Behaviorální finance jsou moderním a progresivním směrem finanční teorie, který stojí v opozici vůči tradiční ekonomii a finanční teorii. Na rozdíl od tradičních financí behaviorální finance předpokládají, že se investoři a další účastníci finančních trhů nechovají vždy zcela racionálně, resp. že se chovají normálně. Tím máme na mysli investory s běžnými lidskými emocemi, pocity, behaviorálními předsudky a s obecnými lidskými chybami. Představitelé behaviorálních financí studují psychologické aspekty rozhodování a jejich vliv na chování investorů a zároveň tvrdí, že psychologické aspekty rozhodování přímo způsobují tržní neefektivnosti. Tvrdí, že psychologické aspekty rozhodování způsobují systematické odchylování finančních trhů od rovnováhy.
Behaviorální finance jsou v podstatě aplikací výzkumu v oblasti kognitivní psychologie, tzn. chování a jednání lidí v podmínkách nejistoty a rizika. Behaviorální finance jsou tzv. pozitivním ekonomickým směrem, jenž se snaží popsat a vysvětlit realitu. Tradiční finanční teorie je naopak tzv. normativním směrem, jenž je založen na zcela nereálných předpokladech a zároveň bohužel není schopen popsat reálné procesy.
Tradiční finanční teorie předpokládá, že jsou investoři agenti, kteří se rozhodují objektivně tak, aby efektivně využili příležitostí, které se jim naskýtají. Tradiční finanční teorie předpokládá, že všichni investoři mají stejné preference, perfektní znalost všech alternativ a rozumí následkům svých rozhodnutí. Stručně řečeno, tradiční finanční teorie předpokládá, že se investoři chovají racionálně bez emocí a že při svém rozhodování provádějí složité dynamické optimalizace. Stojí přitom za zmínku, že složité matematické optimalizace mají v lásce zejména akademičtí ekonomové, kteří při budování svých velkolepých matematických modelů mohou trénovat své znalosti vyšší matematiky.
Naopak behaviorální finance zastávají klíčovou myšlenku, že mnoho finančních rozhodnutí je ovlivněno tím, jak informace interpretujeme a jak podle nich jednáme, což není vždy racionální vzhledem k tomu, že lidé trpí mnoha behaviorálními předsudky (behavioral biases). Behaviorální finance jsou tedy jednou ze součástí ekonomické vědy, která je založena na realistickém popisu chování investorů a dalších účastníků finančních trhů. Zastánci behaviorálních financí se obecně snaží spojit to nejlepší z tradiční finanční teorie a psychologie tak, aby byli schopni vysvětlit, proč a jak se lidé, investoři a finanční trhy v reálném světě chovají. Neříkají, jak by to mělo na trzích vypadat, a nevychází z předpokladu, že člověk je dokonalým superpočítačem bez emocí, který neustále provádí složité dynamické optimalizace. Behaviorální finance pohlíží na to, jak lidé jednají, snaží se popisovat skutečnou realitu a vysvětlit, proč finanční trhy fungují tak, jak skutečně fungují.
Behaviorální finance se snaží popsat a vysvětlit, proč a jak se subjekty na finančních trzích chovají tak, jak můžeme denně pozorovat. Proč investoři investují tak, jak investují? Proč dosahují takových výsledků, jakých dosahují? Proč drží nediverzifikovaná portfolia? Proč obchodují příliš často? Proč se investoři snaží získávat pouze informace, které potvrzují jejich názor, a naopak zavrhují informace, které jsou s ním v rozporu? Dále například, proč investoři investují především v rámci svého regionu? Proč mají investoři tendenci prodávat ziskové pozice příliš brzy a naopak prodávat ztrátové pozice příliš pozdě? To je jenom drobný výčet otázek, na které behaviorální finance poskytly relevantní odpovědi a na které tradiční finanční teorie odpovědět nedokáže.
Autor: Michal Stupavský, CFA – Investiční stratég, Conseq Investment Management
Zdroj: Týdeník behaviorálních financí