Svěřenské fondy se čím dál častěji i v českém prostředí stávají populárním nástrojem správy majetku a plánování bohatství. V zahraničí je často využíván také tzv. blind trust neboli slepý svěřenských fond. Za jakých okolností zvážit zřízení slepého trustu?

Blind Trust nebo také „slepý svěřenský fond“ je obvyklým instrumentem pro správu majetku a plánování bohatství zejména v zahraničí. Slepý fond se vyznačuje absolutní nezávislostí na jeho zakladateli. Ten nesmí nijak majetek zaparkovaný ve fondu ovládat. Blind trust vznikl jako nástroj pro politiky či veřejně známé osoby, které pro výkon své funkce nemohou být ve střetu zájmu. „Blind Trust je fond, který se v zahraniční využívá pro odstraňování potenciálních střetů zájmů u osob vstupujících do státního úřadu nebo zastávají jinou veřejnou funkci,“ vysvětluje společnost Svěřenská správa.

V minulosti jej zřídil např. bývalý americký prezident Barack Obama nebo expremiérka Velké Británie Theresa May. Slepý svěřenský fond se může použít i jako nástroj pro ochranu bohatství – často totiž pomáhá zabránit nelegálnímu obchodování s akciemi společnosti.

Struktura slepého svěřenského fondu

Blind trust zakládá vlastník majetku nebo přímo správce, ale kontrolu nad aktivy má pouze správce svěřenského fondu. „Jedná se o svěřenský fond, v němž je pověřený správce nadán úplnou diskrecí ,volnosti‘, jak bude majetek spravovat. Zakladatel svěřenského fondu není po jeho založení žádným způsobem obeznámen s jeho následným obsahem ani typy majetkových operací, které jsou ve fondu realizovány. Majetek tedy nemůže zakladatel nijak ovládat ve svůj prospěch,“ upřesňuje roli slepého svěřenského fondu Svěřenská správa na svém webu.

V případě výkonu veřejné funkce je slepý svěřenský fond ideálním řešením. Zakladatel – a vykonavatel dané funkce – se tak zbaví potenciálního střetu zájmu. Blind trust může být buď odvolatelný, nebo neodvolatelný, což znamená, že ho po založení už nelze změnit. Pověřený svěřenský správce má úplnou volnost při správě majetku zaparkovaného ve fondu. Zároveň však musí dodržovat smlouvu o svěřenství, která se mimo jiné týká i plánování převodu finančních prostředků a majetku po smrti správce.

Příklady ze světové politiky

Blind trusty se uplatňují i v akciových společnostech a dalších soukromých firmách. Největší smysl ale mají pro poilitiky a další veřejně činné osoby, kteří se tak vyhnou potenciálnímu střetu zájmů. Známý je zejména případ bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy. V době jeho kandidatury se řešila kauza týkající se spekulativních investic do dvou společností. Později ale bylo dokázáno, že se o investice starali jím pověření správci a vše probíhalo uvnitř blind trustu. 

Kontroverznější přístup měl další americký prezident Donald Trump. Americký miliardář a bývalá hlava státu vždy spoléhal hlavně na svoje děti – Ivanku a Donalda. Právě ti po celé prezidentské období spravovali majetek rodiny Trump. Něšlo tedy o blind trust v pravém slova smyslu. Takový svěřenský fond by musely mít na starosti nezávislé osoby, ideálně profesionální svěřenští správci, kteří by zakladateli neposkytovali žádné konkrétní informace. Zároveň není jednoduché zřídit blind trust v případě podnikatelských aktivit. Aby se jednalo o slepý svěřenský fond, musel by podnikatel své nemovitosti (jako např. známou budovu Trump Tower) prodat. Finanční zisk by až po té mohl vložit do slepého fondu, uvádí jako příklad časopis Forbes.

Blind trust v českém prostředí – je vhodným řešením pro české politiky?

Zatímco v zahraniční se při nástupu do veřejných funkcí nebo státních úřadů využívají blind trusty, u nás se vedou spory o to, jestli běžný svěřenský fond opravdu odstíní původního majitele. A to hlavně v souvislosti s firmou Agrofert, která je součástí svěřenského fondu Andreje Babiše. Expremiér a kandidát na prezidenta čelil mnoha problémům souvisejících s potenciálním střetem zájmů při výkonu funkce předsedy vlády ČR, především ohledně udělení evropských dotací.

V zahraničí by jasným řešením byl právě blind trust. Avšak v ČR jsou názory na tento typ svěřenského fondu stále rozdílné – především z důvodu nejasné opory v českém právu. „Jedna skupina právníků zastává ten názor, že blind trusty není možné v českém právu zřídit, protože v občanském zákoníku, jenž svěřenské fondy upravuje, je zakotveno, že zakladatel má právo dohledu. To znamená, že má dvě významné kompetence – jmenovat správce a odvolávat správce a v podstatě tak dohlížet na fungování svěřenského fondu. Právě díky výsostnému postavení zakladatele, který může mít přímý i nepřímý vliv na svěřenský fond, není možné v českých podmínkách blind trust vytvořit,“ vysvětluje společnost Svěřenská správa ve svém článku z konce roku 2019 a dodává, že podle druhé skupiny právních expertů je blind trust možný v případě, že zakladatel sám sníží úroveň svých práv nad rámec zákona – tedy sám omezí vliv na ovládání majetku. „Bylo by ale zajímavé sledovat, jak by například rozhodl soud, pokud by se zakladatel dožadoval svého práva a znovu chtěl svá práva nabýt,“ uvádí společnost.