Jako nejbližší příbuzné většinou vnímáme naše partnery a děti, ale naše pocity se mnohdy liší od zákonných úprav, a tedy i práv a povinností, které pro tzv. nejbližší příbuzné vyplývají. Česká justice proto myslí i na členy nejbližší i širší rodiny a stanovuje výjimky. Co toho pro vás plyne?

Pojem nejbližší rodina je často spojován s vyřízením pozůstalosti. O nejbližší rodině však neuslyšíte jen během dědických záležitostí, ale i v lékařském prostředí. Příbuzní z této skupiny totiž mají nejen přednostní dědické právo, v případě dědictví ze zákona, a také mohou být informováni o zdravotním stavu svého blízkého a za určitých podmínek rozhodovat o lékařských úkonech. Kdo do této skupiny patří a jak ochránit sebe i členy rodiny?

Kdo je členem nejbližší rodiny 

Nejbližší příbuzní jsou často určovány na základě pokrevní příbuznosti nebo právním vztahem (např. v případě manželů). Česká legislativa počítá mezi nejbližší příbuzné manžele, děti a rodiče. Zároveň jsou podle českých zákonů nejbližšími příbuznými, i v tzv. 1. třídě dědiců, registrovaní partneři. Všichni ostatní patří mezi širší rodinu, která má odlišná práva. Existují i výjimečné případy, kdy mezi nejbližší příbuzné patří také nevlastní děti či matka nebo otec.

Právní ukotvení nejbližších příbuzných se mohou v různých státních jurisdikcích lišit. Jiné země tak mohou mít jinou definici nejbližších příbuzných nebo být bez opory v zákoně. Např. Spojené království nemá právní ukotvení nejbližšího příbuzného, a tak se může jednat i osoby bez pokrevního nebo právního vztahu.

Dědictví (dědické třídy)

Podle společnosti Svěřenská správa s.r.o. je jednou z hlavních oblastí, kde je potřeba znát nejbližší příbuzné, dědictví. V českém prostředí jsou naprosto zásadní takzvané dědické třídy, kterých existuje celkem šest. Přednostně dědí zůstavitelovy děti nebo manžel/ka, případně registrovaní partneři. A pokud některé z dětí nedědí, přechází majetek na zůstavitelova vnoučata. 

Pokud zesnulý neměl potomky, druhá třída zahrnuje manžela nebo manželku či registrované partnery a rodiče. V druhé třídě zákon počítá také s osobami, které žily se zesnulým ve společné domácnosti alespoň rok před úmrtím. Ve třetí třídě dědí sourozenci zůstavitele a jejich děti (bratranci nebo sestřenice). Dále právo pamatuje i na zůstavitelovy prarodiče, kteří dědí ve čtvrté třídě a v páté třídě to jsou překvapivě i praprarodiče. Do poslední (šesté) třídy se řadí prasynovci a praneteře zůstavitele, respektive děti zůstavitelových prarodičů. Nakonec přechází dědické právo na bratrance a sestřenice zůstavitele. Teprve pokud nikdo z těchto příbuzných nedědí a neexistuje závěť, propadá majetek státu. 

Lékařské prostředí

V této oblasti se významně liší úkony u nezletilých a dospělých osob. V tomto článku se proto zabýváme plnoletými osobami. V některých případech, pokud není určeno jinak, mohou nejbližší příbuzní zjišťovat lékařské informace a někdy i rozhodovat o lékařských úkonech. Děje se tak v případě, že osoba není schopna rozhodovat sama o sobě (např. během operace), nebo pokud dotyčný neurčil jinou osobu. V současné době je totiž u plánovaných zákroků zcela běžné vyplnit formulář, v rámci kterého sami určíte, kdo může získat vaše lékařské informace nebo v případě vaší neschopnosti může o vás rozhodovat. Můžete se tak vyhnout strachu, že o vás bude rozhodovat člověk, se kterým nemáte dobrý vztah nebo jste se roky neviděli, jen na základě příbuzenského vztahu.

Jinak je to u duševně nemocných. Podle zákona o duševním zdraví z roku 1983, jsou mezi příbuzné zařazení různé skupiny lidí na základě příbuzenského vztahu. Nejbližší příbuzní jsou pak ti na prvních příčkách a při poskytování informací o duševně nemocným nebo rozhodování o jeho úkonech se postupuje podobně jako u dědických tříd: přednostní právo mají manželé/registrovaní partneři, v případě, že dotyčný nebyl v takovém vztahu, právo přechází na partnera…

• manžel/ka registrovaný/á partner/ka
• partner, který s vámi žije, jako by byl vaším manželem, manželkou, registrovaným partnerem/partnerkou déle než 6 měsíců
• potomci
• rodiče
• sourozenci
• prarodiče
• vnoučata
• teta, strýc
• synovec, neteř
• další soby, které s vámi sdílí domácnost déle než 5 let

Příbuzenské vztahy v rodinném podniku

Na příbuzenské vztahy zákon také nahlíží z pohledu splnění definice rodinného podniku. Zde se však nehledí až tak na nejbližší příbuzné, jako na členy rodiny. Za členy jedné rodiny se pak pro účely rodinného podniku považují společně pracující manželé nebo partneři, nebo alespoň s jedním z manželů nebo partnerů i jejich příbuzní až do třetího stupně, osoby s manžely nebo partnery sešvagřené až do druhého stupně, dále osoby příbuzné v přímé linii, nebo sourozenci. Je-li mezi nimi osoba, která není plně svéprávná, zastupuje ji při hlasování zákonný zástupce, pokud je nezletilá, jinak opatrovník.

Jak ochránit nejbližší rodinu?

Ne vždy jsou nejbližší příbuzní pro vás osobně jako nejbližší rodina. Lékařské prostředí je proti tomu chráněno pověřujícími formuláři, jak ale na to, aby dědictví nezískali „nevítaní“ dědici? V první řadě je možnost závěti pro posmrtné rozdělení vašeho majetku. Častěji jsou ale využívány i další klíčové dokumenty, na které je potřeba myslet v dostatečném předstihu – např. i pro uspořádání majetku za života. Pro jedince s vysokou a ultra vysokou hodnotou čistého jmění (HNWI) může být lepším řešením svěřenský fond. Na rozdíl od závěti totiž funguje zcela samostatně a nemá formu veřejné listiny. Pokud ale chcete, aby dědictví připadlo vašemu nezletilému potomkovi, měli byste jeho opatrovníka určit právě v závěti. V každém případě v obou případech jde o zásadní nástroje, díky kterým váš majetek získají vámi určení lidé. Více o rozdílu mezi svěřenským fondem a závětí se dočtete zde.