Home WEALTH MANAGEMENTSpráva bohatství Muž, který vlastní AVANT. „Být úspěšný v podnikání není privilegium, je to závazek,“ míní Marek Unčovský.

Muž, který vlastní AVANT. „Být úspěšný v podnikání není privilegium, je to závazek,“ míní Marek Unčovský.

Autor Eva Ulrichová

Skoro jako paní Columbová – slýcháváte o něm, ale neviděli jste ho. Majitel skupiny RN Solutions, pod kterou patří např. investiční společnost AVANT, si potrpí na diskrétnost. Kdo je Marek Unčovský a co ho dovedlo až k akvizici společnosti AVANT, prozradil v rozhovoru.

Redakce spolupracuje s významnými odborníky, kteří se orientují na trhu a znají snad každé významné jméno. Když jsem ale s nadšením prohlásila, že jdu na rozhovor s Markem Unčovským, odpověď zněla: „A kdo to je?“ Není divu. Marek Unčovský si potrpí na diskrétnost. Majitele investiční společnosti AVANT nenajdete na sociálních sítích a informací o něm naleznete málo. Jen to, co on sám chce, abyste věděli. V rozhovoru pro Wealth Magazín se zakladatel skupiny RN Solutions a.s. otevřel a poskytl pohled do jeho investiční strategie, přístupu k Wealth Managementu i na cestu, která vedla až k odkupu 90 % akcií investiční společnosti AVANT.

Rozhovor probíhal v AVANT Business Centru v nejvyšším patře pražského City Toweru.

Jste zakladatelem a majoritním vlastníkem skupiny, v jejíž portfoliu je dnes několik významných společností, např. AVANT. Kde se vzal nápad založit RN Solutions a co bylo jejím původním cílem?

Většinu svojí pracovní kariéry jsem strávil jako manažer nadnárodních společností nebo významných finančních skupin. Pracoval jsem 5 let na pozici obchodního ředitele firmy ABB, což je velká nadnárodní společnost podnikající v energetice, a také jako generální ředitel Dora Group, která zajišťovala služby v Mostecké Uhelné. V těchto TOP manažerský pozicích jsem se naučil dělat akvizice, restrukturalizace a práci s pohledávkami. Když člověk hodnotí svou kariéru, chce postoupit dál. Někdy v roce 2008 jsem se rozhodl, že budu podnikat, a logicky jsem šel dělat věci, které jsme se naučil v těchto nadnárodních strukturách. Měl jsem jasno, že půjdu dělat nákup firem, jejich řízení a rozvoj. Rozhodně jsem neměl na začátku představu, že si koupím investiční společnost jako regulovaný subjekt. Ale že chci budovat investiční skupinu, v tom jsem jasno měl.

Co bylo tou první společností ve Vašem portfoliu?

První společností, a to bylo v roce 2008, těsně po začátku krize, byla společnost Ráj nemovitostí. Proto se také skupina jmenuje RN Solutions, protože to byla nějaká nostalgie. Když si koupíte firmu, kterou jdete restrukturalizovat, většinou v ní máte dva druhy aktiv. Jedněmi jsou aktiva jako samotné podnikání a ta druhá aktiva jsou nemovitosti. Já jsem potřeboval nějakou strukturu, přes kterou bych byl schopen realizovat prodeje nemovitostí nebo optimalizace, pronájmy apod. První tedy byla Ráj nemovitostí a už to směřovalo k tomu, že budu obchodovat s pohledávkami a společnostmi.  

To byla společnost pro investiční nemovitosti?

Ráj nemovitostí tenkrát byla realitka, poměrně veliká, která samozřejmě v době realitní krize hledala nějakou svou cestu. Já si ji koupil kvůli tomu, aby nemovitosti, které nakoupím, byla schopna obsluhovat a prodávat. Tzn. pro obchod s nemovitostmi. Postupně jsem utlumoval retail jako takový, většinou realitka dělala obchody spojené s mým podnikáním.

Až donedávna jste Vy i Vaše skupina RN Solutions nebyli mediálně příliš známými. Zlom přišel až s odkupem 90 % akcií AVANTU. Co předcházelo tomuto velkému kroku?

Pro nás byla akvizice společnosti AVANT strategickou investicí. Chtěl jsem převézt investice pod regulovanou strukturu, zvýšit jistotu investic a transparentnost pro naše klienty. Bylo to samozřejmě ve spojitosti s tím, že pracuji s penězi třetích osob. Na trhu se objevovaly signály, kdy ani velké investiční firmy, které nebyly v regulovaném prostředí, to neustály, kauzy typu Arca. Zjistil jsem, že nemám moc prostředků, jak informovat klienty, že se nám daří. Fondy kvalifikovaných investorů a podnikání investiční společnosti je ze zákona transparentní. Každý rok se přeceňuje majetek, je to pro investory fajn, že ví, co se s jejich penězi děje. Pro nás to byla strategická investice a s tím přišla i mediální známost, protože AVANT je jedničkou na trhu. Dneska administrujeme víc jak 150 fondů a 70 mld. Kč v majetku. Co jsme chtěli, to se stalo. Zvýšili jsme bezpečnost a transparentnost pro naše klienty.

Myslela jsem, že akvizice AVANTu byla v souvislosti s Vaším fondem kvalifikovaných investorů Nemomax. Není to tak?

Samozřejmě. Já jsem celé své podnikání převedl pod struktury FKI. Ale logicky jsem chtěl podnikání rozšiřovat. Nejjednodušší cestou byla investice do investiční společnosti. Jakmile podnikáte s penězi třetích osob, říká se tomu raisování. To je činnost, která vám přináší poměrně pravidelně velké objemy peněz. Vy musíte reagovat na to tak, abyste ty peníze umisťovala v čase, ve kterém je dostáváte. To je poměrně složité. V momentě, kdy se vám v tom raisování daří a z roku na rok zvýšíte z půl miliardy na miliardu, musíte takhle zvednout i svoje podnikání. Když si vezmete, že se jedná o ekvitní peníze, které se ještě pákují bankou, tak když máte půl miliardy, děláte obchod za 1,5 mld. s bankovním financováním. A když naraisujete miliardu, tak máte třímiliardové podnikání. Zajistit na to personál tak, aby ta investice byla správná, kvalitní, vynášela to, co má, a v čase, kdy má, je složitější tím víc, čím jste úspěšnější. Já nechtěl jít tou cestou, že budu své podnikání neustále zvětšovat podle úspěšnosti raisingu. To byla hlavní motivace koupit investiční společnost. Dneska mám víc než 30 „parťáků,“ kteří umí v rámci fondových struktur umisťovat peníze, a vždycky máme dostatek kvalitních projektů, do kterých ty investorské peníze můžeme dát. Byla to jenom logická reakce na náš úspěch v raisování, a zároveň obrovský závazek. Ty peníze klienti chtějí zpátky a chtějí je zhodnocené.

Takový závazek musí být náročný nejen podnikatelsky, ale i psychicky.

Já si myslím, že to není ani tak náročné psychicky. Existují pravidla bezpečnosti, která spočívají v tom, že podnikáme v regulované struktuře. To znamená, že FKI znemožňují defraudaci majetku. Investoři ví, že mají peníze v nějaké struktuře, kde jim nehrozí podvod. To je velký rozdíl oproti fondům, které nejsou v těch regulovaných strukturách. Dneska si to ti klienti čím dál víc uvědomují, a proto jdou do těch regulovaných struktur.

Druhým pravidlem je z principu to, že zakladatelé fondů, tedy lidé, kteří své podnikání vložili do fondů a nosí tam další dealy, mají, spolu s dalšími investory, tzv. „skin in the game“, tzn. jdou s kůží na trh. Nevěřím tomu, kdo láká investory do nějakého fondu, ale sám nejde s kůží na trh. Dělám to tak i já sám. Ve všech fondech nebo všech akvizicích mám vždycky podíl a snažím se, aby tam měli podíl klíčoví manažeři. Aby se starali o svoje peníze i peníze klientů. Je to nejjednodušší a nejbezpečnější princip.

A třetí je ten technický. Musíte držet poměr peněz, které raisujete, oproti těm vlastním. My v řadě fondů máme určitý redistribuční mechanismus, kdy jsou dva druhy akcií. Jedny jsou výkonnostní, pro management a zakladatele, kteří nesou veškeré prvotní riziko. Pak jsou prioritní akcie, které jsou první na řadě v distribuci zisku fondu, ale až poslední na řadě, pokud by fond realizoval ztrátu. Když si například představíte, že fond by měl dům v hodnotě 100 mil. korun, tak výkonnostní akcie jsou typicky ve výši 30 %, tzn. 30 milionů, a prioritní mohou být maximálně 70 %. Pokud by trh propadl o 20 % a fond realizoval ztrátu, výkonnostní akcie ztratí 20 milionů, ale ty prioritní zůstanou stále na hodnotě 70 a k tomu garantovaný výnos. Jinými slovy, pokud se na trhu nestane něco velmi mimořádného, tak prioritní akcionáři jsou výrazně chráněni.

Je to samozřejmě o tom, že dneska ten svět přináší různá rizika. Nikdo si nepředstavoval, že bude válka. Málo kdo z nás před dvěma, třemi lety věděl, že bude koronavirus. Toto jsou samozřejmě věci, které podnikání nepomáhají. Je potřeba říct, že tento redistribuční mechanismus je právě pro tahle období. Projevuje se to na věrnosti našich klientů. Ví, že u nás jsou ty peníze v daleko větším bezpečí než v klasické struktuře. Je to také jeden z důvodů, proč je dneska AVANT jedničkou na trhu fondů kvalifikovaných investorů.


Marek Unčovský
Foto: Dan Hromada/AVANT

Kdo je Marek Unčovský?

Rodák z Brna působil na vysokých manažerských pozicích v nadnárodních společnostech, kde nabyl zkušenosti a know-how pro svůj byznys. Marek Unčovský 5 let zastával funkci obchodního ředitele v energetické společnosti ABB a několik let byl generálním ředitelem v Dora Group. Podnikání se věnuje od roku 2008, kdy koupil svou první firmu – realitní kancelář Ráj nemovitostí. Dnes je zakladatelem a majitelem úspěšné skupiny RN Solutions, v jejíž portfoliu jsou společnosti jako AVANT IS, fond kvalifikovaných investorů Nemomax, technologický fond RN Tech, servisní organizace Cetolet, zážitková restaurace Aureole nebo investiční platforma CroFUNgo. Marek Unčovský má tři děti.



Vaším mottem je „méně je více“. Jakým způsobem se toto motto odráží ve Vašem přístupu k Wealth Managementu a Wealth Planningu?

Určitě se to odráží v tom osobním investorském přístupu. „Méně je více“ je přeložení „chci dělat projekty s vysokou přidanou hodnotou, které jsou něčím výjimečné, něčím exkluzivní.“ Krásným příkladem je Aureole, resp. tenhle prostor v 27. patře City Toweru. Je to nejvyšší místo v Praze a do té restaurace klienti chodí kvůli výjimečnému výhledu na Prahu, moderní středomořské kuchyni, zážitku a očekávají speciální servis a služby. Tohle se snažím hledat i u svých projektů. Méně je více, tyhle exkluzivní projekty jsou vždycky z principu menší částí trhu, protože pracujete s bohatou klientelou. AVANT je výjimečný svými inovacemi, a proto je to jednička na trhu. Když se podíváte na některé mé developerské projekty, zase vykazují unikátnost místa. Například Nemomax má projekt na břehu Lipna, 1,3 km pobřeží Lipna. Všechny nemovitosti jsou tzv. v první lajně a mají výhled na jezero, jsou součástí územního plánu Lipna nad Vltavou. To „méně je více“ je o těch exkluzivních věcech. Historicky se ukázalo, že jsou daleko méně volatilní na výkyvy trhu. Bohatí lidi jsou totiž bohatí i v krizi a tím pádem nejsou tolik závislí na současném stavu ekonomiky. Naopak je to pro ně příležitostí. V momentě, kdy pracujete s takovou klientelou, je stabilita důležitá. Je to pragmatický přístup k našemu podnikání.

Jaká je cesta od „neznámého“ člověka k zakladateli úspěšné investiční skupiny?

Jak jsem říkal, sám podnikám 14 let. Většinu toho, co jsem se naučil, jsem se naučil v nadnárodních velkých finančních skupinách. Někdy v době, kdy mi bylo 36 let, jsem si řekl, že je čas jít si vyzkoušet svoje štěstí. Na druhou stranu jsem měl už poměrně velké manažerské zkušenosti a hodně kontaktů. Byl jsem si jist, že pro start mám vlastní kapitál a lidi, kteří mi věří a ten kapitál na moje obchody dají taky, a že mám dostatek zkušeností na to, abych začal podnikat. Tím nejdůležitějším faktorem v podnikání jsou lidé, kterými se obklopíte. Musím říct, že jsem měl štěstí na lidi, se kterými pracuji nebo jsem pracoval. Tím pádem jsme byli připraveni na příležitosti. Úspěch se vždycky dostaví v momentě, kdy jste schopni využít příležitosti. Neříkám, že jsme šli po nějaké přímce, kterou jsem si v roce 2008 namaloval, to ne. Ale řekněme, že ten základní princip, pracovat v pohledávkách, pracovat s nákupem a prodejem firem a restrukturalizací, tam byl od začátku. To, že se budu starat o peníze třetích osob, bylo už od začátku tím cílem, protože, i když jsem dělal na výborných pozicích, tak jsem ten kapitál neměl. Nepocházím z bohaté rodiny, takže jsem si ty peníze musel sehnat. A sehnal jsem si je tím, že jsem za sebou měl ten track record, kde mě ti investoři znali.

V portfoliu skupiny jsou převážně společnosti se zaměřením na správu bohatství, využíváte sám některé struktury pro správu a plánování bohatství?

Určitě. My už jsme to tu nakousli. Já si nedokážu představit, že bych lidem, pro které poskytujeme servis, řekl „pojďte k nám investovat“ a sám tam neměl „skin in the game“. Naopak to vyžaduji po svých kolezích. Každý, kdo podniká, ví, že když pracujete na něčem, co je alespoň trochu vaše, přemýšlí o tom podnikání. Když jste jen v tom čistém zaměstnaneckém prostředí, je ten přístup trochu jiný. My se tu staráme o peníze třetích osob. Nedokážu si představit, že bych své peníze měl jinde než ve svém podnikání. Prakticky veškeré moje peníze jsou v podnikání dneska zastřešeném FKI.

Využíváte služeb poradců, jako jsou Wealth Manageři nebo Family Office?

Je potřeba si uvědomit, že my jsme dneska tvůrci produktů. Tím, že AVANT spravuje fondy, je tvůrcem produktů. Investiční společnost je někdo, kdo hlídá kvalitu produktu. Jestli je něco důležité pro investiční zprostředkovatele, jsou to informace. Kdo by měl mít lepší informace než někdo, kdo se o to sám stará? Takže nevyužíváme externí poradce. Dneska má AVANT více než 150 fondů a podfondů a více než 70 mld. majetku, který spravuje anebo alespoň administruje. My sami máme největší a nejdetailnější informace o produktech. Portfolio je dostatečně široké, abychom byli schopni udělat mix. Pořád se bavíme o kvalifikovaných investorech. Pokud přijde investor, který chce investovat mimo tu strukturu IS AVANT, rádi mu doporučíme některé z našich distribučních sítí, které o tom mají daleko lepší informace než my. To je základem naší práce. Vůbec si myslím, že základem práce poradců je využívat někoho, kdo má dostatek času, aby produkty studoval. My je nejen studujeme, ale vytváříme, resp. AVANT je vytváří podle regulovaných pravidel ČNB a zákonných věcí.

Prozradíte, do jakých oblastí Vy sám investujete mimo své podnikání?

Samozřejmě se snažím chovat tak, abych měl portfolio diverzifikované. Moje podnikání je rozděleno, když to zjednoduším, na tři základní části. Tou první je část nemovitostní, kde se snažím investovat do nemovitostních projektů. Je to konzervativní část portfolia, i když v tom přímo podnikám a napřímo jsem držitelem investičních akcií, tak jako vlastně ve všech podnikání. Pak do technologických firem, kde je to trochu víc „crazy.“ Není to z principu tak bezpečné, protože technologické firmy můžou vydělat několikanásobek, ale taky o tu investici můžete přijít. Tou třetí jsou investice spojené s akciovými trhy nebo cennými papíry, ať už je to napřímo do komodit nebo technologických firem, fondů, které jsou z jiné oblasti, než je ČR. Diverzifikace by měla být nejen portfoliová, tzn. tím nemovitostním nebo technologickým rozlišením, ale i nějak regionálně rozdělená.

Na druhou stranu je potřeba říct, že to, co nabízíme, jsou investice do rozvoje české infrastruktury a českého podnikání. Investiční fondy jsou z principu investice, na které si můžete sáhnout. Já vás vždycky přivedu k domu, fabrice, fotovoltaické elektrárně nebo čističce vody, na kterou jsme poskytli přes investory ekvitu a díky které to banka mohla zapákovat, díky které mají lidé práci a služby. Když se podíváte na to, co se děje, myslím, že fondy, které se budou zaměřovat na infrastrukturální projekty, jsou velkou naději pro Evropu.  Doufejme, že válka moc nepoškodí ekonomiku a dále se budeme rozvíjet tempem, na který jsme v ČR zvyklí, a udržíme si životní úroveň. Z principu ty FKI nedělají velké projekty, dělají ty projekty řádově ve stovkách milionů nebo miliardách. Nekonkurují státním dotacím, ale silně podporují rozvoj infrastruktury v drobnějších projektech. Vidím i snahu EU, že chce jít tímto směrem. Ale nechci tady mluvit za EU.

Co je podle Vás základem efektivního Wealth Managementu a Wealth Planningu?

Myslím, že detailní informace o produktu a vztahu produktu a trhu. Každý ten investor má nějaké jiné představy a potřeby. Vy je musíte sladit se znalostí produktu. Co pro to můžeme udělat, je školení distribučních sítí, které s námi pracují, a přenést na ně co nejvíc relevantních informací tak, aby je mohli v rámci investičního plánu převést na investory. Naši investoři jsou kvalifikovaní investoři, kteří poměrně dobře rozumí ekonomické stránce informací a jsou partnery investičního zprostředkovatele. Je to o těch informacích. Proto si myslím, že obliba investic do SICAVů a obecně do FKI stoupá. My to vidíme, prakticky zdvojnásobujeme počet investorů, kteří přicházejí do těchto struktur. Je to proto, že to jsou investice, na které si můžete sáhnout. Já to říkám takto nadneseně, ale znamená to, že umíme říct o té investici a fondu úplně všechno. Když si koupíte akcie fondu, ETFka americké společnosti, schválně jestli zjistíte, do čeho ty fondy investují. Možná ano, ale je to trošku jiný způsob investování než do české infrastruktury, českých produktů a prostředí, kterému rozumíme. Navíc si tím zabezpečujeme rozvoj a růst, abychom si udrželi životní standard, který je neuvěřitelný. Tím nemyslím svůj, ale myslím standard, na který jsme obecně v ČR zvyklí. Proto jsme hrdí na to, co děláme. Pomáháme rozvíjet infrastrukturální projekty v ČR, sice drobné projekty, ale zase ve velké míře. Drobné projekty ve smyslu hodnoty stovek milionů korun.

Marek Unčovský při rozhovoru s Wealth Magazínem
Foto: Dan Hromada/AVANT

Být majoritním vlastníkem takové skupiny je velkou odpovědností. Jak přistupujete ke strategii Wealth Protection – ochraně majetku?

AVANT je regulovaný subjekt, nemůžu dosadit manažery do pozic sám, musím si je nechat schválit ČNB. Investiční společnost jako taková není na správu aktiv fondu sama, byť každou transakci analyzuje z hlediska její ekonomické výhodnosti. Dalším subjektem ve hře je depozitář, jenž kontroluje soulad užití peněz fondu s jeho statutem. Každý fond navíc prochází každoročně externím auditem. A nad vším tímto bdí dohled ČNB.

To, co děláme na rámec, je „skin in the game“. Redistribuční mechanismus, který už jsem zmiňoval. Podnikatelé – zakladatelé vlastně ručí za úspěch byznysu a majetek. Vždycky první v případě neúspěchu přicházejí o majetek a asi si nedokážu představit bezpečnější podnikání. Kombinace těchto přístupů z toho dělá bezpečný byznys. To neznamená, že nemá svá rizika. Každý má svá rizika, tak to je. Ani nemůžeme žádnému investorovi říct, že je to bez rizika. Ale snažíme se se je minimalizovat.

Jaká rizika máte na mysli?

Nikdy nejde businessová rizika zcela eliminovat. Život vždy umí překvapit. Například covid nebo nyní válka na Ukrajině. Musela byste mít křišťálovou kouli, abyste toto dokázala předvídat. Zlatým pravidlem je znovu a opět diverzifikace.

Bavíme se o aktivech třetích osob. Ale jak přistupujete k vlastnímu majetku?

Úplně stejně. Je potřeba si uvědomit, že já jako investor jsem ve stejné pozici jako přátelé nebo investoři. Proto jsem tam se svým „skin in the game“. Já jim napřed ručím, že to podnikání dobře dopadne.

Takže vše výše zmíněné se týká i Vašeho osobního přístupu ke správě bohatství?

Rozhodně. 95 % mých aktiv, osobních nebo firemních, je v podnikání a slouží jako krytí investorům, kteří se mnou podnikají. Myslím, že je to výraz toho, že tomu věřím, a signál pro investory, zda se mnou mají nebo nemají pracovat.

Máte vyřešené manažerské i vlastnické nástupnictví ve společnosti?

Pravdou je, že nemám vyřešené nástupnictví. Kdyby se se mnou něco stalo, firma si s tím poradí. Manažerská struktura je dostatečně kvalitní, lidé jsou na správných místech. Neříkám, že firma bude fungovat stejně, ale bude fungovat velmi kvalitně. Nástupnictví je spojené s věkem dětí a s rodinou jako takovou. My jsme poslední dva roky prošli poměrně velkou restrukturalizací majetku, kde jsem všechny ty svoje a firemní aktiva prodal do FKI a vzal si investiční akcie. To je věc, kterou jsme dotáhli nedávno, zhruba v době, kdy jsme z akvírovali AVANT. Najít správný způsob nástupnictví, v tom ještě jasno nemám. Ale do konce tohohle roku bych chtěl tuto otázku vyřešit. Manažersky je firma silná, neutrpěla by větší škody. Ale nástupnictví v rodině je věc, kterou budu do konce roku řešit.

Současný trend správy majetku dává prostor filantropii. Věnujete se nebo uvažujete o filantropických záměrech?

Abych řekl pravdu, nejsem filantrop v tom pravém slova smyslu. To neznamená, že bych necítil odpovědnost a nesnažil se pomáhat. Nicméně moje pracovní vytížení je takové, že dělám věci, kterým rozumím a mám na ně čas, můžu je dál posouvat. Vývoj naší skupiny je dynamický, čas se snažím věnovat tomu. To neznamená, že si nejsem vědom toho, že vyrůstám v nějakém prostředí a nechtěl bych to té společnosti vracet. Moje filantropie je spojená s tím, že dávám peníze na některé projekty, ať již to byl naposledy Člověk v tísni, sponzorské dary spojené s válkou na Ukrajině nebo když jsem teď jsem slavil kulaté narozeniny a prosil přátelé, aby mi nenosili dárky, ale investovali se mnou do nadace HELPPES, abychom spolu udělali radost někomu, kdo potřebuje asistenčního psa. To je můj způsob filantropie. Jsou to v podstatě jen finanční dary. Na skutečnou pomoc a osobní angažovanou nemám časovou kapacitu. Možná do budoucna, to nevím, ale dokud mám takto časově náročné zaměstnání, tak ne. Nicméně je potřeba říct, že být úspěšný v podnikání není privilegium. Je to závazek a je potřeba si uvědomit, že úspěšný jsem jen díky systému, který tu máme a musíme chránit ty hodnoty. Tam rád pomůžu.




Chcete mít přístup k prémiovému obsahu, kvartální speciálům nebo dostávat newslettery se zvýhodněnými vstupenkami na akce?

STAŇTE SE ČLENEM KOMUNITY WEALTH MAGAZÍNU A ZÍSKÁTE 7 PDF MAGAZÍNŮ WEALTH MAGAZÍN – PREMIUM NA SVŮJ EMAIL!

Související články