Doba 21. století ovlivňuje mnoho trendů i zavedených pojmů kolem nás. Stejně tak má vliv i na definici „tradiční“ rodiny, správu majetku, plánování bohatství. Rodinné bohatství tak čelí změnám, které jsou spojené s novou „moderní“ realitou. Kromě budování finančního kapitálu, jeho ochranu a diverzifikaci, je nyní stále větší důraz kladen také na lidský a sociální kapitál. Jak vypadá koncept bohatství 3.0 v podání movitých rodin a jejich firem?
Složitá dynamika celého světa se odráží i ve vnímání rodinného podnikání a rodinného bohatství. Mění se tak nejen jednotlivé úhly pohledu, ale i celá jeho definice a k maximální návratnosti investic dochází jen díky spojení finančního, lidského a sociálního kapitálu. Stále více rodin tedy využívá služeb rodinných kanceláří nebo zakládá své vlastní. Potvrzuje to i studie poradenské společnosti KPMG.
Nový koncept alokace aktiv a ochrany bohatství
Kapitál a jeho alokace v rodinných firmách se vyvíjí. Součásti redefinice bohatství je ale i snižování rizik, které může zajistit spolupráce mezi generacemi, diverzifikace byznysu i profesionalizace některých činností. Vzniká tu tedy mnoho příležitostí pro experty, jako jsou Wealth Manageři a další finanční, daňoví nebo účetní poradci. Zároveň ale roste význam rodinných kanceláří, které všechny tyto služby poskytují komplexně, buď in-house nebo v úzké kooperaci s externími profesionály.
Najednou movitým rodinám nejde jen o vytváření bohatství a maximální zisky. Bez investic, akvizic a pečlivé správy aktiv by to samozřejmě nešlo, ale důležitá je i přidaná hodnota spojená se sociální a environmentální odpovědností. Spousta těchto rodin je hodně vidět na veřejnosti, svůj vliv tedy může využít pro dobrou věc a zároveň si tím vylepšit reputaci a odlišit se od konkurence.
Stoupá hodnota lidského a sociálního kapitálu
Do popředí vystupuje lidskost a snaha změnit společnost k lepšímu. Jen se starší generace musí naučit správně komunikovat s tou mladší, aby jí předala své zkušenosti a podporovala v ní podnikatelského ducha, ale přitom dala šanci inovacím a udržitelnosti. Právě to je v 21. století klíč k fungující rodinné firmě, kterou se podaří předat druhé i třetí generaci. Podle statistik je to ale zatím jen 30 %, respektive 12 % podniků.
Může se samozřejmě stát, že někdo z potomků nechce v rodinném podnikání pokračovat, a i to je naprosto v pořádku. Zákazy a nátlak k ničemu dobrému nevedou, ani v podnikání, ani v osobním životě. Naopak, je potřeba mladou generaci podpořit v jejich rozhodnutích a pokud chtějí rozjet svoje vlastní podnikání, nemá smysl jin v tom bránit.