Podnikající rodiny jsou pověstné svojí diskrétností a schopností mlčet. Zvláště výhodné to může být ve vztahu k obtěžujícím médiím nebo ke konkurenci. To tvrdí autoři textu „Let’s Not Go There…“ Taboos in Family Business Tom Rüsen a Torsten Pieper s tím, že z rodinné firmy, kde všichni drží při sobě se jen tak nějaký skandál na veřejnost nedostane.

Jenže podle výzkumníků takové zamlčování nepříjemných skutečností není paradoxně dobré pro fungování rodiny ani podnikání. Tato tabu, to, o čem se nemluví, mohou v některých případech znamenat i začátek konce rodinné firmy. Jejich článek uveřejněný na webu Familybusiness.org uvádí nejčastější tabu, která jsou ukryta hluboko ve skříních rodinných firem. Pojďme se podívat, jak se s nimi vypořádat.

Nejstarší nepsaný zákon

Zastavme se chvíli u pojmu tabu. Existují jednak tabu verbální: témata, o kterých se nesmí na veřejnosti mluvit. Za druhé tabu v jednání: určité druhy jednání nebo interakce se nesmí provádět na veřejnosti. Tabu fungovala jako nejstarší nepsané společenské kodexy, dle kterých se stanovovala pravidla jednání a komunikace různých skupiny lidí.

Jak to souvisí s rodinou? Tabu je něco, co může rodinu jakožto skupinu lidí na první pohled stmelovat. Její členové si pak mohou myslet, že pokud se tabu poruší, mohlo by to způsobit rozkol a narušit soudržnost a harmonii rodiny. Jenže toto přesvědčení je mylné. Je to v naprostém rozporu se samotnou podstatou kvalitních vtahů a skutečné soudržnosti, která spočívá především v otevřené pravidelné komunikaci a schopnosti řešit neshody a problémy.

Nejčastější tabu v podnikajících rodinách

Tady je seznam nejběžnějších tabu, ke kterým výzkumníci při práci s rodinnými firmami došli. Měli bychom ho chápat jako podnět k zamyšlení nad tématy, která je žádoucí v podnikajících rodinách otvírat, pokud chcete nastavit zdravé rodinné vztahy a udržitelné podnikání.

1. Nástupnictví

Určitě si to dokážete představit. Zatímco při pohledu na ostatní rodinné firmy jsme schopni o nástupnictví uvažovat racionálně a realisticky, v momentě, kdy máme mluvit o nástupnictví v naší rodinné firmě, volíme nejčastěji strategii „mlčeti zlato“. Tabuizace tématu se stává obranným mechanismem, jak neprobudit hluboce zakořeněné obavy. Ty nejčastěji pramení ze dvou zdrojů:

Co s odcházející generací?

Pro odcházející generaci znamená nástupnictví uvědomění si smrti a její nezvratnosti. V naší kultuře je smrt sama o sobě stále tabu. Odcházející generace si nástupnictví spojuje s vlastním odsunutím do ústraní, nejrůznějšími obavami, ztrátou vlivu a významu.

Jak zareagují nástupci?

Členové nastupující generace zase při vyslovení slova nástupnictví pociťují tlak na to, aby se rozhodli. Kladou si otázku, zda budou v rodině milováni, i když nebudou vybráni jako nástupci. A co když se sami rozhodnout, že nástupci být nechtějí? Bude je mít ještě někdo v rodině rád?

Volba nemluvit o nástupnictví, tedy tabuizace tématu se stává logickým obranným mechanismem, jak neprobudit tyto hluboce zakořeněné obavy. Jenže tím, že se o nástupnických tématech nemluví, starší generaci to jen utvrzuje v názoru, že když právě TEĎ odejde, všechno se zhroutí. Další členové rodiny z respektu ke starší generaci loajálně mlčí také a podnikající rodinu to doslova paralyzuje. Jediným klíčem k překonání tohoto nebezpečného ustrnutí je udělat první krok a tabuizované téma otevřít. Komunikovat o něm se členy podnikající rodiny. Zapojit do procesu nastupující generaci, budovat vztah důvěry, rozvíjet jejich vůdcovské schopnosti a mentalitu odpovědných správců.

2. Rodinné konflikty

Rodiny mají vrozený talent udržovat své konflikty a neshody po pokličkou. Umožňuje jim to i celospolečenský konsensus na tom, že do osobních záležitostí druhých nám nic není. Jenže k čemu to vede? O problémech v rodině se nedozvíme v zárodku, kdy je vše ještě možné řešit, ale až v okamžiku, kdy členové rodiny ohlásí rozchod, rozvod či rozdělení firmy. Tedy v momentu maximálního vyhrocení vleklého konfliktu.

Těmto dramatickým koncům se přitom dá zabránit. V prostředí, kde se propojují dva naprosto odlišně fungující systémy, systém rodiny a systém firmy členové rodiny prostě musí přijmout fakt, že konflikt je nevyhnutelný a naprosto normální. S tímto vědomím se nám opravdu bude žít snadněji.

Jak na to? Podle našich zkušeností je jedním ze způsobů, jak se mohou rodiny s tímto problémem vypořádat, veřejně říct: „Jako všechny rodiny máme nyní konflikty, které jsou složité, plné emocí a obtížně řešitelné; ale jako rodina jsme přesvědčeni, že najdeme řešení, které nás učiní silnějšími a lepšími správci firmy a majetku.“ Tak do toho!

Téma nástupnictví i rodinných konfliktů dnes můžeme otvírat i na půdě třetích stran. V kurzech pro rodinné firmy, podnikatelských asociacích a sdruženích i ve spolupráci s externím poradcem. Získáte tak nadhled a oporu ve zkušenostech dalších rodinných firem.

Autor: Julie Hambergerová – Centrum pro rodinné firmy při VŠE