižší ceny ropy mohou v následujících měsících představovat důležitý protiinflační faktor. Jejich případný pozitivní dopad na spotřebitelskou inflaci však bude záviset na délce trvání cenového poklesu a na tom, zda nedojde k opětovnému vyostření geopolitického napětí.

Průmyslová měď oslabila o 2,7 %. Její výkonnost odrážela zejména silnější americký dolar, rostoucí globální dluhopisové výnosy a přetrvávající nejistotu ohledně vývoje průmyslové poptávky, především v Číně.

Ještě výraznější ztráty zaznamenaly drahé kovy. Zlato pokleslo o 4,6 % na 3886 dolarů za trojskou unci a stříbro ztratilo 5,4 % na 49,1 dolaru.

Drahé kovy dopadly nejhůře

Hlavním důvodem byl souběh výrazného posílení amerického dolaru a prudkého růstu amerických dluhopisových výnosů do doby splatnosti. Vyšší výnosy úročených aktiv totiž zvyšují oportunitní náklady držby zlata, které samo o sobě žádný úrokový výnos nenese. Silnější dolar zároveň obecně zdražuje dolarově denominované komodity pro investory mimo Spojené státy.

Výrazný pokles drahých kovů tak dobře ilustroval změnu očekávání ohledně měnové politiky Fedu. Zatímco v předchozím týdnu těžily z poklesu dluhopisových výnosů a zvýšené averze k riziku, nyní se jejich tržní výkonnost obrátila.

Celkově minulý týden ukázal, že americká inflace a očekávaná měnová politika Fedu zůstávají hlavními faktory pro globální finanční trhy. Prudký růst amerických dluhopisových výnosů do doby splatnosti, výrazné posílení dolaru a korekce drahých kovů ukázaly, jak citlivé jsou jednotlivé třídy aktiv na změny úrokových očekávání.

Relativně pozitivní výkonnost akciových a kreditních trhů nicméně naznačuje, že investoři zatím tolik nepovažují pokračující zpřísňování měnové politiky za bezprostřední hrozbu pro hospodářský růst a firemní ziskovost.

Klíčovou otázkou pro následující týdny proto bude, zda americká ekonomika dokáže udržet současnou relativně vysokou růstovou dynamiku i při dalším zvýšení úrokových sazeb, nebo zda se rostoucí náklady kapitálu začnou výrazněji promítat do úvěrové aktivity, investic, spotřeby domácností a v neposlední řadě také do akciových valuací.

Související články