61

Svěřenské fondy si v posledních letech nacházejí pevné místo i v českém prostředí. Slouží jak k plánování rodinného majetku, tak k ochraně podnikatelských struktur a filantropii. Přesto kolem nich panuje řada otázek, na které si v článku odpovíme. Zajímat nás bude především, co přesně svěřenský fond je a jak funguje. Podíváme se ale i na to, jaké přináší výhody a kdy se vyplatí o jeho zřízení uvažovat.

Svěřenské fondy představují specifickou formu správy majetku, která umožňuje oddělit majetek od osoby zakladatele a spravovat ho podle předem stanovených pravidel. V českém právu fungují od roku 2014 a nacházejí široké uplatnění v rodinném i podnikatelském prostředí. Co tedy svěřenský fond obnáší? Jaké nabízí výhody? A v čem se liší od zahraničního trustu?

Slovníkové vymezení pojmu

Svěřenský fond je zvláštní právní forma správy majetku, která umožňuje vyčlenit určitý majetek ze soukromé sféry zakladatele a svěřit ho do správy za účelem plnění předem stanoveného účelu. V českém právu ho upravuje § 1448–1474 nového občanského zákoníku (NOZ).

(1) Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat.

(2) Vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku a svěřenský správce je povinen ujmout se tohoto majetku a jeho správy.

(3) Vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce; majetek ve svěřenském fondu však není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno.

§ 1448 nového občanského zákoníku (NOZ, Zákon č. 89/2012 Sb.)

Zakladatel může svěřenský fond zřídit za života (inter vivos) nebo pro případ smrti (mortis causa) a určit, komu a za jakých podmínek bude majetek prospívat. V každém případě je majetek fondu oddělen od majetku zakladatele i správce a dá se říct, že žije „vlastním právním životem“ – je tzv. autonomní. Díky tomu může sloužit k ochraně hodnot, jejich mezigeneračnímu předání, ale také k naplnění dobročinných účelů.

Český svěřenský fond je právním transplantátem institutu trustu, známého především z anglosaského práva. Ačkoli oba modely sdílejí řadu principů, v právních detailech se výrazně liší – zejména ve vztahu k vlastnictví, odpovědnosti správce a soudnímu dohledu.

Historie a inspirační zdroje

Instituty typu trustu pocházejí z anglosaského práva, ale jejich kořeny se dají vysledovat až do římské tradice fideikomisu. Při tvorbě nového občanského zákoníku se česká legislativa inspirovala např. právem provincie Québec, které trust přejímá do kontinentálního právního systému. Konkrétně byl český institut svěřenského fondu do českého práva zaveden s účinností NOZ od 1. ledna. 2014. Od té doby nabývá na popularitě nejen mezi podnikateli a rodinnými firmami, ale i ve filantropii.

Více o historii svěřenského fondu naleznete zde.

Právní charakteristika v ČR

Svěřenský fond v Česku vzniká dvoufázově, nejprve uzavřením zakladatelské listiny (smlouvy nebo listiny pro případ úmrtí) a následně zápisem do evidence svěřenských fondů. Formálně není právnickou osobou, ale disponuje právní subjektivitou. Z daňového pohledu je však svěřenský fond považován za právnickou osobu.

Majetek ve fondu je vyčleněn z majetku zakladatele a podléhá správě svěřenského správce dle statutu. V praxi statut svěřenského fondu často bývá součástí zakladatelské listiny.

Základní role ve svěřenském fondu jsou:

• Zakladatel (settlor): osoba, která fond zřizuje
• Správce (trustee): spravuje fond dle statutu
• Obmyšlený (beneficient): osoba s nárokem na plnění
• Dohlížitel (protector): dohlíží na činnost správce (nepovinný)

Typy svěřenských fondů v ČR a jejich motivace

Svěřenské fondy je možné v českém právním rámci dělit podle účelu, pro který byly založeny. Základní rozlišení je následující:

• Soukromé svěřenské fondy, které slouží především k ochraně nebo rozdělení majetku v rámci rodiny či podnikání. Typicky pomáhají zabezpečit potomky, ochránit majetek před věřiteli nebo podnikatelskými riziky, případně zajišťují pořádek v mezigeneračním předávání majetku.
• Veřejně prospěšné svěřenské fondy, které zakladatel zřizuje s cílem podporovat určitou oblast veřejného zájmu – např. vzdělávání, vědu, zdravotnictví, kulturu nebo jinou společensky prospěšnou činnost.

Tato základní kategorizace ale nepostihuje celou škálu motivací, se kterými lidé fondy zakládají. Setkat se tedy můžete i s definicí sedmi nejčastěji využívaných typů svěřenských fondů podle účelu a situace zakladatele. Patří sem např.:

7 typů svěřenských fondů

• SF pro mezigenerační předání majetku, který pomáhá nastavit pravidla a podmínky pro dědění v rámci rodiny.
• SF pro zajištění potomků, např. nezletilých nebo studujících dětí, včetně ochrany před nerozvážným nakládáním s prostředky.
• SF pro krizové situace, který má chránit majetek zakladatele v případě insolvence, rozvodu nebo jiných životních zlomů.
• SF pro správu firemního majetku, který umožňuje oddělit vlastnictví firmy od její každodenní správy.
• SF s dobročinným účelem, jehož prostřednictvím zakladatel podporuje určitou veřejně prospěšnou oblast.

V praxi často dochází ke kombinaci účelů. Fond může například současně zajišťovat potomky a podporovat dobročinné projekty. Právě v tom spočívá jeho flexibilita.

Porovnání se zahraničním trustem

Ačkoli je český svěřenský fond funkcí podobný trustu známému z anglosaského práva, v řadě aspektů se liší. V systému common law je trust právním vztahem mezi vlastníkem majetku (settlor), správcem (trustee) a beneficientem, který v některých jurisdikcích větší flexibilitu a než kontinentální přístup.

Naopak české (kontinentální) pojetí:

• klade důraz na psané zakladatelské akty
• omezené pravomoci správce na základě zákona a statutu
• správci SF jsou pod větší mírou právní regulace než v některých jurisdikcích common law
• umožňuje soudní dohled a přezkum
• stanovuje maximální dobu existence fondu (100 let)
• neumožňuje jednostranné zřízení bez právního jednání a zápisu do evidence

Zároveň je u nás více akcentována ochrana beneficientů a transparentnost vůči státu. To fondu přidává na důvěryhodnosti, ale současně zvyšuje nároky na správné legislativní nastavení.

Přeshraniční aspekty a statistika

Svěřenské fondy mají i mezinárodní přesah. Český právní řád respektuje existenci zahraničních trustů na základě Haagské úmluvy o právu rozhodném pro trusty a jejich uznání z roku 1985. byť Česká republika není její smluvní stranou. Pokud má trust vazbu na některý ze signatářských států, je možné jeho existenci uznat i v tuzemsku.

Co se týče českých fondů, jejich počet stabilně roste. Podle údajů Ministerstva spravedlnosti bylo v letech 2014–2020 zapsáno přes 2 268 svěřenských fondů. Nejčastěji je zakládají podnikatelé, rodiny s vyšším majetkem a investoři, kteří hledají dlouhodobé řešení pro správu a ochranu hodnot. V současnosti se počet zapsaných svěřenských fondů pohybuje v počtu nad 4 000 SF.

Výhody a daňová stránka

Svěřenský fond nabízí řadu praktických výhod:

Ke stažení: Přehled poskytovatelů IT a softwarových řešení pro správu bohatství (2025)

• ochranu majetku před riziky (např. exekucemi, rozvodem, úmrtím)
• možnost anonymity zakladatele
• snazší mezigenerační předání majetku mimo dědické řízení
• možnost podpořit dobročinné cíle nebo určité osoby bez rizika zneužití prostředků

S tím se však pojí také povinnosti:

• zápis do evidence svěřenských fondů
• identifikace skutečného majitele (veřejně přístupná část rejstříku)
• vedení účetnictví a podávání výroční závěrky
• daňové přiznání v případě, že fond dosahuje příjmů

Celkové administrativní zatížení není zanedbatelné a je dobré jej zohlednit při rozhodování o založení fondu. Při složitějších podmínkách plnění je vhodné využít profesionálního správce nebo technologických aplikací pro snadnou správu svěřenského fondu (např. aplikace eTrust).

Daňové povinnosti svěřenského fondu

Svěřenský fond je v českém právním řádu samostatnou účetní a daňovou jednotkou a podléhá dani z příjmů právnických osob ve výši 19 %. Příjmy rozdělované obmyšleným fyzickým osobám podléhají srážkové dani ve výši 15 %, přičemž fyzické osoby mohou být při překročení zákonného limitu zdaněny v rámci svého daňového přiznání vyšší sazbou. Pokud je fond založen za veřejně prospěšným účelem a splní zákonné podmínky, může uplatnit dílčí daňová zvýhodnění. Důležité však je odborné nastavení daňového režimu již při vzniku fondu.

Klíčové aspekty správy a funkce svěřenského fondu

Zásadním dokumentem každého svěřenského fondu je statut. Ten musí být formulován s maximální pečlivostí, protože definuje nejen praktické fungování fondu, ale i jeho daňový a právní status. Může tak předcházet sporům a zajišťovat, že vůle zakladatele bude respektována i v budoucnu. Konkrétně určuje:

• jaký majetek je do fondu vyčleněn
• jaký je účel fondu
• kdo je správce a obmyšlený
• jaká pravidla se vztahují na plnění z fondu
• jak fond zaniká nebo mění své podmínky

Zakladatelem bývá nejčastěji fyzická osoba, například podnikatel nebo hlava rodiny. Správu pak svěřuje buď sobě (v takovém případě je nutná účast dalšího správce), jiné osobě z okruhu důvěryhodných blízkých, nebo profesionálnímu správci (právník, poradenská kancelář, specializovaná společnost).

Více o statutu fondu se dočtete zde.

Typická použití v praxi

V České republice jsou svěřenské fondy využívány zejména v oblasti správy a ochrany rodinného nebo podnikatelského majetku. Typickými příklady jsou:

• Rodinné firmy svěřenský často využívají jako nástroj mezigeneračního předání podnikání a současně k zajištění kontinuity správy bez nutnosti majetkových převodů
• Podnikatelé, kteří do fondu vyčleňují část majetku za účelem jeho ochrany před podnikatelskými riziky, případně jako součást širšího nástupnického plánu
• Fyzické osoby, pokud hledají způsob, jak ochránit rodinný majetek před případnými exekucemi, rozvody, dědickými spory nebo například nečekanou ztrátou schopnosti spravovat vlastní záležitosti

Svěřenské fondy se často porovnávají s jinými právními nástroji – zejména s nadacemi a nadačními fondy. Ty však mají jiný právní režim, povinnost vést podvojné účetnictví, omezenou flexibilitu (nadace jsou svázány statutárními a veřejně prospěšnými cíli a pravidly hospodaření. Nadační fondy jsou mírně flexibilnější než nadace, ale stále jsou vázány zákonem a statutem) a větší míru veřejné kontroly. Naproti tomu svěřenský fond je diskrétnější a přizpůsobivější konkrétnímu účelu. I proto se často využívá v rámci správy majetku tzv. Family Offices – rodinné kanceláře.

Přečtěte si: 7 životních situací, při kterých vám dobře poslouží svěřenský fond

Svěřenský fond patří k efektivním nástrojům pro ochranu majetku. Zároveň zajistí jeho cílené využití a usnadní předání dalším generacím. Je flexibilní, diskrétní a právně odděluje majetek od osoby zakladatele. Vyžaduje ale  pečlivé právní nastavení a průběžnou správu, včetně splnění administrativních povinností. Proto doporučujeme jeho zřízení vždy konzultovat s odborníky, jako například Wealth Manager nebo Family Office.