Závěť je jedním ze tří dědických titulů, ke kterým patří také dědická smlouva a dědění ze zákona. Může tedy sloužit jako nástroj pro plánování dědictví. Často je sepsání závěti spojováno s jedinci a rodinami s vysokou hodnotou čistého jmění (tzv. HNWI). Movité rodiny ale naopak mnohdy využívají jiné nástroje Wealth Planningu. Kdy tedy závěť sepsat a kdy raději postupovat jinak?

Závěť je právním dokumentem, který vám umožňuje určit, co bude s vaším bohatství po smrti. Je jedním ze tří dědickým titulů. V této poslední vůli můžete nastavit pravidla, zda a za jakých podmínek zdědí bohatství vaši potomci, partneři, někdy i širší příbuzenstvo nebo blízcí přátelé. Závětí lze také odkázat část nebo celé bohatství na filantropické účely. Zákon č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku definuje závěť jako „odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz.“ Podle právní úpravy má závěť přednost před děděním ze zákona, ale mnohdy v dědickém řízení figurují obě možnosti. Nejsilnějším dědickým titulem – tedy i nadřazeným závěti – je dědická smlouva.

Závěť jako nástroj plánování bohatství 

Sepsání závěti je doporučováno především tehdy, pokud máte nezletilé děti. V této svojí poslední vůli totiž můžete nejen stanovit dědice, ale i případné opatrovníky svých dětí. Dále máte možnost v závěti myslet i na charitu a filantropii.

Právně silným dokumentem je závěť tehdy, pokud je sepsána notářem. Takovou závěť není snadné napadnout nebo zpochybnit. Navíc není problém závěť kdykoli změnit. Jen se nesmí objevit dvě nebo více závětí. V takové situaci by byly neplatné a dědické řízení by probíhalo podle zákona. 

Na druhou stranu může závěť způsobit i potíže. Většinou se nedoporučuje takovým jedincům a rodinám s vysokou hodnotou čistého jmění, kteří jsou veřejně známí. Důvod je jednoduchý, při sepsání notářem má formu veřejné listiny a přístup k ní získá téměř každý. Zároveň závěť nechrání před nečekanými dluhy, kvůli kterým můžete přijít o celé dědictví nebo jeho část. Z toho důvodu HNWI jedinci a rodiny využívají spíše jiné instrumenty, které umožňují majetkové uspořádání a ochranu majetku nejen posmrtně, ale také za života.

Jaké nástroje plánování dědictví lze ještě využít?

Častou volbou movitých rodin bývá svěřenský fond, který na rozdíl od závěti pomáhá i s majetkovými záležitostmi během života. Jeho prostřednictvím se často řeší také nástupnictví v rodinných firmách nebo funguje jako alternativa předmanželské smlouvy. Zároveň je možné jej použít i pro plánování dědictví i ochranu majetku před potenciálními riziky uvnitř rodiny (hádky) i vně (dluhy, krize…).

Oproti závěti je trust mnohem diskrétnější. Nakládat s majetkem může pouze určený svěřenský správce, a to dle přesně stanovených podmínek. Jedním z obmyšlených může být i sám zakladatel svěřenského fondu a zajistit si tak pravidelný příjem i stejný životní standard v důchodovém věku.

Na druhou stranu podobu svěřenského fond je nutné přesně definovat už na začátku, a to prostřednictvím jeho statutu (zakládající listiny). Začlenění dalších změn vykonaných po zápisu svěřenského fondu může být již velmi komplikovanou záležitostí – svěřenský fond je totiž autonomním nástrojem, který není nikým vlastněn, a tudíž je velmi těžké do jeho listin zasahovat, pokud nejsou změny zahrnuty ve statutu fondu.