Nejen mezi laickou veřejností ale i mezi zkušenými podnikateli často převládá mnoho mylných představ ohledně fungování vztahů mezi společníky obchodní společnosti. Přitom, učiníme-li rozhodnutí, že s někým vstoupíme do společného podnikání, může se jednat o jedno z klíčových životních rozhodnutí, které ovlivní podstatnou část našeho aktivního profesního života.
V textu níže se pokusíme nejprve vyvrátit nejčastější z těchto mýtů a dále pak přiblížit nejběžnější způsoby úpravy vztahů mezi společníky. Pro pořádek, text níže je zaměřen primárně na společné podnikání v nejběžnějších typech společností, tedy společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti.
Mýtus č. 1: My se vždycky dohodneme
Ne, nedohodnete. Již to, že společníci uvažují o realizaci společného podnikání je samozřejmě založeno na vzájemné známosti a obrovské důvěře. Mění se však podnikatelské prostředí, trh, legislativa a v neposlední řadě se mění i lidé a jejich osobní situace. Dokud se podnikání daří, lze čekat, že se partneři budou chovat rozumně a na všem se dohodnou. Není tomu tak. Natož pak když nastanou časy těžké (nové technologie, změna regulatoriky, levná konkurence z východu), nebo krize v osobním životě (rozvod, nemoc, nebo dokonce úmrtí a nástup dědiců).
Myslet si, že se vždy dohodnete, je naivní i nezodpovědné. Asi tak, jako si nepojistit nový dům či auto. Je potřeba sepsat kvalitní plán, nejen pro čas míru, ale především pro případ války. Je to malá cena s obrovskou pojistnou hodnotou. Pouze spoléhat na dobré osobní vztahy bohužel opravdu nestačí.
Mýtus č. 2: Každý společník musí makat pro firmu
Nemusí. Nejen začínající podnikatelé občas žijí v domnění, že každý společník je bez dalšího povinen pro firmu pracovat. Není tomu tak. Máme kapitalismus a v kapitálové společnosti, jako je s.r.o. či a.s., společník pouze na začátku dává vklad (peněžitý nebo nepeněžitý, kterým nemůže být závazek k práci), to je vše. Firmu pak řídí jednatel, představenstvo či správní rada.
Je typickým problémem, že jeden společník pracuje ve firmě denně, zatímco druhý jen dal investici a drží podíl. Zanedlouho aktivní společník získá pocit, že druhý nic nedělá a jen se veze. Pokud nejsou vztahy právně ošetřené, tak jeho pocit bez dalšího oprávněný nebude.
Mýtus č. 3: Když neplní povinnosti, mám právo ho vyhodit
Nemám. Soudní vyloučení společníka sice možné je, avšak je to obtížný proces za splnění konkrétních podmínek. Rozhodně neplatí, že problematického, nebo dokonce neaktivního společníka lze jednoduše ze společnosti vyloučit, například rozhodnutím valné hromady. Případný spor a rozchod společníků přináší obrovské těžkosti, mimo jiné pro samotnou firmu. Soudní proces může být velmi dlouhý a nákladný. V některých případech může být srovnatelně náročný jako rozvod manželství, tedy i lidsky velmi nepříjemný s následky na celý život.
Mýtus č. 4: Když mám přes 50 %, mohu si s firmou dělat, co chci
Nemohu. Pokud ovládám majoritu ve společnosti, mám postavení nepochybně silné, nikoliv však neomezené. Narážím minimálně na dvě základní limitace, kterými jsou práva minoritních společníků, a zákonné kvalifikované většiny pro přijetí klíčových rozhodnutí. Nejen pro minoritáře, ale i pro majoritáře tak může být žádoucí vztahy se společníky upravit, aby nedošlo k zablokování některých klíčových rozhodnutí. Jako je mimo jiné prodej 100 % firmy.
Mýtus č. 5: Mohu kdykoliv odevzdat podíl a ze společnosti odejít
Samozřejmě nemohu. Účast na společnosti pouhým prohlášením, navíc v očekávání, že budu za odevzdaný podíl štědře kompenzován. Ani samotný prodej podílu třetí osobě nemusí být snadný, nemám-li součinnost společníků. Čili je naprosto zásadní již na začátku podnikání dobře plánovat případy ukončení účasti na společnosti. To platí nejen pro úspěšný exit uvedením firmy na burzu, ale i pro smutný případ úmrtí společníka.
Základní nástroje: společenská smlouva a dohoda společníků
Každý, kdo někdy zakládal firmu, ví, že základními dokumenty jsou společenská smlouva s.r.o. či stanovy akciové společnosti. Tyto sepisuje notář, mají povinné minimální náležitosti, a upravují základní fungování společnosti, ať je jejím společníkem kdokoliv, v současnosti nebo v budoucnu. Také se povinně ukládají do sbírky listin obchodního rejstříku čili jsou veřejnosti přístupné.
Každý, kdo se ocitl v situaci, kdy mu byl některý z výše uvedených mýtů vyvrácen, nyní ví, že kromě uvedeného je vhodné podrobně upravit vztahy mezi společníky dohodou společníků (společnickou dohodou, akcionářskou dohodou či shareholders agreement – SHA, v běžném slangu „es-há-áčko“).
Základní odlišnosti dohody společníků lze shrnout následovně:
- Jedná se o běžnou smlouvu (nikoliv o korporátní dokument sepsaný notářem);
- Proto upravuje práva a povinnosti konkrétních osob (nikoliv společníků obecně);
- Umožňuje upravit práva a povinnosti mnohem podrobněji (zejména v oblastech, které zákon vůbec neupravuje);
- Nejedná se o veřejný dokument, může tedy bez obav podrobně upravit podnikatelské plány či citlivé komerční otázky.
Společenská smlouva/stanovy a dohoda společníků fungují vedle sebe paralelně a obvyklé je vyjednat dohodu společníků a poté zvážit, co všechno z ní a jak převtělit do společenské smlouvy/stanov.
Co bývá typicky obsahem dohody společníků
Řízení firmy a role společníků. Co který společník do firmy přinese? Co bude kdo dělat, tj. kdo a jak bude odpovědný za kterou část podnikání? Kdo a jak se bude podílet na každodenním řízení?
Orgány a rozhodování společníků. Kolik bude jednatelů, kdo bude CEO a jaké budou jeho pravomoci? Jak se bude hlasovat na valné hromadě, jaká rozhodnutí budou vyžadovat souhlas většiny jaká rozhodnutí budou vyžadovat souhlas všech? Jak se bude postupovat, když se nedohodneme?
Financování a rozdělování zisku. Kdo dá kolik peněz, a kdo nedá žádné? Co se stane, když peníze dojdou? Jak si budeme rozdělovat a vyplácet zisk? Budeme si ho vyplácet, nebo re-investovat do rozvoje firmy?
Nakládání s podíly, exit, nástupnictví. Kdo a kdy je oprávněn prodat podíl? Kdo a kdy je povinen prodat podíl? Mají ostatní předkupní právo? Když jeden prodává, mají ostatní právo se k prodeji připojit, nebo povinnost také prodat? Pustíme mezi sebe nového investora? Za jakých podmínek? Kdy chceme firmu prodat? Co když někdo onemocní nebo umře?
Řešení neshod a porušení povinností. Co když se neshodneme a firma je zablokovaná? Co když jeden porušuje to, k čemu se zavázal? Rozhodne třetí strana? Sjednáme si pokuty a sankce? Nebo i nucený výkup podílu porušujícího společníka?
Závěr
Je vždy smutné, když obchodní úspěch zhořkne po letech tvrdé práce kvůli neexistenci pevných psaných pravidel mezi společníky. Absence smluvního řešení často předvídatelných situací, které zkrátka mohou nastat. Přitom časová a finanční investice na začátku podnikání není nijak zásadní. Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Není to projev nedůvěry mezi partnery. Pořádek dělá přátelé. Chráním tím nejen sebe, ale i to, co buduji pro další generace.
Autor: Štěpán Kleček – Partner a Advokát v BDO Legal
