Startupy ohodnotily startupový ekosystém v ČR známkou 3,2. Největší bariéry pro svůj růst v daňovém a administrativním zatížení, problematickém nastavení pracovněprávních vztahů a nedostatku kapitálu. Třetina startupů proto uvažuje o přesunu sídla do zahraničí, nebo to už udělala. Ukázal to unikátní průzkum, kterého se zúčastnilo 222 českých startupistů a investorů.

Průzkum, který byl realizován na počátku září, ukázal mezery v nastavení systému pro startupy v ČR. Získaná data tak poslouží jako jeden z klíčových podkladů pro přípravu analýzy startupového prostředí, která je základem přípravy RIA a následně návrhů možných legislativních řešení pro rychlé zavedení změn novou vládou. Průzkum vznikl ve spolupráci České startupové asociace, agentury CzechInvest, Ministerstva průmyslu a obchodu a Úřadu vlády.

Daně a administrativa jako klíčová bariéra

Nejčastěji zmiňovanou překážkou je daňové zatížení, které označilo 72 % respondentů. Startupy se nejvíce potýkají s vysokými odvody a zdaněním práce, jež výrazně zasahují zejména ranou fázi podnikání. Druhou největší bariérou je administrativa a regulace (64 %). Zakladatelé startupů kritizují zejména nedostatečnou digitalizaci státní správy a složité účetní a administrativní procesy, které zpomalují jejich rozvoj.

Také pracovní právo představuje pro podnikatele významnou překážku – 61 % dotázaných upozorňuje na právní nejistotu při spolupráci s OSVČ, složité vízové procesy a nedostatek kvalifikovaných specialistů mimo hlavní města. Kromě toho startupy dlouhodobě narážejí i na omezené možnosti financování. Téměř 60 % respondentů označilo přístup ke kapitálu za brzdící faktor, především kvůli slabému domácímu VC ekosystému, nízkému rizikovému apetitu investorů a objemově nižším investicím ve srovnání s USA, Velkou Británií nebo Německem.

Třetina startupů zvažuje přesun sídla do zahraničí

Pro mnohé zakladatele se tato kombinace faktorů stává impulsem k přemýšlení o změně sídla. Podle průzkumu už 6 % startupů tento krok učinilo, čtvrtina jej vážně zvažuje a dalších 42 % je této možnosti otevřeno. Pouze 28 % startupů plánuje zůstat v České republice. Hlavními důvody jsou kromě daňového zatížení také omezené možnosti využívání zaměstnaneckých akciových programů (ESOP) a nedůvěra zahraničních investorů v český právní rámec. Přestože od ledna 2026 dojde ke změnám v oblasti ESOP v rámci Zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, respondenti upozorňují, že systémové překážky tím zcela nezmizí.

Předseda České startupové asociace Martin Jiránek zdůrazňuje, že průzkum jasně ukázal oblasti, na které by se měla nová vláda zaměřit. „Výsledky průzkumu jednoznačně ukazují oblasti, kde startupisté vnímají brzdy a překážky pro své podnikání, a zároveň i ty, kde české prostředí naopak funguje dobře,“ uvedl. Dodal, že cílem je dostat český ekosystém z evropských spodních pater mezi vyspělejší státy a že přípravy legislativních řešení již probíhají.

Modernizace legislativy jako nezbytný krok

Startupová komunita vnímá otevřenou diskusi o problémech jako šanci k posunu. Startup Europe Ambassador Markéta Přenosilová z CzechInvestu připomíná, že tato zjištění potvrzují dosavadní odhady o tom, kde české inovační prostředí nejvíce zaostává. Podle ní může cílené odstraňování bariér přiblížit český ekosystém standardům nejvyspělejších evropských ekonomik. Upozorňuje také, že pozitivním signálem je již schválení zaměstnaneckých akciových programů, které představují první krok k větší konkurenceschopnosti. Také zástupci státu si uvědomují váhu zjištění. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Štěpán Hofman uvedl, že průzkum potvrdil překážky, které byly identifikovány i v rámci komplexní analýzy sektoru. Připomněl, že vznikající Startupový zákon má ambici odstranit největší bariéry a posílit inovační kapacitu českého hospodářství.

Zakladatelé: přesun není útěk, ale strategie

Mnozí zakladatelé startupů vnímají případný přesun do zahraničí jako přirozenou strategickou volbu. Spoluzakladatelka Lakmoos AI Kamila Zahradníčková dodává, že se s podobným rozhodováním setkává velká část technologických firem. Podle ní jde často o logický krok ve chvíli, kdy firma dosáhne určitého růstového bodu a české prostředí přestává být dostačující. Podobný pohled má zakladatelka fintechového startupu Eterny Jitka Paterová, která upozorňuje, že složitá byrokracie a daňové zatížení brzdí investice do rozvoje i inovací. Konkrétně popisuje, že vysvětlování specifik softwarového vývoje finančním úřadům je časově náročné a v regulovaných odvětvích, jako je fintech, se situace ještě více komplikuje.

Také místopředseda ANO Karel Havlíček považuje zpětnou vazbu startupů za zásadní. Uvádí, že vláda plánuje zaměřit se mimo jiné na posílení rizikového kapitálu, zjednodušení spolupráce s OSVČ a snížení administrativní zátěže. Podle něj je český startupový sektor hluboko pod svým potenciálem a změny mohou přinést nejen větší počet inovací, ale i přínos pro celou ekonomiku.

Startupový ekosystém má i silné stránky

Přes kritické body zůstávají některé oblasti českého startupového prostředí hodnoceny pozitivně. Téměř dvě třetiny respondentů (66 %) uvedly, že oblast „Network a podpora ekosystému“ jejich rozvoj brzdí jen minimálně nebo vůbec. Startupy oceňují především silnou komunitu, sdílení zkušeností, mentoring a kvalitní technologické zázemí.

Celkově si české startupové prostředí vysloužilo průměrnou známku 3,2. Nejčastěji zastoupenými obory mezi respondenty byly AI & Data, průmysl a výroba a softwarová infrastruktura. Průzkum probíhal online od 27. srpna do 14. září 2025. Startupy byly oslovovány jak přímo organizátory průzkumu, tak prostřednictvím venture kapitálových fondů, podnikatelských akcelerátorů a inovačních center.

Zdroj: Redakčně upravená tisková zpráva z tiskové konference Startupové Česko