Home WEALTH MANAGEMENT Kotvení aneb nevnímání širších souvislostí. O co jde?

Kotvení aneb nevnímání širších souvislostí. O co jde?

Autor Michal Stupavský

Předsudek kotvení je často používán i v běžné praxi, zvláště pak u psychologů. O co se přesně jedná a jak ovlivňuje naše investování popisuje Michal Stupavský.

Člověk podléhající předsudku kotvení (anglicky anchoring bias) se soustředí při svém rozhodování zpravidla pouze na jednu věc – kus informace nebo jeden rys – a nevnímá širší souvislosti či další proměnné, které by mohly hrát při jeho rozhodování důležitou roli. Nejčastějším prvkem, ke kterému se lidé kotví při investičním rozhodování, je cena. Nemusí to být přitom pod nátlakem. I když má investor na své rozhodování dostatek času, často se zabývá pouze cenovým ostrovem, na který vhodí svou virtuální kotvu pozornosti.

Příklad z běžného života

Amos Tversky a Daniel Kahneman učinili v roce 1974 velmi zajímavý pokus. Zjistili při něm, že lidé mohou „zakotvit“ i u zdánlivě nesouvisejících věcí. Ptali se totiž lidí, kolik je v OSN afrických států. Využili přitom metodu pravděpodobnostního kola. Tu si můžeme představit tak, že lidé před svým odhadem roztočili kolo štěstí na pouti, na kterém padají různé hodnoty. Když jim padala číslovka 10, tak lidé tipovali, že je v OSN v průměru 25 afrických států. Když na kole padala číslovka 65, tak lidé tipovali, že je v OSN v průměru 45 států. Přitom kolo štěstí nemá s počtem afrických států v OSN žádnou souvislost. Lidé se tedy kotvili k úplně nesmyslnému číslu.

Podobný pokus se odehrál v akademickém prostředí. Studentům vysoké školy rozdali formuláře s těžkými matematickými otázkami, jejichž výsledkem byly číselné hodnoty. Předtím ale studenti dostali za povinnost napsat před sebe na papír svůj rok narození. Studenti odpověděli na otázky a formuláře byly vybrány. Jaké bylo překvapení zkoušejícího, když nalezl velmi silnou korelaci, tedy velmi silný vztah, mezi výsledky v testu a rokem narození jednotlivých studentů. Studenti se tedy podvědomě dali ovlivnit svým datem narození, a jelikož na otázky v testu neznali v řadě případů správné odpovědi, které jenom „tipovali“, tak jejich „tip“ byl ovlivněn číslem roku, kdy se narodili.

Existují ale samozřejmě i příklady z běžného života, které vám budou asi bližší. Například při výběru nového automobilu se často lidé příliš řídí rokem výroby daného modelu. Toto kritérium poté používají při úvahách o hodnotě vozu například místo kvality motoru. Stejně tak kdybyste se zeptali (před vypuknutím evropské dluhové krize), zda jsou šťastnější Španělé nebo Finové, tak většinově by lidé odpovídali, že Španělé. Lidé se totiž příliš zaměří na to, že ve Španělsku je slunečné teplé počasí a život je „více v klidu“, než na další faktory, které by mohly míru štěstí ovlivňovat (například úroveň kriminality nebo výskyt přírodních katastrof). V pracovním životě zase zaměstnanci často přeceňují vliv zvýšení platu na jejich štěstí. Ve skutečnosti je takový efekt pouze krátkodobý, a mnohem důležitější pro jejich štěstí je, zda je práce motivuje sama o sobě.

Investiční praxe

Krásný příklad přináší trh nemovitostí. Gregory B. Northcraft a Margaret A. Neale popsali ve své studii Experti, amatéři a trh nemovitostí z roku 1987 zajímavý pokus. Zájemcům o jednu konkrétní nemovitost byl předveden dům se dvěma ložnicemi, krbem, bazénem… Dostali 20 minut na prohlídku, kompletní prospekt a dostatek času si rozmyslet koupi. Nabídková cena přitom byla 150 tisíc dolarů. Kolik byli ochotni zájemci za dům dát? V průměru 124 tisíc dolarů. Poté byl dům ukázán dalším zájemcům, opět měli stejný čas na rozmyšlenou a stejný prospekt. V tomto případě ale byla nabízená cena 120 tisíc dolarů. Kolik za dům byli ochotni dát? V průměru 111 tisíc dolarů… Co z toho vyplývá? Zájemci o dům se příliš kotvili k nabídkové ceně, aniž by se zabývali samotným domem, o který mají zájem, srovnali ho například s podobnými nemovitostmi a tak dále.

Kotvení ale nepostihuje pouze drobné investory. Podléhají mu i profesionální správci aktiv. Roger G. Clarke a Meir Statman učinili ve své studii DJIA překonal 652 230 bodů z roku 1998 následující experiment. DJIA je zkratkou pro nejznámější americký akciový index Dow Jones Industrial Avarage, který je průměrem 30 nejvýznamnějších akciových titulů na burze v New Yorku. Stejně jako většina indexů ale nezohledňuje výplatu dividend. Čili pokud nějaká společnost vyplatí dividendy, tak cena jejich akcií odpovídajícím způsobem klesne, což vede k tomu, že i akciový index klesne. Index DJIA tedy za svou více než stoletou historii velmi podhodnocuje skutečnou výnosnost burzy. V roce 1998 měl tento index hodnotu přibližně 10 000. Clarke a Statman se tedy zeptali profesionálních investorů, aby odhadli, jakou hodnotu by tento index měl, kdyby zohledňoval výplatu dividend. Profesionální investoři tipovali většinou hodnoty mezi 20 a 30 tisíci body. Ve skutečnosti by ale tato hodnota překročila 650 tisíc bodů. Správci aktiv se tedy ukotvili k aktuální hodnotě indexu, a neuvažovali nad tím, že by hodnota mohla být až takto vysoká.

Jak být lepší investor

Předtím, než cokoliv koupíte nebo prodáte, zapomeňte na tržní cenu. Zkuste se podívat na aktivum (například akcii) nezávislým pohledem. Za kolik vám akcie stojí? Analyzujte fundamenty, které za akcií jsou a až nakonec srovnejte hodnotu, kterou pro vás aktivum má, s cenou, která je na trhu. Snažte se nejen při investování zohledňovat co možná nejširší sadu informací. Z informací, které jsou vám dostupné, ovšem vybírejte pouze ty, které vám skutečně mohou pomoci při vašem rozhodování.

Předsudku kotvení čelíme nejčastěji v situacích, které jsou nejisté. Právě v nich bychom tedy měli být maximálně ostražití. V takovém momentě se snažíme „chytat stébla“ a využít pro vlastní rozhodování i nerelevantní data. Předtím než použijete jakoukoliv informaci pro váš odhad (pokud přesná analýza není možná), zamyslete se alespoň na pár minut nad následujícími otázkami: 

  • 1. Souvisí tato informace s mým investičním rozhodnutím? A pokud ano, jak výrazně? 
  • 2. Neexistuje nějaká informace, která by mohla být relevantnější a mohla by mi při mém rozhodování pomoci více?

Autor: Michal Stupavský, CFA – Investiční stratég, Conseq Investment Management
Zdroj: Týdeník behaviorálních financí

Foto zdroj: Matthias Haas, 123rf.com


Chcete dostávat pozvánky na akce a bezplatné webináře?
Přihlaste se k odběru novinek!

Související články