Svěřenský fond zřízený podle českého občanského zákoníku není žádným daňovým rájem, na rozdíl od některých zahraničních úprav. Jeho daňové zatížení je vůči jiným formám správy majetku přinejlepším na neutrální úrovni. Transakce v souvislosti se svěřenským fondem se mohou týkat v podstatě všech druhů existujících daní. Jak je to ale s daněmi v souvislosti s beneficientem svěřenského fondu?

Kdo je beneficient

Říká se mu beneficient nebo také obmyšlený. Ve svěřenském fondu je to klíčová osoba, protože má nárok na plnění z majetku fondu. Zákon nestanovuje žádné požadavky na to, kdo se může stát obmyšleným. Obmyšleným tak může být jakákoliv fyzická osoba, právnická osoba nebo více osob, v jejichž prospěch je svěřenský fond zřízen. Beneficientem může být také osoba v roli zakladatele nebo správce svěřenského fondu. 

V případě, kdy je účelem svěřenského fondu například veřejný prospěch, nemá takový svěřenský fond jmenovanou osobu obmyšleného, ale pouze stanovený neosobní účel. Tímto účelem může být podpora umění, útulku, organizace, péče o sad apod.

Právo beneficienta na plnění

Beneficient nabývá právo na plnění ze svěřenského fondu v momentě, kdy je mu to zakladatelem nebo pověřeným správcem přiznáno. Bez ohledu na to, zda je obmyšlený určen ve statutu svěřenského fondu, nebo teprve bude jmenován, plnění ze svěřenského fondu může nastat až v okamžiku zápisu osoby obmyšleného jako beneficienta do Evidence svěřenských fondů.

Jak se daní plnění beneficientovi – fyzická osoba

Z majetku vloženého do svěřenského fondu za života

Při zdanění výplaty obmyšlenému z majetku vloženého (tj. nikoli ze zisku) do svěřenského fondu jinak, než pořízením pro případ smrti, je důležité, jaký je vztah mezi zakladatelem a obmyšleným. Taková výplata je od daně z příjmu osvobozena v případě, že vztah mezi zakladatelem a obmyšleným je příbuzenský v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů. 

Osvobození platí i v případě, že vůči zakladateli je obmyšlený ve vztahu osoby, se kterou žil nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou. 

V případě, že vztah zakladatele a obmyšleného nezakládá nárok na osvobození, zdaňuje se takový příjem u fyzické osoby jako ostatní příjem dle §10 zákona o daních z příjmů, tj. srážkovou daní ve výši 15%. Při příjmu do 30.000 Kč ročně jsou ostatní příjmy osvobozené. 

Z majetku vloženého do svěřenského fondu po smrti

Příjem z majetku, který byl do svěřenského fondu vložený pořízením pro případ smrti je pro obmyšleného (jak fyzickou, tak právnickou osobou) osvobozený od daňové povinnosti.

Ze zisku svěřenského fondu

Všechny výplaty ze zisku svěřenského fondu po zdanění se při výplatě obmyšlenému zdaňují 15% srážkovou daní. Zákon o daních z příjmů navíc stanovuje, že při plnění ze svěřenského fondu se nejdříve plní ze zisku fondu a až poté z ostatního majetku fondu.

Jak se daní plnění beneficientovi – právnická osoba

I beneficient – právnická osoba – může být za splnění určitých podmínek osvobozen od daně příjmu. A to v případě, pokud je svěřenský fond vůči beneficientovi – právnické osobě v postavení mateřské obchodní korporace dle (§ 19 odst. 3 písm. b) ZDP), která je daňovým rezidentem ČR nebo jiného členského státu EU. Korporace zároveň musí mít minimálně 10% podíl na základním kapitálu, a to nepřetržitě po dobu minimálně 12 měsíců. 

Jedná-li se o výplatu právnické osobě, která v postavení mateřské obchodní korporace není, je tento příjem zdaněn standardním způsobem, tj. sazbou daně z příjmu právnických osob ve výši 19%.

Daňové přiznání a příjem obmyšleného – fyzické osoby

Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. rozlišuje několik druhů příjmů i tzv. ostatní příjmy (§10). Mezi “ostatní příjmy” patří i příjem obmyšleného ze svěřenského fondu (m).

Příjem obmyšleného ze svěřenského fondu patří do skupiny příjmů, které musí příjemce uvádět v daňového přiznání, jako “příjem obmyšleného ze svěřenského fondu” a zaplatit z něj daň z příjmu. Příjemce je povinen tyto příjmy do daňového přiznání zařadit i v případě, že daň z příjmu vychází nulová.

Rádi byste založili svěřenský fond, ale nevíte, kde začít? Kontaktujte nás, rádi Vám pomůžeme.