Po měsících narůstajícího napětí provedly o minulém víkendu Spojené státy odvážný rozsáhlý vojenský zásah ve Venezuele. Během noční operace armáda zadržela prezidenta Nicoláse Madura spolu s jeho manželkou a oba tajně odvezla ze země. Následná tisková konference přinesla důležité informace o povaze zásahu, kdy se hodně opakoval narativ o získání přístupu k venezuelské ropě americkými společnostmi (země má největší zásoby této komodity na světě). Muže tímto krokem odstartovat postupný výraznější pokles cen „černého zlata“ a jak si tato komodita stojí na začátku letošního roku?
V loňském roce si ropa BRENT prošla poměrně negativním vývojem. Barel severomořské ropy oslabil o bezmála 20 % k cenám kolem 60 USD za barel. Jednalo se o největší sestup od pandemie COVID-19. Tehdy nízká poptávka stlačila ceny dolů pod vlivem tzv. „lockdownů“ světových ekonomik. V současnosti je na trhu s ropou cítit značný přebytek. EIA (EIA – americký vládní statistický úřad) přímo očekává růst globálních zásob v průběhu 2026, což má vytvářet další tlak na ceny. IEA (mezinárodní agentura pro energii) sice očekává určitý růst poptávky v roce 2026, ale zároveň ukazuje, že růst je relativně “křehký” a strukturálně se mění, což může znamenat nižší citlivost na klasickou spotřebu paliv. Svoji roli sehrálo pravidelné zvyšování produkce kartelu OPEC+. Hlavní analytické domy tak za této situace pro rok 2026 předpokládají další pokles cen suroviny, a to až směrem k 55 USD.
Post-Madurův režim jako výhoda pro americké ropné společnosti
Nové víkendové geopolitické události mají významný vliv na vývoj cen ropy spíše v delším horizontu. Trumpova administrativa zjevně podporuje určitou variantu měkčího post-Madurova režimu, která by mohla být pro americké ropné společnosti velmi výhodná. I měkčí autoritářský režim („soft dictatorship“) by postačoval k obnovení investic, stabilizaci ekonomiky a opravě zničené ropné infrastruktury. V konečném důsledku by to mělo vést k růstu exportu ropných produktů a snížení cen komodity v USA. Historicky byl vrchol ropné produkce ve Venezuele kolem 3,7 mil. barelů denně (necelá 4 % světové produkce) v 70. letech. V současnosti se produkce nachází zhruba na úrovni 0,8–0,9 mil. barelů denně, a to zejména kvůli nízkým investicím, sankcím na ropný průmysl ze strany USA a celkovému stavu infrastruktury v zemi.
USA kontrolují až 40 % světové produkce ropy
Spojené státy dnes fakticky kontrolují obrovskou část ropného bohatství západní polokoule – od USA a Kanady přes Mexiko až po Latinskou Ameriku včetně Venezuely. Tento soubor zemí dohromady představuje téměř 40 % světové produkce ropy. A pokud budou dál činit kroky k zvýšení množství suroviny na trzích, může být cena komodity setrvale pod tlakem. Cena ropy tak v letošním roce bude psát dle mého pohledu převážně „medvědí příběh“. Ropa by tak mohla atakovat i 50 USD za barel v roce 2026.
