Aktuální spor mezi Hradem a vládou, vedený kolem jmenování navrženého člena kabinetu a výkladu ústavních pravomocí, je pro movité investory a institucionální správce majetku především testem „institucionální kvality“ země. Nejde jen o politiku, ale o to, zda stát dodrží procesy, termíny a odpovědnost v regulaci, povolování a veřejné podpoře. To je faktor, který se do investičních rozhodnutí promítá přes rizikovou přirážku, strukturování transakcí i načasování alokací.

V současném sporu mezi vládou Andreje Babiše a prezidentem Petrem Pavlem, v němž sehrává klíčovou roli místopředseda vlády a ministr zahraničí Petr Macinka, nejde o to, „kdo vyhraje“, ale zda stát udrží kontinuitu rozhodování. Zejména pak v povolovacích procesech, regulatorní agendě i režimu veřejné podpory a investičních pobídek. V prostředí, kde kapitál porovnává Českou republiku s alternativami v regionu i v EU, se politická nejistota typicky promítá nikoli dramatickou změnou fundamentů, ale vyššími transakčními náklady, delšími schvalovacími cykly a opatrnějším strukturováním projektů. Pro HNWI, family offices i kvalifikované investory je proto klíčové sledovat, zda se situace uzavře rychlou deeskalací, nebo zda přeroste do provizoria, které začne „protékat“ do reálné ekonomiky.

Proč by se právě HNWI, family offices i kvalifikovaní investoři měli zajímat o tuto situaci?

Zatímco širší veřejnost sleduje především politické vítěze a poražené, investor s kapitálem a dlouhým horizontem typicky řeší tři hlavní body:

1. Předvídatelnost pravidel (regulace, daně, veřejná podpora)
2. Výkon státu (rychlost a konzistence povolování, schopnost rozhodovat a nést odpovědnost)
3. Reputaci země navenek (stabilita institucí jako součást country risk a due diligence zahraničních partnerů)

Výzkumy – například NBER (2011) – politickou nejistotu dlouhodobě propojují s odkládáním investic a s vyššími rizikovými prémiemi, zejména u nevratných, kapitálově náročných projektů. Podle autorů studie politická nejistota nevstupuje do trhů jen „šumem v médiích“, ale jako samostatná složka rizika, protože investoři si nejsou jisti ani tím, jaká politika bude zvolena, ani tím, jaký bude její dopad na ziskovost firem. Výsledkem bývá vyšší požadovaná riziková prémie a typicky i vyšší volatilita, přičemž efekt má tendenci zesilovat ve slabším ekonomickém prostředí, kdy je změna politik pravděpodobnější a „politické signály“ se více promítají do oceňování.

Pro jednotlivce a rodiny s vysokou hodnotou čistého jméní (HNWI), family offices a movité investory to v praxi znamená, že největší citlivost nemusí ležet v samotné personální epizodě. Riziko může být v tom, zda krize vyvolá delší období nejasných priorit a výkladů (povolování, regulace, pobídky). Důsledkem totiž může být zvýšení transakčních nákladů a zhoršení čitelnosti cashflow u projektů s dlouhým investičním cyklem.

Co je jádrem krize a proč se z ní stává „institucionální“ téma

Konflikt se soustředí na výklad toho, jaký prostor má prezident při jmenování člena vlády na návrh premiéra: Zda jde o převážně formální akt, nebo zda může ve výjimečné situaci návrh neakceptovat. Spor eskaloval počátkem tohoto týdne, kdy prezident Petr Pavel zveřejnil obsah textových zpráv, jež ministr zahraničí a předseda Motoristů sobě Petr Macinka doručil prezidentovi prostřednictvím jeho poradce Petra Koláře. Tyto zprávy následně prezident označil za „pokus o vydírání“.

Z investičního pohledu je klíčové, zda půjde o krátkou epizodu, nebo o delší provizorium, které zpomaluje rozhodování exekutivy. Právě délka a „procesní tření“ se pak překlápí do transakčních nákladů (povolování, dotační agenda, regulované výnosy, komunikace s EU). Níže naleznete 4 hlavní oblasti, v rámci kterých může mít aktuální politický spor vliv na majetek a investice movitých jednotlivců a rodin.

1) Povolení, regulace a „výkon státu“ jako riziková proměnná

Pro family offices, private equity struktury nebo fondy kvalifikovaných investorů je klíčová schopnost státu dělat rozhodnutí v čase. Politické napětí se nejrychleji promítá tam, kde je potřeba jasná odpovědnost: povolovací řízení, dotační agenda, rozhodování o prioritách v resortech a kontinuita jednání s EU. V krizových situacích roste tlak na „náhradní“ řešení řízení resortu. To je z pohledu investorů citlivé, protože zvyšuje právní a procesní nejistotu. Kdo nese odpovědnost? Kdo může podepisovat? Jak stabilní je výklad kompetencí?

Co to znamená v praxi:

• u reálných aktiv (development, infrastruktura, energetika) roste význam časových rezerv, long-stop date (konečný termín dokončení) a smluvních mechanismů typu step-in (možnost vstoupit do projektu či jeho řízení)
• u projektů závislých na veřejné podpoře nebo regulovaných výnosech roste důraz na právní audit, ověření kompetencí a stabilitu výkladu pravidel

2) Investiční pobídky a velké projekty – optika zahraničních investorů

Pobídka není jen sazba podpory. Je to i proces a čas

Zahraniční investor obvykle nevnímá pobídku jen jako „výši podpory“, ale jako balíček: podmínky + proces + čas. Agentura CzechInvest popisuje investiční pobídky jako kombinaci daňové úlevy a dalších nástrojů (např. podpory na tvorbu pracovních míst či školení), přičemž u vybraných strategických investic připadá v úvahu i kapitálová podpora v rámci pravidel veřejné podpory. V období politického sporu se může zvyšovat opatrnost investičních výborů právě kvůli procesní části: prodlužování schvalování, nejasné kompetence, vyšší riziko změny priorit během přípravy projektu.

Stabilita rámce: Legislativa a výklad

Pravidla pobídek se v čase mění, mimo jiné i v návaznosti na novelu účinnou od 13. ledna 2024. Právě proto zahraniční kapitál sleduje signály o stabilitě hospodářské politiky a schopnosti státu držet předvídatelný rámec.

EU mantinely jako „pojistka“, ne náhrada governance

Evropská pravidla veřejné podpory a schválené mapy regionální podpory (2022–2027) stabilizují maximální intenzity podpory a základní mantinely. Zahraniční investor ale vedle toho řeší, zda stát dokáže pobídku „doručit“ procesně, resp. rychle, transparentně a s jasnou odpovědností.

3) Co sledují investiční výbory? Financování, sazby a měnové podmínky

U HNWI portfolií a fondových struktur není hlavním tématem samotná politická výměna, ale to, zda situace zvyšuje volatilitu a mění podmínky financování. Jason Hovet na konci ledna 2026 pro Reuters popsal očekávání trhu, že ČNB ponechá sazby beze změny. Debata o dalších krocích bude citlivá na inflaci a vývoj mezd.

Jak se to typicky překládá do praxe správy majetku:

• vyšší důraz na řízení likvidity (zejména u portfolií s real assets a privátními trhy)
• citlivější práce s FX zajištěním a stres testy (koruna vs. euro financování)
• opatrnější strukturování dluhového financování u transakcí závislých na schváleních státu

4) Reputace země a „country risk“ v due diligence

Zahraniční kapitál často používá governance indikátory jako součást country risk. Světová banka ve Worldwide Governance Indicators sleduje i dimenzi politické stability, která zachycuje vnímané riziko nestability. Z těchto dat vyplývá, že ČR je vysoce příjmová země. To je pro zahraniční investory často vstupní kategorizace při porovnávání regionů (spolu s ECA). Na druhou stranu data nejsou zcela aktuální. Poslední dostupný údaj je za rok 2023.

Pro family offices, investiční společnosti a fondy je důležité, že reputační faktor se může projevit i v „měkkých“ parametrech. Jedná se například o delší interní schvalování u zahraničních partnerů, tvrdší požadavky na záruky a právní strukturu, vyšší citlivost na riziko negativních titulků. Očekávat to můžeme zejména u sektorů s regulovanými výnosy nebo veřejnou podporou.

Co sledovat dál z pohledu movitých investorů

• Délka provizoria a dopad na exekutivní rozhodování (povolování, veřejná podpora, klíčové vyhlášky)
• Signály stabilní hospodářské politiky (legislativní změny, rozpočtový rámec, konzistence komunikace institucí)
• Jak spor rámují mezinárodní média a analytici a zda to prodlužuje schvalování v investičních komisích (CEE region)
• Délky schvalování, konzistence výkladů, „doručitelnost“ podpory (zejména u strategických investic)
• Fiskální signály, jako návrhy na ad hoc daně/odvody, rozpočtové kroky bez jasného rámce, změny s dopadem na podniky a majetkové struktury
• Úrokové sazby, ČNB a kurz koruny
• Regulatorní priority v klíčových sektorech (energie, průmysl, infrastruktura, nemovitosti)