Od roku 2014, kdy byl svěřenský fond implementován do českého právního prostředí, došlo k významnému rozvoji. Za 11 let jejich existence v českém právním řádu Ministerstvo spravedlnosti eviduje k dnešnímu dni 5 711 svěřenských fondů. Instituty, které se ukázaly jako účinné nástroje pro ochranu majetku, plánování bohatství a správu rodinného jmění, čelí novým legislativním výzvám i příležitostem. Jaké jsou hlavní změny v právním rámci a soudní praxi? A jak se ve světě svěřenských fondů odrážejí aktuální celospolečenské trendy?

Poslední roky přinášejí pro trusty a svěřenské fondy viditelný posun. Nová legislativa, přísnější pravidla pro správce svěřenských fondů i rozhodnutí soudů nastavují vyšší nároky na jejich fungování. Současně se ale otevírají nové možnosti s ohledem na celospolečenské trendy, jako jsou digitalizace, ESG principy nebo větší důraz na předávání majetku mezi generacemi. Pro zakladatele, správce i obmyšlené to znamená nejen více povinností, ale také příležitost využití nástroje, který chrání a rozvíjí rodinné bohatství v moderní době.

Co je svěřenský fond a jak se liší od trustu

Svěřenský fond je zvláštní právní forma správy majetku, která umožňuje vyčlenit určitý majetek ze soukromé sféry zakladatele a svěřit ho do správy za účelem plnění předem stanoveného účelu. V českém právu ho upravuje § 1448–1474 nového občanského zákoníku (NOZ). Český svěřenský fond je právním transplantátem institutu trustu, známého především z anglosaského práva. Na rozdíl od anglosaského trustu jde u svěřenského fondu o majetek bez vlastníka, spravovaný správcem fondu. Trusty, coby institut anglosaského původu, se u nás vyvíjejí samostatně. V českém Občanském zákoníku je nalezneme až od roku 2014.

Více o svěřenském fondu se dočtete zde.

Vývoj a počet svěřenských fondů

Svěřenský fond v České republice vzniká buď smlouvou, nebo pořízením pro případ smrti. Aby byl právně účinný a platný vůči třetím osobám, musí být zapsán do evidence svěřenských fondů, kterou spravují rejstříkové soudy. Povinnost zápisu svěřenského fondu do evidence upravuje zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (§ 118a další). Zároveň má správce svěřenského fondu povinnost evidovat tzv. skutečné majitele fondu v rámci tzv. AML zákona.

Příručka evidování skutečných majitelů od Ministerstva spravedlnosti uvádí, že skutečnými majiteli ve svěřenském fondu jsou zakladatel (v případě SF ustanoveného za života), všichni svěřenští správci, všichni protektoři / dohlížitelé (pokud svěřenský fond má ustanovené protektory), obmyšlený či materiální skutečný majitel. Dále autoři příručky zmiňují odlišnost v rámci skutečného majitele obchodní korporace, která je ovládaná či kontrolovaná prostřednictvím právního uspořádání:

Od výše uvedeného je třeba odlišit situace, kdy je zjišťován nepřímý skutečný majitel korporace (typicky obchodní společnosti), jehož prospěch či rozhodující vliv je prostředkován právním uspořádáním. V takovém případě je totiž třeba vnímat, že u korporace je vždy třeba hledat materiální skutečné majitele. K tomu, kdo může být nepřímo skutečným majitelem korporace prostřednictvím právního uspořádání, viz kapitola 6.1.1.3.2.

Aktuální počet zapsaných svěřenských fondů v ESF

Data, která redakci Wealth Magazínu poskytlo Ministerstvo spravedlnosti ČR, ukazují, že aktuálně je v evidenci svěřenských fondů zapsáno 5 711 SF. Z toho můžeme usuzovat, že trend tohoto nástroje pro plánování a ochrany bohatství roste. Na druhou stranu si v údajích za jednotlivé roky můžete všimnou, že v posledních letech se růst počtu zpomalil.

Z uvedených dat můžeme také vyvodit, že největší nárůst svěřenských fondů byl v roce 2018. Důvodem však může být, že od tohoto roku vznikla povinnost zápisu a pravděpodobně tak byly zapsány již i starší fondy. Další milníky jsou v pocovidových letech 2021 a 2022. To může potvrzovat teorii odborníků, že pandemie Covidu v mnohých vícegeneračních rodinách vyvolala otázku nástupnictví, generačního předávání a ochrany majetku. Od roku 2023 pak počet nově zapsaných fondů klesá.

Judikatura a procesní aspekty v české praxi

Rozhodnutí českých soudů zabývajících se spory v oblasti svěřenských fondů postupně ukazují, jak mají fondy fungovat v praxi – ať už v běžných civilních sporech, při insolvencích nebo v exekučních řízeních. Díky tomu se postupně vyjasňuje, jakou roli fond v jednotlivých typech řízení vlastně hraje. Jedním z těch nejvýznamnějších je rozhodnutí Nejvyššího soudu z 21. března 2024 (sp. zn. 24 Cdo 1754/2022). Nejvyšší soud potvrdil, že svěřenský fond není právnickou osobou a jako takový není účastníkem řízení.

„Svěřenský fond je entitou bez právní subjektivity, která představuje autonomní majetek bez vlastníka vyčleněný zakladatelem k naplňování konkrétního účelu a spravovaný svěřenským správcem. Nemá-li svěřenský fond právní osobnost a ani zákon jinak této entitě nepřiznává způsobilost být účastníkem řízení, nemůže v řízení vystupovat jako účastník řízení,“ uvádí JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D., předseda senátu, odůvodnění rozsudku nejvyššího soudu.

Ve stejném rozsudku předseda senátu zmiňuje, že v případě podvodu nebo neplatného jednání je možné žalovat svěřenského správce. Zakladatelé se tak v případě podvodu mohou domáhat navrácení majetku a svých práv.

Nesporná vs. sporná řízení?

Když se svěřenský fond dostane před soud, není vždy jasné, jaký typ řízení se použije. Právní praxe proto rozlišuje mezi dvěma základními situacemi – nespornými a spornými řízeními. Rozhodující pro určení, o jaký typ řízení jde, není jen formální označení (např. co říká statut fondu), ale hlavně povaha samotné věci a to, zda je ve hře veřejný zájem. Obvykle se vychází z toho, zda soud řeší spor mezi stranami, nebo zajišťuje správné fungování fondu.

Nesporná řízení

Nesporná řízení se týkají záležitostí, kde nejde o střet dvou protichůdných stran, ale spíše o otázky fungování fondu samotného. Patří sem například jmenování nebo odvolání správce, změna či schválení statutu nebo zrušení fondu. V těchto případech soud postupuje aktivněji, zjišťuje skutečný stav věci a chrání veřejný zájem. Nejde tu o „spor“, ale spíše o dohled nad tím, aby fond fungoval správně a férově.

Sporná řízení

Sporná řízení naopak nastávají tam, kde se dvě strany dostanou do konfliktu. Typicky jde o situace, kdy obmyšlený žaluje fond o vyplacení podílu, zpochybňuje jednání správce nebo žádá, aby správce něco vykonal či se naopak zdržel určité činnosti. Tady má soud roli arbitra, který rozhoduje mezi protichůdnými nároky, podobně jako v běžných občanskoprávních sporech.

Jak se ve svěřenských fondech a trustech odráží aktuální celospolečenské trendy?

1. Digitalizace a moderní správa

Digitalizace se stává jedním z hlavních pilířů správy trustů a svěřenských fondů. Díky digitalizaci se zakládání fondů zrychluje, evidence a správa dokumentů je transparentnější a bezpečnější a celé prostředí získává na důvěryhodnosti. Česká republika v tomto směru nezůstává pozadu. Státní i evropské iniciativy, například strategie Digital Czech Republic nebo program Digital Decade 2030, mají za cíl zjednodušit a zpřehlednit fungování veřejné správy i podnikatelského prostředí.

Význam digitalizace potvrzují i odborné konference, například Digital Czechia 2025, které zdůrazňují propojení digitalizace s kybernetickou bezpečností a umělou inteligencí. Do popředí se dostává pojem digitální důvěra (digital trust) – tedy spolehlivost, bezpečnost a ochrana dat v online prostředí. Právě tyto faktory jsou klíčové i při správě svěřenských fondů a trustů.

Na potřebu digitalizace v oblasti správy soukromého a rodinného majetku reagují i české Multi Family Offices nebo poskytovatelé IT a softwarových služeb. Vznikají tak různé IT platformy pro bezpečnou a jednoduchou správu majetku prostřednictvím svěřenského fondu či nadačního fondu.

2. ESG a udržitelné investice

Dalším trendem, který se v roce 2025 stává neoddělitelnou součástí správy majetku, je ESG – environmentální, sociální a správní přístup k investicím. Zpráva Global Family Office Report 2024 od UBS ukazuje, že Family Offices a privátní investoři v rostoucí míře přesouvají kapitál do udržitelných řešení, včetně investic zaměřených na klimatickou krizi. To potvrzují i statistiky. Například podle GSIA přesáhly investice do udržitelných aktiv v roce 2022 hodnotu 30 bilionů USD.

Významnou roli hraje také regulace činnosti podniků s ohledem na ESG principy. Zejména pak směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting) přijatá Evropskou unií v prosinci 2022 nahrazuje předchozí rámec nefinančního reportování (NFRD) a zavádí přísnější a rozsáhlejší požadavky na zveřejňování informací o udržitelnosti. Nově podléhají povinnosti reportingu nejen velké a veřejné společnosti, ale i menší podniky, které odpovídají stanoveným kritériím. Cílem je zajistit spolehlivé a porovnatelné ESG reportování prostřednictvím nového rámce evropských standardů (ESRS), což má přispět k transparentnějšímu a odpovědnějšímu podnikání v rámci Evropské unie.

3. Family Offices a Wealth Planning

Podle zprávy Radka Janečka a Ivana Chalupy ze Squire Patton Boggs se v českém právním prostředí nejčastěji uplatňují dva nástroje – nadační fond a svěřenský fond, které využívají Family Offices a HNWI k efektivní správě a přechodu majetku.

Trusty a svěřenské fondy jsou proto často součástí strategie Wealth Planning. Tyto struktury umožňují sofistikovanou ochranu a správu majetku napříč generacemi. Proto je také často využívají rodinné kanceláře – Family Offices.

Na českém trhu se například společnosti Multi Family Office nebo EMUN specializují na tvorbu trustových a nadačních struktur podle českých i mezinárodních standardů pro klienty s miliardovými aktivy. Mezinárodní právní firmy, jako například Havel & Partners nebo Squire Patton Boggs, zase nabízejí komplexní poradenství v oblasti nástupnictví, compliance či ochrany majetku.

Přehledný souhrn největších trendů v institutu svěřenských fondů

Co může přinést budoucnost v oblasti svěřenských fondů?

Svěřenské fondy a trusty se v českém prostředí pevně etablovaly a jejich význam nadále poroste. V praxi se staly nástrojem, který umožňuje chránit majetek, plánovat jeho předávání a dlouhodobě uchovávat rodinné hodnoty. Již nyní však sledujeme mnohé nové právní úpravy a regulace pro správu majetku prostřednictvím trustu či svěřenského fondu.

Do budoucna tak lze očekávat další zpřísnění pravidel pro správce a vyšší důraz na transparentnost. To přinese více odpovědnosti, ale také větší právní jistotu. Judikatura se bude dál vyvíjet a postupně vyjasní procesní otázky spojené s fungováním fondů, což posílí důvěru zakladatelů i obmyšlených. S nástupem NextGen do správy rodinného bohatství můžeme předpokládat významný vliv celospolečenských trendů.