„Jestli si ji vezmeš, tak Tě vydědíme!” Třeba takto může znít věta, kterou jste slyšeli od svých rodičů anebo z příběhů svých přátel či známých. Ono vydědění může být myšleno v nadsázce, aby vám rodiče vyjádřili, že nesouhlasí s vašimi rozhodnutími. Někdy to však mohou myslet zcela vážně. Jak ale takový proces vydědění probíhá? Stačí k němu opravdu jen nesouhlas zůstavitele s chováním svého potomka?
K dědickému řízení může někdy v životě dojít zcela nečekaně, třeba v případě náhlé smrti rodiče. Již samotná smrt způsobuje členům rodiny bolest a dědické řízení ji mnohdy může ještě znásobit, zvláště ve chvíli, kdy majetek není připravený na předání nebo zjistíte, že jste byli vyděděni. Tento právní úkon má však své limity, pokud se zůstavitel rozhodné své potomky či nejbližší příbuzné vydědit, musí splňovat určité náležitosti – např. zákonné důvody k vydědění.
Co je vydědění?
Rozhodli jste se vydědit svého potomka? Vydědění jedince obnáší závažné právní kroky. Notářská komora České republiky (NKČR) jej definuje jako právní úkon fyzické osoby s cílem zbavení potomka práva na povinný díl z budoucího dědictví. Tento díl by mu jinak ze zákona právem náležel. Zákon umožňuje zůstaviteli potomka jednak zcela vydělit či pouze zmenšit část majetku, která by měla potomkovi po smrti zůstavitele připadnout.
Jak na vydědění
Samotná definice zní snáz, než jak tomu je v praxi. Nemůžete vydědit ani nemůžete být vyděděn jen z pouhého rozmaru. Jak uvádí společnost Svěřenská správa, k vydědění dochází prostřednictvím prohlášení o vydědění (dříve listina o vydědění). Na základě tohoto dokumentu dochází k vyloučení vyděděného z dědění po zůstaviteli. Důvody k vydědění v současnosti upravuje § 1646 NOZ, dřívější znění bylo definováno § 469a odst. 3 OZ. Podle Nového občanské zákoníku je možné vydědit nepominutelného dědice, jestliže:
- mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi,
- o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl,
- byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze, nebo
- trvale vede nezřízený život.
Byl jsem vyděděný
Pokud jste byli vyděděni, neztrácejte naději. Jestliže s důvodem o vydědění nesouhlasíte, máte možnost se bránit žalobou v rámci soudního řízení. V takovém případě je však nutné prokázat, proč zůstavitel neměl k vydědění zákonný důvod, a to může být obtížné.
Podle Nového občanského zákoníku není nutné v prohlášení o vydědění uvádět, z jakého důvodu má být jedinec vyděděn. Je tomu tak proto, že ve většině případů je důvod vydědění zcela jasný oběma stranám, a není tudíž nutné jej zveřejňovat. NOZ uvádí, že „pokud zůstavitel neuvede v prohlášení o vydědění důvod vydědění, bude mít nepominutelný dědic právo na povinný díl.“ To se však mění v situaci, kdy se proti němu prokáže zákonný důvod vydědění. Tím jeho právo na podíl padá.
Jak na výklad důvodů k vydědění?
Pokud se podíváte na výše zmíněné důvody k vydědění, najdete mezi nimi pojmy, které pro více různé lidi mohou znamenat odlišné věci. Např. jak poznáme, co je ona nouze, ve které bychom měli zůstaviteli pomoci? Nebo jak lze měřit opravdový zájem, který bychom zůstaviteli měli projevovat? Někdy si totiž zůstavitel může myslet, že jste mu neprojevovali zájem, který by si představoval, ale fakticky to tak být nemusí. Náš názor je ovlivňován mnoha vlivy a někdy může být náš úsudek zkreslený. JUDr. Daniela Bendová, LL.M. napsala článek o důvodech pro vydědění v praxi, který si v celém rozsahu můžete přečíst zde.
Mj. se v něm zmiňuje o tom, že tvrzení, že potomek neprojevoval opravdový zájem o zůstavitele, je uváděné nejčastěji. Současně bývá i častým předmětem dědických sporů. Je to právě z toho důvodu, že je těžké určit, jaké chování a v jakém rozsahu prezentuje opravdový zájem a jaké naopak nikoliv. Představte si situaci dvou sourozenců, ze kterých ten první denně jejich otci telefonuje, pomáhá mu s nákupy a jinými povinnostmi. Zatímco ten druhý sourozenec vídá otce v rozmezí několika let a neudržuje s ním ani aktivní komunikaci přes telefon. V takovém případě je jasné, že zde existuje evidentní důvod pro vydědění druhého potomka. Pokud se však potvrdí, že nedostatečný kontakt s otcem byl zapříčiněn jeho trvalým pobytem na opačném konci světa, zdá se zůstavitelovo rozhodnutí nespravedlivé. Dle JUDr. Bendové by potomek v případě soudního sporu o to, zda zůstavitel důvod k vydědění měl nebo neměl, uspěl.
NKČR pak dále upozorňuje na samostatnou kapitolu potomků nepominutelných dědiců. Pokud se rozhodli vaši rodiče, že vás vydědí, nemusí to ještě znamenat, že o majetek přijdou i vaše děti. Marnotratnost potomka není dostatečným důvodem, aby byla vyděděna i zůstavitelova vnoučata. V určitých případech je však možné vydědit i je. To pokud, stejně jako potomek zůstavitele, o něj vnoučata neprojevovala dlouhodobě zájem nebo jednáním nenaplňovala jeden ze zákonných důvodů o vydědění.
Jak na „vydědění“ bez dědického řízení?
Představte si ještě další situaci: váš potomek žije nezřízený život. Třeba se stal obětí závislou na gamblingu či drogách. Nechcete, aby byl váš tvrdě odpracovaný majetek utopen v tzv. automatech. Chcete, aby z něj něco měli i další generace. Ze zkušeností a praxe společnosti Svěřenská správa existuje celá řada životních situací a rizik, kvůli kterým mohou členové rodiny přijít o získaný zděděný díl. Vaše celoživotní úsilí se tak ve vteřině může ztratit. Pokud chcete minimalizovat taková rizika, užitečným nástrojem je svěřenský fond. Ten vytváří možnost pro ošetřeních rizik, která jsou spojena se ztrátou majetku rodiny, např. právě v případě, že dědic žije nezřízeným životem nebo by mohl být majetek rozdroben kvůli rozvodu.
Vydědění potomka nebo situace, kdy rodiče vydědí vás, znamená mnoho stresu a bolesti, obvykle pro obě strany. Je to obtížná situace vyžadující zkušeného notáře, který zde může plnit i ulehčující roli. Může se totiž stát, že vás trápí morální aspekt vydědění potomka, ale i přesto si myslíte, že je vaše rozhodnutí správné. V takovém případě vám notář pomůže se rozhodnout, zda je potomek kandidátem na vydědění, ale rovněž vám doporučí řešení, které bude zákonné. Před celým procesem byste si tak měli zajistit kvalitního notáře, kterému budete důvěřovat.