Čekat s filantropií až na chvíli, kdy bude hotový celý majetkový plán, dává na papíře smysl. V praxi však může být rozumnější začít dříve. Právě filantropie často pomůže ujasnit hodnoty rodiny, zapojit další generaci a otestovat, jak bude rodina společně rozhodovat o penězích i odpovědnosti.

V praxi bývá filantropie často vnímána jako pozdější fáze majetkového plánování. Nejprve rodiny často řeší ochrana majetku, nastavení vlastnických struktur, nástupnictví, likviditu, daňové otázky a teprve poté přichází na řadu „dobročinná“ část. Tento postup je logický, ale ne vždy optimální. U rodin s vysokou hodnotou čistého jmění může filantropie fungovat i jako rámec pro ujasnění rodinných hodnot, rozhodovacích pravidel a mezigenerační spolupráce. National Center for Family Philanthropy to popisuje přímo:

Rodinná filantropie plní dvojí roli — zapojuje rodinu a současně vytváří společenský dopad.

Právě proto dává někdy smysl začít s ní ještě před tím, než je hotová finální architektura majetkového plánu. Rodinná filantropie může být jedním z nástrojů, který celý plán zpřesní a ukáže, jak rodina uvažuje o odpovědnosti, jak zvládá společná rozhodnutí, kde se shoduje a kde naopak naráží na odlišné priority.

Kdy byste měli začít ještě dříve?

Když rodina ještě nemá společně pojmenované hodnoty

Mnoho majetných rodin má dobře definovanou investiční strategii, ale mnohem méně jasně formulovanou odpověď na otázku, k čemu má majetek dlouhodobě sloužit. Filantropie v takové chvíli pomáhá převést abstraktní hodnoty do konkrétních rozhodnutí. Rodina si na reálných případech ověřuje, zda je pro ni důležitější vzdělávání, regionální rozvoj, zdravotnictví, kultura nebo podpora znevýhodněných skupin. Tato debata pak často zlepší i následné rozhovory o nástupnictví, správě majetku a roli jednotlivých členů rodiny.

Když chcete bezpečně zapojit další generaci

Filantropie může být vhodnou první společnou agendou před přímým rozhodováním o investičním portfoliu nebo vlastnické struktuře. Učí mladší generaci pracovat s rozpočtem, analyzovat organizace a projekty, klást otázky po dopadu a nést odpovědnost za rozhodnutí, aniž by hned vstupovala do nejcitlivějších částí rodinného bohatství. UBS upozorňuje, že s očekávaným velkým mezigeneračním transferem – Great Wealth Transfer – budou názory a preference další generace formovat budoucí podobu filantropie. Podle odhadu Cerulli Associates má v USA v příštích 25 letech přejít mezi generacemi 124 bilionů dolarů, z toho 18 bilionů do filantropie.

Tlak budoucnosti řeší i family offices. Bank of America ve studii z roku 2025 uvádí, že 59 % family offices očekává předání vedení další generaci během příští dekády. Mezi časté výzvy pak společnost řadí vzdělávání rodiny i family governance. To je přesně situace, v níž může dřívější filantropická agenda fungovat jako užitečný tréninkový prostor.

Když rodina potřebuje začít spolu mluvit, ne hned zakládat strukturu

Častým problémem bývá mimo odkladu tvorby samotné struktury i posun rodinného rozhovoru o tom, proč a jak má filantropie fungovat. Přitom k rozumnému začátku obvykle není nutné hned vytvářet samostatnou právní entitu. Stačí menší roční rozpočet, několik jasně vymezených témat, jednoduchá pravidla rozhodování a průběžné vyhodnocování. Podle průvodce od Fidelity Charitable filantropičtí poradci pomáhají právě s tím, jak vyjasnit hodnoty, cíle, role členů rodiny, vyhledat vhodné příležitosti a průběžně posuzovat dopad.

Jinými slovy, filantropie může začít jako proces učení, nikoli jako finální krok. A to bývá pro rodinu bezpečnější i praktičtější.

Kdy je naopak lepší počkat

Začínat příliš brzy nedává smysl tam, kde rodina řeší akutní likviditu, neuzavřené vlastnické vztahy, spor o nástupnictví nebo zásadní nesoulad mezi členy rodiny. V takové chvíli by filantropie snadno sklouzla k pouhému gestu bez skutečné shody a mohla by naopak vyústit ve spor. Opatrnost je namístě i tehdy, když je hlavní motivací pouze daňová úspora. Daňový rámec je důležitý, ale sám o sobě nestačí. Filantropie bez jasného účelu a správy zpravidla nepřináší ani rodině, ani příjemcům podpory dlouhodobou hodnotu.

Jak o tom uvažovat v českém prostředí

V českém právu lze pro formálnější filantropickou strukturu pracovat například s nadací nebo nadačním fondem. Občanský zákoník vymezuje nadaci jako nástroj k trvalé službě společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu. Nadační fond slouží jako nástroj pro účel užitečný společensky nebo hospodářsky. To ale neznamená, že každá rodina musí začínat právě založením jedné z těchto forem. Naopak vhodnější může být vyjasnit si nejprve účel, rozhodovací proces a očekávání rodiny a teprve poté vybrat vhodný právní obal.

Daňové aspekty mají své místo, ale neměly by být jediným argumentem. Finanční správa uvádí, že za roky 2022 až 2026 mohou fyzické osoby při splnění zákonných podmínek odečíst hodnotu darů. Právnické osoby mohou u zdaňovacích období skončených od 1. března 2022 do 28. února 2027 odečíst dary až do 30 % základu daně. V praxi je však důležitější otázka, zda rodina ví, proč dává, kdo rozhoduje a jak bude měřit smysluplnost podpory.