Umělá inteligence (AI) má mnoho pozitivních dopadů včetně zvýšení produktivity práce nebo hospodářského růstu. Zároveň ale přináší i rizika, jako je například vytváření a šíření dezinformací. Světové ekonomické fórum varuje především před ovlivňováním politických i jiných reklamních kampaní. Umělá inteligence může mít vliv i na majetkovou nerovnost nebo HDP.
Polarizace společnosti, vojenské konflikty nebo dezinformace z dílny umělé inteligence, to jsou podle Světového ekonomického fóra největší hrozby příští dekády. Navíc právě teď nastává období, kdy polovina světa volí své lídry. A tak odborníci důrazně upozorňují na vykonstruované kampaně, které vznikají s pomocí AI. Jak se jim účinně bránit?
Dezinformační kampaně v novém
Světové ekonomické fórum (WEF) zveřejnilo aktuální zprávu o globálních rizicích, do které se tentokrát zapojilo 1490 odborníků z akademické sféry, byznysu, vlád i mezinárodních organizací. Až 53 procent z nich se přitom obává, že dezinformace generované AI mohou přispět ke vzniku materiální krize a v příštích dvou letech je považuje za pátou největší hrozbu pro celou společnost. Nebezpečí vidí zejména v tom, že umělá inteligence může ovlivnit volby, které v roce 2024 proběhnou v 77 zemích a dotknou se téměř poloviny světové populace, a dokonce 60 procent celosvětového hrubého domácího produktu.
Až do loňského boomu umělé inteligence jste pro šíření dezinformací potřebovali umět stříhat videa s politickými projevy nebo vytrhávat mediální sdělení z kontextu. Nyní ale stačí použít programy, které tyto činnosti udělají za vás a ještě mnohem sofistikovaněji. Stačí se podívat, jak je používají například finanční podvodníci.
„Dnešní snadno aplikovatelné modely umělé inteligence již nevyžadují žádné speciální dovednosti, přesto dokáží velmi rychle a přesně padělat obrovské množství informací a takzvaného syntetického obsahu, od pokročilého klonování hlasu až po padělané webové stránky,” uvádí zpráva WEF a zároveň upozorňuje na to, že „nová technologie přináší nové hrozby demokratickým procesům, protože častější využívání AI a sociálních sítí může ovlivnit politické kampaně.”
Existuje efektivní řešení?
Nejde jen o samotné uměle vytvořené dezinformace. Za velký problém považuje WEF také jejich spojení s dalšími globálními hrozbami, které se v žebříčku umístili na prvních 10 místech. V horizontu příštích 10 let jim vévodí geopolitické napětí, prohlubování majetkové nerovnosti nebo klimatická změna. Bojovat proti tak silnému celku bude samozřejmě mnohem těžší, ale ne nemožné.
Nejdůležitější je nyní podle expertů součinnost ve všech zmiňovaných oblastech, která bude spočívat v co nejrychlejším budování mantinelů proti zmiňovaným rizikům. Z konkrétních doporučení zazněly například návrhy na integraci umělé inteligence do rozhodování o konfliktech, kterou by upravovaly mezinárodní dohody. Přeshraniční spolupráce přitom musí probíhat v soukromém i veřejném sektoru a kampaně zaměřené na digitální gramotnost a rozpoznávání dezinformací nebo fake news je nutné vytvářet na úrovni jednotlivých států i v celosvětových formátech.
