Téma rodinné ústavy, která je součástí systému organizace rodin z vysokou hodnotou čistého jmění tzv. Family Governance, vtrhla do podnikatelských rodin v ČR jako tsunami. V českém prostředí se ale stále jedná o nový a dosud neukotvený institut, který může být pro rodiny stejně tak skvělou příležitostí jako i hrozbou.

Rodinná ústava může být pro HNWI rodiny jedním z nejmocnějších a nejužitečnějších nástrojů v souvislosti se správou jejich rodinného bohatství. Je nutné si však uvědomit, že tento písemný protokol je pouze jeden z možných typů rodinných dokumentů a není vhodný pro každou rodinu. V případě chybně zvoleného typu rodinného dokumentu nebo nevhodně pojatého způsobu vedení procesu se tvorba rodinné ústavy může lehce proměnit v nebezpečný experiment, který napáchá v rodině, na majetku i firmě nenávratné škody.

Proč?

Až příliš často se setkáváme s nešťastnými členy rodin, kterým bylo sepsání rodinné ústavy doporučeno, ale vyhotovitel podcenil celý tvůrčí proces nebo nebyl dostatečně kvalifikovaný proto, aby vyhodnotil, že na sestavení a zavedení rodinné ústavy nemá v současné chvíli daná rodina dostatečný potenciál, čas nebo s ohledem na aktuální konstelaci rodiny je nutné zvolit jiný, vhodnější typ rodinné dohody. 

Zavedením rodinné ústavy jako nového prvku může dojít ke změně dosavadního modelu ovládacích práv nebo budoucího těžiště moci, a to může přinést celou řadu nežádoucích situací, konfliktů v rodině a firmě. Nepromyšlené vytvoření a zavedení rodinné ústavy může potenciální hrozby, které chcete tímto ošetřit, pouze zvýšit.

V takových případech je pak výsledkem písemný dokument, který už při tvorbě provází rodinné hádky, a jeho vznik spíše akceleruje všechny hrozby, jež jste chtěli tímto dokumentem ošetřit. Rodinná ústava nemá být protokol zásad otce zakladatele, který chce tímto naprogramovat chování členů rodiny nebo celých generací, a není to ani kouzelná hůlka, která jedním mávnutím změní dosavadní zavedený řád rodiny.

Tyto rodiny často mají sepsaný soubor pravidel v podobě rodinné ústavy, které jim napsal někdo jiný, sami s nimi nejsou ztotožněni, a proto je odmítají žít.

Síla rodinné ústavy pramení spíše z tvůrčího procesu rodinné facilitace, jejímž cílem je dosažení rodinné shody, než ze samotného aktu sepsání rodinných zásad do konečného dokumentu, který je pouze finálním výsledkem trpělivého a dlouhodobého úsilí členů rodiny.

Který typ rodinného dokumentu je pro vaši rodinu vhodný?

Pro každou rodinu je vhodný jiný typ rodinného dokumentu, který upřesňuje proces správy a přístupu k majetku rodiny. Často rodiny mají také svůj vlastní neformální soubor pravidel. Rozhodujícím faktorem pro volbu vhodného typu rodinného dokumentu je to, v jaké fázi se vaše rodina právě nachází, jaký má počet členů, jaká je orientace rodiny, tzn. zda členové rodiny upřednostňují blaho rodiny nebo spíše potřeby firmy, ale také to, zda existuje jasná shoda všech členů na prosazované rodinné strategii, která může mít podobu buď všichni dohromady nebo každý sám za sebe. 

V případě, kdy už má rodina více členů, kteří mají ambici se kolektivně popř. i mezigeneračně podílet na správě rodinného majetku, v centru jejich života je blaho rodiny a rodina má dostatečný transformační potenciál. V takovém případě se volí dokument typu rodinná ústava. Tento typ rodinné smlouvy obvykle obsahuje pokyny a zásady, které se týkají všech oblastí správy a řízení souvisejících s majetkem, rodinou, vlastnictvím, firmou a jejich vzájemnou interakcí.

Rodinná ústava vyvažuje orientaci jak na rodinu, tak i na firmu, a je co do rozsahu řešených oblastí nejkomplexnějším rodinným dokumentem. I když si od všech členů rodiny žádá největší časovou a intelektuální angažovanost, je zároveň nejpřínosnější a v řadě případů má pro jednotlivé členy až transformační účinky.

Druhým typem rodinných dokumentů jsou rodinné dohody, které jsou označovány jako úmluvy, protokoly, kodexy, prohlášení atd. Nejsou tak komplexní jako rodinná ústava a jsou zaměřeny spíše na zájmy firmy, jednotlivce nebo samotné rodiny. V praxi se jedná např. o rodinné prohlášení, protokol řízení rodinné firmy, dohodu akcionářů nebo prohlášení vlastníka o převodu bohatství atd.

Až na výjimky jsou všechny typy rodinných dokumentů dobrovolné dohody, které mají filozoficko-normativní charakter s morálními důsledky a obvykle nejsou právně závazné. Z tohoto důvodu jsou často doplněny o smlouvy pro případ smrti, nebo jsou základem pro jiné formy právního jednání. Příkladem jsou svěřenské fondy, nadační fondy, které jsou pro všechny zúčastněné strany už právně závazné. 

Máme zájem o sestavení rodinné dohody. Kde ale máme začít?

To nejhorší, co byste v tento moment mohli udělat, je entuziasticky se pustit do sepisování rodinného protokolu v podobě rodinné ústavy nebo jiného typu. Jak už bylo řečeno, úspěch rodinné dohody, která bude písemně zhmotněná do vybraného rodinného dokumentu, pramení spíše z facilitačního procesu dosažení rodinné shody, posunu paradigmatu a transformace celé rodiny, než ze samotného aktu sepsání rodinných zásad do konečného dokumentu, který je pouze finálním výsledkem trpělivého a dlouhodobého úsilí členů rodiny.

Z tohoto důvodu je tím prvním nejbezpečnějším krokem oslovení profesionálního facilitátora se zaměřením na Family Governance. Ten má dostatek znalostí, zkušeností a nástrojů, aby dokázal vyhodnotit vstupní situaci a navrhl vaší rodině bezpečný proces v souvislosti s tvorbou rodinné dohody. 

Tento první krok je pro rodiny synonymem vstupní lékařské prohlídky v souvislosti se správou majetku a poskytne vám jedinečnou kombinaci informací o celém procesu a upozorní vás na nejvýznamnější rizika, úskalí tvorby a zavedení vhodného typu rodinného dokumentu.

Proces tvorby rodinné dohody v jakékoliv její podobě je postaven na principu rodinné facilitace. Jedná se o metodu založenou na vědeckých poznatcích procesu práce mezi členy rodiny, kteří jsou často vystaveni celé řadě různých rolí, a spletenci vztahů, které mohou být pro efektivní komunikaci a dosažení kolektivního rodinného cíle překážkou. Tato metoda nespočívá v prosté komunikaci mezi členy rodiny a pouhém sdílení informací nebo prezentace, ale je zaměřena na proces dorozumívat se tak, aby společný hlas rodiny, který má zaznít jednotně, zohlednil různé motivace i potřeby jednotlivců a docházelo rychleji k rodinné shodě i realizaci plánovaných rodinných cílů.

Dosažení rodinné shody je náročný úkol, který má vliv i na další generace. Proto se v procesu vždy volí konsensuální metoda rozhodování. Tato metoda rozhodování umožňuje hledat cestu vpřed, prozkoumat důvody, proč se jednotlivým členům rodiny líbí nebo nelíbí různé možnosti a pomáhat rodině najít takové řešení, kdy budou uspokojeny potřeby každého člena. Výsledkem jiných metod rozhodování „přehlasování“ často bývá nespokojenost některého člena rodiny, spor a v lepším případě kompromis, který ale generuje slabou chuť na další komunikaci nebo spolupráci při správě rodinného majetku.

Dosažení konsensu není rozhodně snadné a zpravidla bývá časově náročnější než dosahování kompromisů. Žádá si to ze strany rodiny čas a angažování. Pro úspěšnou tvorbu a zavedení rodinných dohod se zapojením členů rodiny to je ale nezbytnou, jedinou variantou, která má pozitivním dopad na vztahy a aktivní chuť spolupracovat i v budoucnu.

Autor: Pavel Kolář – řídící partner Multi Family Office