Je před námi největší mezigenerační přesun majetku v dějinách. S ním ale nepřecházejí jen peníze – mění se i hodnoty, priority a přístupy k filantropii. Mileniálové a generace Z přepisují pravidla dárcovství a kladou důraz na dopad, transparentnost i nové formy pomoci. Jak se na tuto transformaci připravit z pohledu Wealth Panningu?
V příštích dvaceti letech se napříč generacemi přesune historicky největší objem bohatství, který má jen ve Spojených státech dosáhnout zhruba 85 bilionů dolarů. Tento fenomén, známý jako Great Wealth Transfer, pravděpodobně promění nejen finanční trhy a rodinné struktury, ale také svět filantropie. Mění se totiž i způsob, jakým jednotlivé generace darují. Co to znamená pro poradce, správce rodinného majetku a neziskový sektor?
Největší přesun bohatství v dějinách
Great Wealth Transfer označuje proces, při kterém starší generace – především baby boomers – postupně předávají svůj majetek svým potomkům, často z řad mileniálů a generace Z. Odhady se liší, ale podle Boston College Center on Wealth and Philanthropy se v USA mezi lety 2020 a 2045 přenese mezi generacemi více než 84 bilionů dolarů, z toho 12 bilionů do filantropických struktur.
Tato bezprecedentní změna je důsledkem kombinace demografického vývoje, dlouhodobého růstu hodnoty aktiv a rostoucího zájmu o mezigenerační plánování. I ve světe Wealth Planningu tedy vyžaduje nový přístup. který se dotkne jak optimalizace investic, tak nástupnictví a filantropie.
Filantropie jako součást investiční strategie
Darování není vždy otázkou pouze altruistických pohnutek. Mnoho investorů filantropii vnímá jako strategický nástroj pro řízení reputace, daňové optimalizace a společenského dopadu. V době Great Wealth Transferu se proto filantropie stále častěji začleňuje do komplexního majetkového plánování. A vedle tradičních forem, jako jsou nadace či nadační fondy, nabývají v zahraničí na významu například donor-advised funds (DAF), tedy flexibilní nástroje, které umožňují dárcům plánovat a spravovat své příspěvky daňově efektivně a zároveň s dlouhodobou vizí.
Generace mileniálů přepisuje pravidla
Právě generační posun mění podobu dárcovství. Podle analýzy Chronicle of Philanthropy přispívají mileniálové (narození 1981–1996) výrazně více než generace X (1965–1980) – a to jak absolutně, tak relativně k příjmům. Zatímco zástupci generace boomers často podporovali velké kulturní instituce nebo univerzity, mladší generace inklinují k tzv. impact-driven přístupu, více se tedy zajímají o konkrétní dopad darů, měřitelné výsledky a transparentnost.
Zároveň se mění i oblasti zájmu, kdy boomers preferovali hlavně klasické charity a mileniálové se zaměřují na témata klimatické změny, sociální spravedlnosti, digitální gramotnosti nebo duševního zdraví. Z hlediska formy pak preferují digitální nástroje, platformy pro crowdfunding a zapojení skrze sociální sítě. Filantropie je pro ně méně o trvalých strukturách a více o flexibilitě a inovacích.
Výzva pro rodiny, poradce a rodinné kanceláře
Změna přístupu k filantropii představuje pro movité rodiny, Wealth Managery i Family Offices jak výzvu, tak příležitost.
Úspěšné plánování dárcovství dnes vyžaduje:
- Zahrnout filantropii do rodinné konverzace o hodnotách a dlouhodobé vizi
- Využít moderní nástroje (DAF, nadační fondy, přímé dary v podobě akcií či podílů) ke zvýšení dopadu i daňové efektivity
- Vzdělávat nástupnické generace a zapojit je do rozhodování – například formou rodinných rad nebo dárcovských výborů
- Respektovat generační rozdíly ve vnímání darování a přizpůsobit jim komunikační styl i výběr příjemců podpory
Budoucnost můžete změnit už dnes
Great Wealth Transfer není jen statistickým údajem. Je to moment, kdy se přepisují pravidla mezilidské solidarity, odpovědnosti a mezigeneračního předávání hodnot. Filantropie se stává zrcadlem toho, co je pro každou generaci důležité – a současně nástrojem, jak se podílet na utváření světa podle vlastních představ. Vzniká tedy prostor pro nové filantropické strategie, které propojují udržitelnost, technologie, rodinné hodnoty i individuální vize.