Plánování dědictví je jednou z největších emočních výzev. Vyžaduje totiž zamyslet se nad tím, co bude po smrti. Mnoho lidí si však nechce otázky tohoto typu přiznat a plánování dědictví tak odkládá, čímž mohou vzniknout zbytečné problémy v souvislosti s dědickým řízením a důsledkem může být až rozpad majetku. Jak řídit své emoce během plánování dědictví, zejména v emočně nejtěžší fázi – na počátku?
Součástí majetkového plánování je také plán dědický. Pro úspěšné předání vybudovaného bohatství další generaci nebo určenému dědici je – pochopitelně – důležité plán vytvořit za vašeho života. V dědickém řízení v rámci dědictví ze zákona totiž může dojít k úplnému rozpadu majetku. Existují proto různé nástroje pro plánování dědictví, jako např. závěť, svěřenský fond a další. Podle behaviorálních vědců však nejtěžší krok čeká zůstavitele na počátku – pokořit emoční výzvy. To ze své praxe potvrzují i čeští experti.
„Ve většině případů se téma řešení dědictví v rodině ještě ani neotevřelo, naopak se tomu rodiny spíše vyhýbají, protože se téma dotýká i smrti, což může být velmi emotivní. V rodinách, kde se téma dědictví už otevřelo, zase nemívají s tímto typem diskuze příliš zkušeností a výsledkem bývá nevyjasněný postoj k majetku a jeho předání, překvapivé nároky potenciálních pozůstalých. To pak může přinést více otázek než odpovědí a narušit dosavadní rodinné vztahy ještě za života,“ sdělil redakci Pavel Kolář, Wealth Advisor a řídí partner společnosti Multi Family Office.
ČTĚTE TAKÉ: 5 DOPORUČENÍ PRO VÁŠ DĚDICKÝ PLÁN
4 emoční výzvy při plánování dědictví
Podle expertů můžeme v současnosti definovat 4 hlavní emoční výzvy, které ovlivňují vůbec počátek konverzace a smýšlení o dědickém plánu. Pro Family Business Magazine je shrnul Jeff Kreisler:
1. Strach ze smrtelnosti
Obecně je velmi těžké uvědomit si vlastní smrtelnost. Přitom jen tak můžete svým potomkům i ostatním lidem předat vybudovaný majetek a s ním i váš odkaz, který v mnohých případech drží rodinu i majetek pohromadě.
2. (Ne)mít vše pod kontrolou
Podle Kreislera je jednou z obav lidí z řešení dědictví to, že po svém odchodu nebudou mít kontrolu nad tím, co se děje. Ale ve skutečnosti můžete efektivním plánováním dědictví předem stanovit, co se bude dít s vaším majetkem/podnikem, a to např. statutem svěřenského fondu.
3. Přednostní řešení naléhavých situací
Dnešní život ve shonu a ruchu dává přednost řešení akutních naléhavých záležitostí, které se dějí právě teď a tady. To pak ale může mít za následek neefektivní majetkové přesgenerační plánování. Vaše rozhodnutí však může ovlivnit nejen vás, ale i vaše potomky, potažmo další generace.
„Dědictví přichází k vám od vašeho otce a předků a není pouze pro vás. Máte odpovědnost se o něj starat, o dědictví a odkaz. Musíte si uvědomit, že odkaz musí pokračovat dál.“
Pierre duPont na konferenci Private Family Wealth 2022
4. Vyhýbání se obtížným tématům
Dědický plán mimo jiné stanovuje vaše dědice, nástupce i správce pozůstalosti. To může v rodině vyvolat nepříjemná témata i potenciální konflikty s ohledem na rozdílná očekávání členů rodiny. Z toho důvodu se někteří raději vyhnou diskuzi o podobně náročných tématech, což naopak může vést k ještě větším škodám.
Jak zahájit komunikaci o dědictví?
Jak uvádíme na počátku, nejtěžší je začít. Je důležité si uvědomit, že ve hře nejsou pouze vaše emoce a obavy, ale také emoce ostatních členů rodiny. Je proto důležité se na diskuze o takto citlivých tématech připravit a neřešit je v nečekaně v rámci velkých rodinných událostí. „Vše vždy začíná osobními rozhovory a proces zahájení této konverzace o plánování dědictví v rodině vyžaduje čas a trpělivost. Pamatujte, že když se při těchto rozhovorech vžijete do situace milovaných osob, tak to může vše zlepšit, protože nejde jen o to, co jim chcete odkázat, ale i jakým způsobem,“ prozradil Pavel Kolář a doplnil 3 hlavní tipy pro zahájení rozhovorů o dědictví:
- Ujistěte se, že máte dostatek času
- Eliminujte vyrušování nebo rozptylování
- Vnoučata pod nohama nebo více členů rodiny s různými zájmy není pro úvodní rozhovor dobrý nápad
„Jedním z nejlehčích způsobů, jak začít tento rozhovor, je dát ho do kontextu vašeho života. Můžete například říci něco ve smyslu: ,Vždy jsem bál, abyste se po mém odchodu nepohádali o majetek. Rodina a vaše štěstí je pro mě na prvním místě. Abych se ujistil, že každý budete ztotožnění s Vaším nárokem na majetek a zároveň jste věděli co dělat, až zemřu, rozhodl jsem se vytvořit dědický plán, dokud mohu mé přání vyslovit,‚“ poradil Kolář, který je také akreditovaným facilitátorem.
Kdy budete připraveni?
Možná nikdy. Jako u mnohých jiných citlivých záležitostí i u plánování dědictví neexistuje zcela vhodná chvíle pro jeho řešení tak, aby vše bylo dokonale připraveno. Impulsem pro řešení však podle Koláře bývá střet se smrtí blízké osoby. „Pamatuji si, že úmrtí hlavního akcionáře skupiny PPF pana Petra Kellnera vedlo u celé řady podnikatelů ke změně paradigmatu na dědictví a v dalších měsících k masivní poptávce po řešení otázky nástupnictví a transferu osobního majetku,“ doplnil. Kolářovu teorii potvrzují i české osobnosti. Např. Jaroslav Smetana, zakladatel společnosti Albixon, se v rozhovoru pro Wealth Magazín nechal slyšet, že k řešení nástupnictví a předávání majetku se uchýlil právě po úmrtí blízké osoby.
„Až v posledních 4 nebo 5 letech jsem inicioval, že bychom se k tomu (předání podniku, pozn. redakce) měli postavit i mezigeneračně. Nikdo nemládneme. Přiznávám se, že to bylo poté, co mi zemřel otec. Uvědomil jsem si, že teď je řada na nás, na té další generaci, ať už se člověk cítí sebemladší.“